Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa se již delší dobu potýká s vážným problémem. Jeho organizace může třeba v Brně otevřít ordinaci pro chudé. Potíž je v tom, že se jí nedaří sehnat lékaře. „V Praze zase máme nedostatek zdravotních sester v Domově Přístav,“ doplnil Krupa. V Přístavu přitom nacházejí střechu nad hlavou zpravidla starší lidé, kteří by se jinak nedokázali o sebe sami postarat a skončili by na ulici.

Armáda spásy je jen jednou z organizací působících v sociálních službách, jež hlásí nedostatek pracovníků. Asociace poskytovatelů sociálních služeb nedávno rozeslala svým členům dotazník a z odpovědí vyplynulo, že s obsazením potřebných míst má nesnáze 59 procent z nich.

Snaha politiků zlepšit podmínky neziskových organizací je mizivá, stát slíbil nápravu:

Výživné na dítě. Ilustrační snímek
Tahají lidi z těch nejhorších problémů, mzdy mají nejisté. Stát slibuje zlepšení

Problém se přitom prohlubuje. Ještě v roce 2020 chybělo zmíněným organizacím přibližně tisíc lidí. Dnes počet neobsazených míst spočítali jejich představitelé na téměř tři tisíce. Největší potíže v tomto ohledu hlásí Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. „Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester, trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země,“ připomněl prezident asociace Jiří Horecký.

Přitom potřeba sil v tomto segmentu bude narůstat, protože česká populace stárne. „Za třicet let přibude v České republice milion seniorů a řada z nich bude odkázána na pracovníky v sociálních službách,“ přiblížil Daniel Hála z Diakonie Praha.

Nedostatek lidí tedy v budoucnu může být ještě citelnější. O seniory, chudé nebo postižené se totiž nebude mít kdo starat.

Chybí patřičné vzdělání i trpělivost

Zájemců o zmiňovaná místa přitom není málo. Jenže se často jedná o lidi, kteří nemají patřičné vzdělání a i po zaučení práci nezvládají nebo nemají trpělivost. Mladí uchazeči také odcházejí ještě ve zkušební době a ti starší už nezvládají náročnou práci fyzicky. Naprostá většina pečovatelek je přitom podle průzkumu zakladatelky organizace Mila, která spolupracuje s domovy pro seniory, Simony Bagarové starších padesáti let.

Hlavní překážkou při náboru zaměstnanců jsou peníze. Například platforma P10, která sdružuje největší neziskové organizace působící v Česku, už nějaký čas poukazuje na značné rozdíly v odměňování v příspěvkových a neziskových organizacích. Nejvíce je to podle ní vidět v odměňování zdravotních sester. Uvádí, že zatímco v příspěvkových organizacích, například v krajských nemocnicích, si loni v průměru vydělaly 46 670 korun, v neziskovém sektoru to bylo 38 427 korun. Velké rozdíly jsou ovšem i v dalších profesích. Přitom stát je v péči o potřebné na neziskových organizacích v podstatě závislý.

Kvůli nižším mzdám pracovníků hrozí, že v příštích letech bude málo lidí ochotných se starat o postižené nebo o seniory:

Klienti denního stacionáře ve středisku Diakonie v pražských Stodůlkách, jehož součástí je i domov Daniela.
Stejná práce, jiná mzda. Sestry v neziskovkách berou až o šestnáct tisíc méně

Podle prezidenta asociace Horeckého se řešení hledá již delší dobu, ale nebude jednoduché a rychlé. „Týká se to nutnosti zvyšovat odměňování zaměstnanců v sociálních službách, kdy za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat takzvané nenárokové složky mezd a platů, než tomu bylo v minulosti. Dále je to snižování fyzické a duševní zátěže, s čímž souvisí i více pracovníků na jednoho klienta a konečně i zvyšování atraktivity a prestiže práce v sociálních službách,“ popsal.

Pomoci vyřešit tento problém má chystaná velká novela zákon o sociálních službách, která by měla řešit i problematiku financování sociálních služeb. Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí již dříve uvedli, že nechtějí předjímat, jak bude norma nakonec vypadat. O její podobě se totiž stále vedou jednání. Další se má uskutečnit v polovině ledna. S jejím přijetím pak úředníci nepočítají před rokem 2025.