Oproti slibům ministra Jurečky, že se odchod do důchodu po 65 letech nebude týkat dnešních padesátníků, se má důchodový věk zvýšit pro většinu z nich. Jak je to možné?
Prodlužování důchodového věku běží od roku 1995 do roku 2030. Jde o stálé zvyšování o dva měsíce každý rok pro jeden ročník narození mužů. Pro ženy je to rychlejší, protože důchodový věk byl podle počtu dětí v 90. letech výrazně nižší. Je nelogické, abychom v roce 2030 přestali, pak měli třeba pět let přestávku a potom pokračovali zrychleným tempem. Cílem je, aby mezigenerační změny odchodu do důchodu byly plynulé. Když je dnešní tabulka ukončena pro ročník 1965, považujeme za logické vyhodnocovat i pro následující ročníky, jestli nedošlo k prodloužení naděje dožití v padesáti letech.

Lidé by měli zjistit v padesáti letech, kdy půjdou do důchodu. Kdy to tedy stát prozradí těmto ročníkům?
Generace do ročníku 1972 se to dozví, až bude zákon schválený a publikovaný ve Sbírce zákonů. Demografická data pro ročníky 1966 až 1971 o tom, jak se vyvíjí jejich doba dožití v padesáti letech, byla Českým statistickým úřadem již publikována, pro generaci 1972 budou publikována letos.

Data jsou ale pro muže a pro ženy zvlášť. V budoucnu by přitom měli do důchodu odcházet současně.
V nové právní úpravě budeme vycházet z průměru pro muže a ženy, protože podle evropských směrnic nemůžeme jejich důchodový věk diferencovat. Dokud ovšem nebude schválena změna zákona, nemohou lidé považovat návrh ministerstva za definitivní, i když by si s pomocí odborníka na demografii pravděpodobné změny důchodového věku mohli spočítat.

Kdy se tedy ročníky 1966 až 1972 dozvědí, v kolika letech je čeká důchod?
Předpokládáme, že materiál by měl jít do konce letošního roku do vlády a v první polovině příštího roku by se jím zabývala Poslanecká sněmovna, Senát a prezident. Legislativní proces by tedy mohl být dokončen do poloviny příštího roku. Potom se ta data publikují pro všechny tyto ročníky najednou.

Mohou padesátníci počítat s tím, že se pro ně odchod do důchodu ještě znovu neposune?
Pokud by se později nějaká parlamentní většina usnesla, že je potřeba důchodový věk změnit, není teoreticky vyloučeno, že pro rok 2029 nebo 2030 by mohlo dojít k úpravě. Rozhodně to ale není záměrem současné vládní koalice, i když je deficit státního rozpočtu velmi vysoký. Není vhodné překvapovat lidi dva roky předtím, než mají odejít do důchodu, že se jim věková hranice ještě například o půl roku zvýší.

A kdy se sjednotí doba odchodu do důchodu pro muže a pro ženy?
Pro lidi, kteří odcházejí do důchodu teď a co do něj půjdou v příštích letech, se nic nemění. Zatím mají stejný důchodový věk jako muži jen bezdětné ženy. Příští rok to budou ženy s jedním dítětem, ženy se dvěma dětmi důchodového věku 65 let dosáhnou až v roce 2031, ženy se třemi a čtyřmi dětmi v roce 2034 a s pěti dětmi v roce 2037. Toto zvyšování zůstane do 65 let stejné, teprve potom postupně budou ženy s více dětmi dobíhat muže. Takže to úplné sjednocení pro ženy třeba s pěti dětmi bude až někdy blízko roku 2040.

Nový takzvaný fiktivní základ ženám umožní počítat důchod za dobu, kdy pečovaly o malé děti, z průměrné mzdy. Pokud mají mnoho dětí, zvýhodní je to oproti lidem, kteří třeba dlouhou dobu studovali. Neodradí to ženy od studia?
Tato úprava má potenciál zvýšit důchod u ženy se dvěma dětmi zpravidla jen o několik set korun, možná o tisíc korun v případě velmi nízkých výdělků v průběhu kariéry. Ocenění období péče průměrnou mzdou tak nebude rozhodujícím faktorem, který určí výši důchodu, proto nemůže být důležitým kritériem, podle kterého si člověk zvolí kariéru.

O tom, jestli jdete studovat, anebo máte jedno, tři či pět dětí, se rozhodujete v mladém věku, kdy na důchod ještě nemyslíte. Pokud bude tento fiktivní vyměřovací základ ve výši průměrné mzdy, potom důchod ženy s více dětmi a standardními příjmy nikdy nemůže být větší než důchod ženy s průměrnou mzdou.

Takže si nemyslíte, že by je to neoprávněně zvýhodňovalo?
Máme potvrzeno, že s přibývajícím počtem dětí se průměrný celoživotní výdělek snižuje. U žen s pěti dětmi je to o pětinu méně než u ostatních žen. Proto bude navrhované zvýšení důchodu přiměřené, nemůže být extrémní. Logika je taková, že pokud tato žena pracovala, tak také získá nárok na důchod. A je velká pravděpodobnost, že většina jejích dětí potom bude také pracovat. Vždyť 95 procent populace nakonec pracuje, jednou to tedy také budou přispěvatelé na důchod. Tady je přímá souvislost.

