Nechybělo mnoho a čekala by ho krutá smrt v hlubinách vesmíru. Jenže nakonec všechno vyšlo a vojenský pilot a astronaut Buzz Aldrin se zapsal do historie. Společně s Neilem Armstrongem se stali prvními lidmi, kteří kdy stanuli na Měsíci. Vstoupili na něj 21. července 1969. 

Raketoplán Atlantis na odpalovací rampě na Mysu Canaveral před svým vůbec posledním letem do vesmíru, 8. červenec 2011. Tento let znamenal konec jedné éry, bylo to naposledy, co do kosmu vzlétl americký raketoplán.
Raketoplán Atlantis využívala armáda i k tajným misím. Vezl střežený náklad

Tohoto výročí se z týmu mise Apollo 11 dožil už pouze Aldrin. Jeho životní příběh by vydal na telenovelu - nechybí rozvody, alkoholismus, rodinné spory, účinkování v reality show, ale také tvrdá dřina i drsné válečné zkušenosti.

Letos v lednu Aldrin oslavil jednadevadesát let a i v tomto věku je aktivní na twitteru. „Dnes steak a vejce, jak je v NASA tradicí. Chybí mi Neil a Mike," napsal na sociální síť před pár dny. V nejnovějších statusech si připomíná právě dění před dvaapadesáti lety a nechybí ani tradiční snídaně, kterou pozřou astronauti před cestou do vesmíru. Tu si před slavným letem dala i posádka Apolla 11 - Aldrin, Neil Armstrong a Mike Collins.

Dva skalpy na kontě 

Buzz Aldrin se narodil v roce 1930 a jeho krví kolovala láska k armádě. Jeho otec byl pilotem amerického vojenského letectva, matka zase dcerou vojenského kaplana. Edwin Eugene Aldrin Jr., jak znělo rodné jméno druhého muže na Měsíci, se narodil jako nejmladší ze tří dětí. Právě z období raného dětství pochází křestní jméno Buzz, které v současnosti Aldrin používá. Sestra Fay Ann neuměla vyslovit slovo bratr (anglicky brother). „Místo toho mu říkala buzzer. Jeho rodina následně toto oslovení zkrátila na přezdívku Buzz. Aldrin si v roce 1988 nechal toto křestní jméno úředně zapsat," připomíná server History.

I když vzhledem k životním eskapádám posledních let by se Buzz Aldrin dal označit spíše za bouřliváka, v mládí byl doslova modelem vzorného hocha. Jeho školní známky rodičům nikdy nedělaly vrásky - ze školy totiž nosil samé A. Po úspěšném ukončení střední školy nastoupil na prestižní vojenskou akademii West Point. „Na ní se zařadil mezi nejlepší studenty. Velmi dobře se sžil s disciplínou a přisným režimem a v prvním ročníku byl nejlepším studentem třídy," zmiňuje server History. Na předních příčkách se umísťoval až do konce svého studia v roce 1951.

Astronaut na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Astronauti své špinavé prádlo pálí v atmosféře. NASA ale přišla s jiným řešením

Další Aldrinovy kroky, vzhledem k předchozímu studiu, pak logicky směřovaly do armády. Mohl si vybrat, kam dál. Otec mu radil, aby se stal pilotem bombardéru, což by mu zajistilo lepší kariérní postup, Buzz ovšem chtěl být stíhacím pilotem. Prosadil si svou a při výcviku se opět zařadil mezi nejlepší. Stejně jako jiní vojáci té doby, i Aldrin byl vyslán do korejské války. Jeho letka se pravidelně dostávala do bojových akcí a dokonce vytvořila rekord pro tento konflikt. Měla na kontě nejvíc sestřelů nepřátelských letounů za jediný měsíc, když sundala 61 nepřátelských MiGů. K dosažení tohoto výsledku přispěl i Aldrin. „V letounu F-86 absolvoval 66 bojových misí. Sestřelil dva MiGy, jeden poškodil," připomíná CNN.

Za svoji činnost v korejské válce získal Aldrin i vyznamenání.

Přelomová dizertace 

Poté, co v roce 1953 válka v Koreji skončila, vrátil se Aldrin ke studiu. Cílem, který si vytyčil, byl zisk doktorátu. Nastoupil tedy na prestižní Massachusettský technologický institut „Jeho disertační práce na M.I.T. se zabývala pilotováním a setkáním dvou kosmických lodí na oběžné dráze," uvádí CNN.

Byl to právě tento odborný text, který Aldrinovi značně ulehčil vstup mezi elitu - hrstku mužů vybraných pro lety do vesmíru pod taktovkou Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA). Jeho práce, tedy zaměření se na situace, kdy by se dvě kosmické lodě k sobě přiblížily, totiž odborníky z NASA velmi zaujala.

