Paní Jarmile bylo padesát, když se vrátila z dlouhodobého pobytu v zahraničí. Domnívala se, že pro ni nebude problém sehnat v České republice práci. Angličtinu ovládala na úrovni rodilého mluvčího a měla zkušenosti s vedením zařízení v sociální oblasti. Najednou ale zjistila, že o ni není zájem. Vždy měla pocit, že velkou úlohu při pohovorech hrál její věk.
„To by se ve Velké Británii nestalo. Tam dokonce firmy nesmějí vyžadovat v životopisech věk,“ svěřila se žena, která nakonec práci našla až po mnoha měsících usilovného hledání.

Její zkušenost potvrzuje socioložka z Národního institutu SYRI a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Lucie Vidovićová. Přestože je v posledních letech na trhu nedostatek pracovníků, starší lidé stále narážejí na předsudky ze strany zaměstnavatelů.
„Zejména v oblasti středního či vyššího managementu se lidé v pětapadesáti či někdy už v padesáti letech stávají nezaměstnatelnými, protože jim nikdo ani nedá šanci. Mluví se o nich jako o ‚průhledných‘ lidech. Když ztratí zaměstnání, bývá pro ně extrémně obtížné opět najít uplatnění,“ přiblížila.
Padesátníků a šedesátníků na pracovním trhu stále přibývá
Přitom padesátníků a šedesátníků na pracovním trhu stále přibývá, což je způsobené stárnutím silné generace takzvaných Husákových dětí. Český statistický úřad ve své předpovědi uvádí, že v roce 2037 se věková skupina 60 až 64 let stane dokonce nejpočetnější skupinou v produktivní populaci.
Pracovat by chtěli
V posledních deseti letech se počet ekonomicky aktivních lidí v této věkové skupině zdvojnásobil. Zatímco v roce 2012 jich pracovalo 28 procent, loni už to bylo 56 procent. „U osob nad 65 let sice silně dominuje ekonomická neaktivita, ale i u nich se podíl aktivních značně zvýšil,“ doplnil šéf Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Starší lidé prostě mají o práci stále větší zájem. Dokládá to i květnová anketa serveru i60. Celá polovina dotázaných uvedla, že byla schopna a také pracovala poté, co odešla do důchodu. Další třetina odpověděla, že sice nepracovala, ale klidně by mohla.

„Především velké společnosti mají pocit, že člověk starší padesáti let neustojí vysoké pracovní tempo, není tak kreativní jako mladý člověk, nezvládne nové technologie a podobně. Firmy často podceňují zkušenosti starších pracovníků a raději zaměstnají mladého člověka po škole, kterého zaučí, než zkušeného šedesátníka. Je to škoda,“ míní šéfredaktor serveru i60 Jan Raška.
Zároveň si ale myslí, že se takový přístup firem ke starším pracovníkům v příštích letech změní. I kvůli tomu, že na pracovním trhu nebude tolik pracovních sil, takže budou nuceny zaměstnat i lidi před důchodem.
Odbornice: Mohou být velkým přínosem
Petra Turzová z pracovního portálu Alfréd Job je navíc přesvědčena, že právě starší ročníky mohou být pro pracovní kolektivy velkým přínosem.
„V padesáti letech kariéra nekončí, naopak. Člověk má v tomto věku obvykle dostatek zkušeností a času se své profesi věnovat opravdu naplno. Navíc s tím, jak pokračuje automatizace a digitalizace napříč mnoha oblastmi pracovního trhu, odpadá limitující faktor v tom smyslu, že jsou některé profese pro starší lidi příliš fyzicky náročné,“ vysvětlila.

Ostatně takto svoje uplatnění našel dokonce šestasedmdesátiletý Jaroslav. Zaměstnala ho jedna pražská stavební firma jako stavební dozor a jeho zkušenosti si nemůže vynachválit. Právě ve stavebnictví nacházejí uplatnění třeba právě bývalí stavební inženýři nebo statikové.
„Řada zaměstnavatelů si už uvědomuje, že vyřadit kvalifikovaného kandidáta pouze na základě vyššího věku je nesmysl. Co se týče loajality k zaměstnavateli a ochoty věnovat se práci i nad stanovené minimum mohou starší ročníky mladou generaci leckdy překonat,“ dodala Turzová.