Šetření zjišťovalo, jaké vzdělanostní úrovně chtějí žáci dosáhnout. „Čeští žáci mají v rámci Evropské unie pouze podprůměrné ambice. Na vysokou školu jich aspiruje přibližně padesát čtyři procent,“ zhodnotila Národní zpráva PISA 2022. Průměr v zemích unie je o pět procentuálních bodů vyšší. Největší ambice získat vysokoškolský diplom mají žáci v Řecku, Rumunsku, Belgii a Bulharsku. Na vysokou školu chce jít sedmdesát procent dotázaných.
Kde je chyba? Současný systém nijak nemotivuje studenty pro získání vyššího vzdělání:
Při srovnání výsledků z loňska a posledního šetření z roku 2018 je znát pokles ambicí. „V roce 2022 byly o šest procentních bodů nižší než před čtyřmi roky, výrazně vyšší byly u dívek než u chlapců,“ shrnul dokument. Rozdíl mezi dívkami a chlapci tvoří patnáct procent.
Důvody, proč české děti ztrácejí motivaci a chuť k absolvování vyššího studia, šetření nedefinuje. Prokázalo ale, že ambice studovat vysokou školu jsou ještě výrazně nižší u žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí než u jejich lépe situovaných vrstevníků.
Přísné známkování odrazuje
Motivaci získat vyšší vzdělání zkoumali nedávno také vědci z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a vypracovali studii s názvem Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace.
Společností otřásl v posledních týdnech skandál na ČZU:
Zjistili, že vzdělanostní aspirace nejen samotných dětí, ale také jejich rodičů, kteří o výběru škol spolurozhodují, ovlivňují také známky. U jedničkářů se o vysoké škole uvažuje víc, než u těch, co mají na vysvědčení třeba jednu trojku. Problémem ale podle odborníků je, že na každé škole se kritéria pro hodnocení žáků velmi liší. „Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol.
Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k neadekvátním rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k méně optimální alokaci talentů,“ upřesnil možné důsledky nejednotného známkování spoluautor studie Tomáš Protivínský.
Žáci si budou moci nově podat tři přihlášky na střední školy:
Z této studie také vyplývá, že známky mohou jen prohloubit sociální nerovnosti. Děti z bhatších rodiny dostávaly lepší známky, než žáci ze znevýhodněného prostředí, přestože měli stejnou úroveň testovaných dovedností. „Učitelé totiž pdo známek vedle vzdělávacích výsledků promítají i sociálně-emoční charakteristiky žáků a přístup ke studiu,“ shrnuli autoři.
Ministerstvo školství plánuje zavést do čtyř let na prvních až třetích třídách základních škol slovní hodnocení. Zatím ho mohou místo známek školy psát podle svého uvážení. Školy by také mohly využívat hodnocení kriteriální. „To je strukturované slovní hodnocení, které je pro učitele méně náročné, protože už v něm má stanovená kritéria co hodnotit a nemusí psát rozsáhlé slohové práce,“ vysvětlil ředitel ministerského odboru základního, předškolního a speciálního vzdělávání Michal Černý pro platformu Eduin.
