Zaměstnanci se budou muset rozloučit s některými výhodami, které jim dosud firmy nabízely. Ostatně už dvě pětiny zaměstnavatelů hlásí, že sníží výši zaměstnaneckých benefitů nebo omezí jejich počet. Aspoň to vyplývá z dotazů, které mezi podnikateli udělala Hospodářská komora.

České firmy kritizují omezení benefitů pro zaměstnance. Obávají se, že se tím výrazně zhorší pracovní podmínky:

Účetní a daňová poradkyně ze společnosti BDO Ivana Hlavatá přitom uvedla, že zaměstnanci vnímají benefity jako atraktivní bonus ke mzdě. „Jelikož osvobození benefitů od daně z příjmů bude od příštího roku nově zastropováno na částku 21 983 korun ročně za rok 2024, lze očekávat, že pro většinu zaměstnanců i zaměstnavatelů nebude lákavé tuto hranici překračovat. Zaměstnanci by benefity v hodnotě přesahující stanovený limit zdaňovali stejně jako běžnou mzdu,“ doplnila.

Třeba v náchodské společnosti Atas, která se zabývá výrobou malých elektromotorů, je mezi benefity největší zájem o stravování. Firma také poskytuje příspěvek na rekreaci, permanentky do zoo nebo na sportovní aktivity. „Budeme se benefity snažit zachovat tak, jak jsou dosud. U stravování a u rekreace zůstaneme. Otázka je, zda budou zachovány kurzy plavání,“ přiblížil šéf firmy Otto Daněk.

Co se také mění kvůli vládnímu baliíčku? Změny dozná nemocenská:

Marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Kouba uvedla, že k nejžádanějším benefitům patří benefity finanční a pak ty, které souvisejí s flexibilitou práce, dovolenou a větším počtem dnů volna. Předpokládá přitom, že zaměstnanci příští rok obdrží na benefitech méně, než na co byli zvyklí.

Nejrozšířenější benefity

• Stravování – stravování v kantýně, stravenkový paušál, elektronické nebo papírové stravenky
• Materiální vybavení – mobilní telefony, notebook, služební auto…
• Sociální benefity – příspěvek na penzijní pojištění, sick day, práce z domova, dovolená nad rámec zákona
• Jaké příspěvky firmě zřejmě omezí
• Kultura
• Sport
• Dovolená
• Doprava
• Léky
• Nadstandardní zdravotní péče

„Velmi pravděpodobně firmy zruší převody na spořicí účet a také možnost si prémie či bonusy převést do Cafeterie tzv. bonus swap,“ upřesnila.

Menší firmy uberou víc

Potvrzují to i výsledky dotazníku Hospodářské komory. Podle nich budou firmy omezovat zejména víceúčelové programy typu Cafeteria nebo Flexi Pass. Budou redukovat i méně rozšířené benefity, jako jsou příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Z dotazníku také vyplývá, že omezovat benefity budou zejména firmy do deseti zaměstnanců, a to třetina z nich. Naopak benefity budou nejméně upravovat velké podniky s více než 250 zaměstnanci. K omezení přistoupí 28 procent těchto firem.

Deník přináší přehled změn, které v souvislosti s konsolidačním balíčkem vstoupí v platnost od ledna příštího roku:

„Novým trendem posledních dvou let bylo zavádění zdravotních benefitů, jako jsou preventivní vyšetření, očkování nebo psychologická podpora. Tyto benefity se často vztahují nejen na zaměstnance, ale i jejich rodiny, což vede ke zlepšování zdravotního stavu české populace. Konsolidační balíček, bohužel, tuto oblast ohrožuje a výsledkem budou další zbytečné vysoké náklady pro české zdravotnictví. Prevence je totiž vždy výrazně levnější než řešení následků,“ varoval viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

| Video: Youtube

Podle původních vládních plánů mělo být omezení benefitů výraznější. Kabinet Petra Fialy (ODS) však nakonec ustoupil tlaku zaměstnanců i zaměstnavatelů. Ti ale za tímto omezením vidí i další problém.

Balíček a já „Rozumíme snaze ozdravit veřejné finance, konsolidační balíček vnímáme jako důležitý krok k nastartování procesu dlouhodobější stabilizace ekonomiky. Nicméně systém zaměstnaneckých benefitů je pro zaměstnavatele kvůli vyčerpanému trhu práce důležitý, vedle mzdy to jsou často právě benefity, které rozhodují o atraktivitě zaměstnavatele,“ vysvětlil Prouza.

Nižší benefity budou mít i státní zaměstnanci, neboť vláda rozhodla také o seškrtání Fondu kulturních a sociálních potřeb. Ten zřizují organizační složky státu a zaměstnancům z něj lze přispívat například na nákup knih, vitamínové doplňky, na dioptrické brýle, ale i na různé sportovní aktivity. V současné době je stanoven ve výši dvou procent z objemu financí na platy. Letos to představuje 5,2 miliardy korun. Vláda však navrhla jeho snížení o polovinu, tedy na jedno procento.