Již dříve často zaznívaly námitky, že je zdejší důchodový systém oproti zahraničí rovnostářský. Vydělávají na něm chudší a naopak trestá bohaté. Toto přece tento rozpor ještě více prohloubí.
Náš důchodový systém je státním pojistným systémem. Už i Ústavní soud se vyjádřil, že prvky solidarity ve státním pojistném systému své místo rozhodně mají. To, že máme poměrně hodně solidární systém, je dáno jeho redukčními hranicemi a přepočítacími koeficienty. Je to politické rozhodnutí, které je tady desítky let a asi zdejší společnosti vyhovuje.

Velká devíza našeho systému tkví v tom, že je u nás velmi nízké ohrožení chudobou ve stáří. V tom patříme k nejlepším v Evropě, protože u nás se pohybuje jen kolem osmi deseti procent, ale v zemích jako Švédsko nebo Německo je ohrožení seniorů chudobou někde mezi 15 a 20 procenty. Takže pokud je zásluhovost v důchodovém systému výrazná, vytváří značný tlak na to, aby bylo třeba pomáhat velkým skupinám chudých seniorů.

close Ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec

Ovšem nikde jinde není tak velká provázanost důchodového systému se státem jako v Česku. Tady je čistě na něm závislá naprostá většina seniorů. Jinde mají bohatší lidé větší možnost zapojit se dobrovolně třeba do soukromých fondů.
Solidarita ve zdejším státním systému reflektuje to, že čím více vyděláváte nad průměr, tím větší máte možnost uspořit si nějaké prostředky na stáří. U nás máme poměrně štědré daňové výhody pro fyzické osoby, velkorysé osvobození od pojistného, od daně z příjmu u příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění, životní pojištění.

To zvýhodňuje lidi s vyššími příjmy. A je zřejmé, že když má někdo čistý příjem 25 tisíc korun a dvě děti v rodině, tyto daňové výhody nevyužije, většinou ani státní příspěvek na penzijní připojištění. Kdežto ten, kdo má hrubou mzdu 60 tisíc, pokud chce, může daňové výhody využít velmi dobře.

Novinkou má být mimo jiné dobrovolný společný důchodový základ pro manžele. Jaký o něj očekáváte zájem v zemi, kde se více než polovina manželství rozvádí?
I když se skutečně rozvádí polovina manželství, řada z nich tak činí až po dlouhé době. Předpokládám, že když ti lidé v průběhu manželství řeknou, že to chtějí využít, a pak se třeba po patnácti či dvaceti letech rozejdou, už je to platné a partnerovi, který v té rodině vytvářel zázemí, a měl tedy menší příjmy, to může ve stáří výrazně pomoci. Určitě se tedy najdou nějaké případy partnerů, kteří to využijí, ale nečekám, že to začne okamžitě využívat většina manželství.

Důchodová kalkulačka k valorizaci penzí v červnu 2023:

Jak by to v praxi vypadalo, kdyby se plánované změny neuskutečnily?
Kdybychom ty nové důchody nechali být do roku 2035 bez změny výpočtu, mohli bychom populisticky deklarovat, že těm budoucím důchodcům pomůžeme a zachováme víc než deset let vzorec výpočtu důchodu.

Ale pak nám v roce 2035 začnou chodit do důchodu generace narozené po roce 1970, které jsou velmi početné, a my nejpozději v roce 2040 budeme muset dělat velké úspory ve valorizacích. Takže bychom ten dopad jenom odložili a byl by náhlejší. Stejným důchodcům, kterým bychom okolo roku 2030 ponechali výpočet důchodu beze změny, bychom o pět až deset let později pravděpodobně museli krátit valorizace.

close info Zdroj: Deník zoom_in Takže dobře už bylo a další generace důchodců se budou mít hůř než ty předchozí?
Reálné příjmy jsou dnes vyšší, než byly ještě v době krize kolem roku 2010. Na zahraniční dovolenou dnes jezdí nejen dobře situovaní lidé, ale i běžné rodiny. Také pro důchodce žijící v páru to je často finančně dostupné. Ovšem v nejbližších desetiletích se poměr pracujících vůči ekonomicky neaktivním bude zhoršovat, takže asi bude stagnovat a snad i mírně klesat životní úroveň. Pravděpodobně ale všem sociálním skupinám bez rozdílu. Zdaněním se o to tedy podělí i ti, kteří vydělávají.

Neznamená to však, že by lidé museli masivně čelit chudobě. Produktivita naší vyspělé společnosti je obrovská a základní životní potřeby jsouv zásadě cenově velice dobře dostupné. Před třiceti lety byly v poměru k příjmům dražší. Takže já si myslím, že třeba růst životní úrovně pokračovat nebude, ale naše společnost je bohatá a domácnosti si své modely najdou. Možná bude více dvougeneračních domácností, kde se podělí o náklady na bydlení, topení a energie. To je samozřejmě daleko levnější než platit dva byty. Lidé si svou cestu určitě najdou.

Kdo je Tomáš Machanec
Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na Českém vysokém učení technickém v Praze. Působil jako investiční analytik a jako manažer v penzijních fondech Živnobanky a Allianz i v České pojišťovně.

V roce 2010 nastoupil na ministerstvo práce a sociálních věcí jako poradce ministra. O dva roky později se stal ředitelem odboru sociálního pojištění.