Na prvním sezení půl hodiny jen plakala. Schoulená a s hlavou opřenou o mé rameno. Její dům zničila v červnu 2023 protržená Kachovská přehrada, popisuje ukrajinská krizová interventka Gabriella Cápecová setkání s dívkou, která uprchla z válkou zasažené země. Její příběh líčí ve čtvrtek 29. února na pražské konferenci o psychologické pomoci dětem traumatizovaným válkou.

„Dům v Kachovce byl jejím jediným bezpečným bodem, místem, které jí dávalo sílu. Po jeho zničení myslela na sebevraždu a v podstatě nebyla schopná usnout. Podařilo se nám ji dát natolik dohromady, že už zase může normálně fungovat. Smutek a starosti zůstaly, ale podařilo se je potlačit,“ vypráví žena o zkušenosti z Krajského asistenčního centra pomoci v Olomouci.

K dobré integraci ukrajinských dětí v ČR pomáhají kroužky jako třeba skaut:

Ukrajincům, kteří se ocitli v třetím největším moravském městě, pomáhá od začátku války dodnes. Silných příběhů zná proto mnoho. Vzpomíná třeba také na matku s dvanáctiletým synem. Ti na vlastní oči viděli, jak ruská raketa zabila staršího syna a jeho kamarádku. „Pak ještě museli odvézt jejich těla a uspořádat pohřeb. Při jejich převozu se ocitli ve velkém nebezpečí. Potom raději odešli do Česka. Chlapec nejedl, nespal a nemluvil,“ říká Cápecová. I jeho se ale nakonec podařilo týmu odborníků v Olomouci dát do pořádku.

Při vyprávění ženy se někteří lidé v publiku neubrání slzám. Hrůzné válečné zážitky navíc občas přemohou i zkušené přednášející odbornice a tu a tam se jim zlomí hlas.

S medvídkem se můžeš smát i plakat

Malým Ukrajincům s těžkými traumaty pomáhá i psycholožka Victoria Nazarevychová z kyjevské univerzity. Ta je rovněž autorkou psychoterapeutických nástrojů pro děti. Jejími velkými pomocníky jsou plyšové hračky. „Mnohé ukrajinské maminky už strach tak paralyzoval, že pro své dítě nedokážou naplno fungovat. To se pak neustále obklopuje klidně i patnácti či dvaceti plyšáky. Nahrazuje mu to maminčinu náruč,“ vysvětluje odbornice.

Pomáhala rovněž vytvořit karty a obrázkové knížky, v nichž medvídek pomáhá dětem ventilovat emoce, hledat své vnitřní pozitivní zdroje a zahnat smutek.

„Dáme dítěti plyšového medvídka a zeptáme se ho, jestli se mu líbí a přijal by ho za svého. Když ho přijme a naváže s ním emoční vztah, optáme se, zda s ním chce něco dělat. Pak se spolu mohou smát, plakat i křičet,“ objasňuje. Postupně se pak dítě učí fungovat i bez této hračky.

Kreslily jsme hrady a rytíře. Dávají dětem pocit bezpečí

Klinická psycholožka a arteterapeutka Maryna Cherkashynová se na Ukrajině starala o děti v krytech v blízkosti kyjevské protivzdušné obrany. „Děti často slyší sirény oznamující nebezpečí desetkrát až patnáctkrát denně. Pro dospělé siréna znamená pouze nepříjemný zvuk a určitou úzkost. Děti ale vždy zažívají strach, že umřou,“ upozorňuje psycholožka.

Základní škola Václava Košaře na ostravském sídlišti Dubina dokázala rychle začlenit nejen ukrajinské žáky, ale i jejich rodiny:

Ukrajinským dětem pomáhá zbavit se tísně a stresu pomocí arteterapie. K léčbě psychiky se v ní používá umělecká tvořivost. Nejprve s dětmi v krytech kreslila válku. Skrze obrázky vyjadřovaly, co v souvislosti s ní cítí. „Během války ztrácejí svůj základní pocit bezpečí. Malovali jsme tedy i obrázky, jež jim tento pocit dávají. Třeba hrady, rytíře v brnění nebo anděly strážné. Ale také šneky a želvy. Mají totiž svůj domeček, kde se mohou schovat,“ líčí Cherkashynová. A dodává, že pocit bezpečí a zdroje pozitivní energie jsou nutná podmínka ke správnému vývoji dítěte. V kyjevských krytech proto slavili všechno, co se dalo, od narozenin po tradiční ukrajinské svátky.

Každý den s dětmi hledala něco, co by jim pomohlo zvládnout den. Často to byla ochraňující zvířata jako pes nebo lev. Ale rovněž třeba populární lemur Bayraktar, jenž se v kyjevské zoo narodil během těžkých bojů na začátku války. Pojmenovali ho po tureckém bezpilotním letadle používaném ukrajinskou armádou. „A velmi populární jsou mezi malými Ukrajinci i divoké husy, které podle zpráv médií měly zničit ruský dron. Je to taková naše biologická zbraň,“ usmívá se arteterapeutka.

V červnu 2023 navštěvovalo až 90 procent žáků z řad ukrajinských uprchlíků českou základní školu:

S dětmi absolvovala také různá cvičení na uvolnění napětí. Snažila se, aby šlo o co nejveselejší cviky. Zkoušeli například, jaké je to roztékat se jako zmrzlina nebo skákat jako míč. „Malé děti si potřebují hlavně hrát, i když jsou v krytu a venku zuří válka,“ podotýká. A dodává, že hodně kreslili i vysněnou budoucnost. „Když máte cíl, k němuž se upínáte, máte pro co žít,“ uzavírá svou přednášku.

Následuje bouřlivý potlesk. „Tahle paní je pro mě hrdinka,“ vysekne jí poklonu univerzitní psycholožka Nazarevychová. „Je důkazem nezdolnosti ukrajinského národa. S takovým odhodláním prostě nejde prohrát,“ věří.