Kliknutím zvětšíteV současné době přibližně 1,8 ze 4,3 milionů zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu, podle dat ministerstva financí dostává stravenky. Milion lidí „má“ nic.
Nově zaváděný stravenkový paušál by firmám umožnil místo stravenek poslat peníze přímo do výplaty lidem. Maximální částka (v dnešních hodnotách stravenky) by činila přibližně 1500 korun měsíčně. Dotování jídla ale není povinnost, a to nadále platí.
„Nerušíme stravenky ani závodní jídelny. Pouze k nim přidáváme třetí možnost, která zaměstnavatelům umožňuje poskytovat příspěvek na stravování také přímo v penězích. Pokud jim ale dosavadní model vyhovuje, mohou u něj zůstat a nic se pro ně nezmění,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle ministerstva financí stravenkové firmy berou provizi pět až sedm procent. Ze stokorunové stravenky tak hospoda dostane jen 93 korun.
Odklon od stravování v hospodách
Přesto podniky ze Sdružení pro zaměstnanecké stravování (ProZAMS) plédují za zachování stravenek či jídelen. Peníze na ruku (do výplaty) podle nich přinesou odklon lidí od stravování v hospodách. S hotovými penězi v kapse lidé naloží jinak – třeba nákupem zmiňovaného vlašáku v obchodě.
„Zaměstnanecký paušál připraví restaurace o dalších 20 miliard, to bude pro řadu z nich poslední rána,“ uvedla už dříve šéfka ProZAMS Linda Nejezchlebová.
Proti paušálu jsou i odbory. Naopak ho hájí obchodníci. Podle nich stravenky nejsou pro hospody až tak „fatální“. „Už v době před vypuknutím koronakrize téměř polovina všech stravenek byla utracena v maloobchodě, tedy ne za jídlo v restauraci“, dodává šéf Asociace tradičního českého obchodu Pavel Březina.
91
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