Vesmírná rekordmanka Peggy Whitsonová při spacewalku.
Vesmírné průkopnice. Ženy drží několik rekordů, jedné pomohla i Studená válka

K výcviku pro lety do kosmu byl vybrán v roce 1963. A i v NASA potvrdil pověst premianta. „Aldrin byl v agentuře pověřen vytvářením dokovacích technik a technik pro případ setkání dvou kosmických lodí. Rovněž v NASA vyšlapal cestu pro speciální výcvik pod vodou, který simuloval let s nulovou gravitací. V roce 1966 byli Aldrin a astronaut Jim Lovell přiděleni k posádce mise Gemini 12. Při jejich kosmickém letu provedl Aldrin pětihodinový spacewalk, tedy výstup do volného vesmíru. V té době šlo o vůbec nejdelší a nejúspěšnější výstup," píše server History.

Velký krok pro lidstvo 

V šedesátých letech 20. století, které se staly doslova vesmírným desetiletím, probíhaly kosmické závody mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem v plné míře. Východní mocnost byla o krok napřed. Byl to právě SSSR, kdo vyslal do vesmíru prvního muže i první ženu. Američané se proto urputně snažili urvat jiné prvenství - dobýt Měsíc. Poslat na Měsíc člověka, který se následně bezpečně vrátí na Zemi, jako hlavní cíl pro šedesátá léta vytyčil i prezident John F. Kennedy.

Do programů Apollo se dostávali pouze ti nejlepší z nejlepších. Aldrin se brzy zařadil mezi ně. I když se určené posádky následky různých zranění a jiných okolností při výcviku měnily, nakonec bylo rozhodnuto že posádka mise Apollo 11 poletí k Měsíci ve složení Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Colllins.

Pohled zblízka. Letadlo F-117A využívá stealth technologii. Laicky řečeno, je neviditelné pro většinu radarů. Právě kvůli požadavku malého radarového odrazu má netypické hrany.
Nebeského rejnoka USA tajily celá léta. Neviditelný letoun změnil způsob boje

Start Apolla 11 sledoval milion diváků. I když se mluvilo především o velkém nadcházejícím úspěchu, zasvěcení po zkušenostech z předchozích misí věděli, že existuje mnoho věcí, které se mohou pokazit. A že trojice zkušených astronautů se možná právě vypravila na sebevražednou misi.

Do největšího rizika šli právě Armstrong s Aldrinem, které čekal výstup na lunární povrch. Tehdejší prezident Richard Nixon měl dokonce předem připravený projev pro případ, že by oba muži zemřeli. Byl ale zveřejněn až o třicet let později. „Osud rozhodl, že muži, kteří šli v míru prozkoumat Měsíc, na něm zůstanou odpočívat v pokoji. Tito odvážní muži, Neil Armstrong a Edwin Aldrin, vědí, že neexistuje žádná naděje pro jejich záchranu. Ale také vědí, že jejich oběť je nadějí pro lidstvo," psalo se v projevu.

První, který vkročil, a první, který močil 

I když se ve spojitosti se vstupem prvního člověka na Měsíc mluví spíše o přelomové události a zmiňují se jen pozitiva, s touto událostí se pojí i řada kuriozit.

Jako vůbec první člověk na Měsíc vstoupil Neil Armstrong, Buzz Aldrin jej následoval o devatenáct minut později. Vše ale mohlo být jinak. Nechybělo mnoho, aby se slavnějším stalo Aldrinovo jméno. „Podle tradice v NASA a při předchozích výstupech do vesmíru šel vždy ven první mladší a méně zkušený člen posádky. Zajišťoval tím, že velitel mise bude v případě nouze v bezpečí. Kdyby se u Apolla 11 pokračovalo v tomto modelu, jako první by na Měsíc vstoupil Aldrin," píše Business Insider.

Jenže v NASA bylo rozhodnuto, že v případě Měsíce jako první vystoupí Armstrong. Různé strany vysvětlují tuto volbu odlišně. Třeba sám Aldrin v roce 2014 uvedl, že šlo o symboliku. „Hodně lidí to vnímalo jako velký symbol, že na sebe velitel vezme tuto zodpovědnost," napsal. Podle dřívějšího vyjádření zástupců NASA šlo ale spíše o praktické rozhodnutí - Aldrinovi se z jeho místa v přistávacím modulu vystupovalo hůře.

I když pozice prvního člověka, který vstoupil na Měsíc, Aldrinovi uniklo, urval si jiné prvenství. Dodnes je totiž slavný tím, že se stal prvním člověkem, který močil na cizím vesmírném tělesu. „Počůral jsem si kalhoty," zažertoval Aldrin při čtyřicátém výročí letu na Měsíc. Pravda ale byla ještě trochu jinde - astronauti na Měsíci nosili plenky.

