Rezervovaný je k výsledkům jednání šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to nebude černé na bílém, tak nevíme. Ďábel se skrývá v detailech,“ komentoval.
Právě odboráři společně se zaměstnavateli nejvíce požadovali zachování zaměstnaneckých benefitů. Vládní koalice nakonec ustoupila, ale s určitým omezením, a to do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. „Model trestá zaměstnance. Bude to znamenat velkou administrativní zátěž zejména pro zaměstnavatele a spíše to vyvolá nejistotu,“ míní Středula.
Vládní koalice rovněž ustoupila obcím, když jim ponechá sto procent výnosů z daně z nemovitostí. Jejich zástupci však nejsou příliš nadšení z návrhu, jak se budou rozdělovat peníze z hazardu. V současné době jde do obecní pokladny 65 procent daně z každého automatu, který na svém území povolí. Zbytek připadne státu. Nově má stát dostat 55 procent výnosů a 22,5 procenta připadne obcím s automaty. Zbytek by si rozdělily všechny obce, které automaty na svém území nemají.
Noviny ve snížené sazbě
„Nejen u hazardních automatů, ale i u on-line hazardních her nese obec na svých bedrech odstraňování či předcházení negativních vlivů a jevů spojených s hazardem. Zvýšená kriminalita, sociální a adiktologická práce, prevence, práce s mládeží s sebou nesou požadavky na navýšení finančních prostředků,“ vysvětlil předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.
Koalice nakonec přišla i se změnou v dani z přidané hodnoty. Původně vláda prosazovala zdanit noviny základní jednadvacetiprocentní sazbou, přičemž časopisy měly spadat pod dvanáctiprocentní. To si vysloužilo značnou kritiku, načež koaliční špičky noviny nakonec přeřadily do snížené sazby. „Je logické, že by měly být noviny a časopisy daněny stejnou sazbou,“ zhodnotil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Na druhou stranu příliš nechápe, proč vláda DPH jako takovou vůbec měnila. Dufek již dříve uvedl, že by do ní neměla sahat. „Celý balík na mě působí jako nesourodý myšmaš. Je to ale aspoň začátek,“ doplnil analytik.
Podobně na to nahlíží hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Pro něho je důležité, že koalice ve středu přišla jen s kosmetickými úpravami, které nezmění účinnost celého ozdravného opatření. „Naše veřejné finance se nebudou kompletně konsolidovat, ale aspoň část. Na cestě k oddlužování se vydáme správným směrem,“ řekl. Připomněl, že Česká republika patří k nejrychleji zadlužovaným zemím v Evropské unii.
Problémem jsou důchody, školství i armáda
Upozornil, že Česko má v posledních letech největší problém ve čtyřech oblastech: roste objem vyplácených důchodů, pojištění státních zaměstnanců, zvyšující se výdaje na armádu a výdaje ve školství. Růst výdajů v těchto oblastech je přitom dán zákonem.
Loni Česká republika hospodařila s deficitem 360 miliard korun, letos počítá se schodkem 295 miliard. Vláda si od konsolidačního balíčku slibuje úsporu 150,7 miliardy v příštích dvou letech.
„Naše hospodářství jede na enormně vysoký dluh a bylo potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu,“ podotkl Křeček.
Na druhou stranu ocenil, že dopadů vládních opatření nebude ušetřena žádná skupina obyvatel a na konsolidaci se budou podílet všichni. Navíc opatření budou zmírňovat inflační tlaky. „Mělo by se to dotáhnout do konce. Jako ekonom bych si přál ještě jeden balíček podobného rozsahu, ale to je mimo současnou politickou realitu,“ dodal.