Joseph Kittinger před gondolou Excelsior
Čtyři minuty a 36 vteřin dlouhý volný pád. Viděl to, o čem Gagarin teprve snil

Na Měsíci vykonali Aldrin s Armstrongem řadu experimentů, přičemž na lunárním povrchu strávili dvě hodiny. Zatímco pro většinu světa, který sledoval přistání, by se mohlo zdát, že to nejzajímavější a nejdobrodružnější už se odehrálo, ve skutečnosti to nejnáročnější posádku teprve čekalo. Existovala totiž dost velká šance, že se Armstrongovi a Aldrinovi nepodaří odstartovat z Měsíce a připojit se zpátky k lodi na oběžné dráze, kde na ně čekal Collins.

„Pokud by se jim nepodařilo odstartovat, a existovalo velké riziko, že se to nepovede, zůstali by ponecháni na Měsíci. Řídící centrum by eufemisticky řečeno ukončilo komunikaci. A tito dva muži by pak ve vesmíru buď museli spáchat sebevraždu, nebo by pomalu umírali," řekl stanici NBC v roce 1999 William Safire, který pro prezidenta Nixona vytvářel projevy.

Málo známé je, že děsivý scénář nebyl příliš daleko od reality. Byl to právě Buzz Aldrin, kdo si těsně před startem z Měsíce všiml, že se rozbil jeden z hlavních jističů. „Položil jsem se na podlahu, hlavu otočenou doprava na stranu druhého pilota. Díval jsem se na prach, který se dostal dovnitř, a najednou jsem spatřil malý černý předmět. Nevypadal, že tam patří. Pak jsem zjistil, že jde o kousek zlomeného jističe," popsal Aldrin podle serveru Space.

Právě onen ochranný vypínač byl jednou z klíčových součástí pro start, když pro návrat modulu na oběžnou dráhu Měsíce bylo nezbytné jeho překlopení. „Aldrin nakonec místo zlomeného kousku pro překlopení použil pero. Toto improvizované řešení umožnilo astronautům opustit Měsíc," píše Business Insider.

Z premianta potížista

Po návratu na Zemi čekala trojici hrdinů karanténa. Už před letem na Měsíc byli považováni za hrdiny, po bezpečném návratu domů se z nich ale staly opravdové celebrity. Čekalo je prezidentské vyznamenání i hvězdy na hollywoodském chodníku slávy. „V březnu 1972, tedy po jednadvaceti letech, odešel Aldrin z aktivní služby v americkém letectvu i NASA do výslužby," píše server History.

Úspěšnému a obdivovanému muži se tou dobou začínal hroutit osobní život. „Aldrin později ve své autobiografii přiznal, že v letech po odchodu z NASA bojoval s depresemi a alkoholismem. V roce 1972 se navíc rozvedl se svojí první ženou," zmiňuje server History.

I z tohoto životního období ale nakonec vyšel vítězně. V roce 1975 se podruhé oženil, navíc se vyléčil z alkoholismu. Osmdesátá léta minulého století ho zastihla coby úspěšného vynálezce a podnikatele.

Začal se věnovat vyvíjení nových vesmírných techonologií. Vymyslel třeba systémy pro kosmické lodě použitelné k misím na Mars. Nechal si patentovat schéma modulární vesmírné stanice či opakovatelně použitelné rakety. Založil také nadaci ShareSpace Foundation, neziskovou organizaci, která se věnuje rozvoji vesmírného vzdělávání, průzkumu a dostupným zkušenostem s kosmickými lety," nastiňuje History.

Přistání na Měsíci
Historické záběry z Měsíce dostaly nový "kabát". Výsledek je úchvatný

Datum rozpadu jeho druhého manželství není známý, v roce 1988 se ale Aldrin oženil potřetí. Díky své cestě na Měsíc se mnohokrát objevil v televizi a nevyhýbal se ani účinkování v televizních show a seriálech. „V roce 1944 se objevil v seriálu Simpsonovi a v roce 2010 soutěžil v reality show stanice ABC Dancing with the Stars," připomíná CNN.

Ve 21. století Aldrin figuroval v několika kontroverzních kauzách. „V roce 2002 jednu vrazil novináři Bartovi Sibrelovi, který po něm chtěl, aby dokázal, že byl skutečně na Měsíci," uvádí CNN.

V roce 2016 se Aldrin pustil do soudního sporu s vlastními dětmi, které vzešly z jeho prvního manželství. Jeho potomci u soudu požadovali převzetí kontroly nad Aldrinovými financemi z důvodu, že má trpět Alzheimerovou chorobou a začíná ztrácet soudnost. Naopak Aldrin je zažaloval za to, že mu ukradli peníze, hanobí jeho odkaz a narušují jeho romantické vztahy, plánoval totiž další svatbu. „Ať nikoho ani nenapadá, že já bych měl mít opatrovníka," prohlásil Aldrin pro Wall Street Journal.  Spor nakonec skončil stažením žaloby i žádostí o opatrovnictví.