Jaroslav Hanák: Za to, že nejdeme nahoru, může stát. Máme slabé politické elity

Vláda se po zahájení války na Ukrajině soustředila především na pomoc občanům. Byl to i z pohledu vaší funkce správný postup?
Nejprve je třeba říct, že v současné krizi nehraje roli jenom válečný konflikt. Sečetla se řada věcí, které za pětačtyřicet let praxe nepamatuji. Je to nejhorší období v novodobé historii České republiky. Patří tam i covid, který skončil dřív jen díky firmám, protože se všude nosily roušky a povinně se testovalo, aby se pomohlo pandemii překonat. S covidem souvisí i rozpad dodavatelsko-odběratelských vztahů, stále chybějí některé materiály, suroviny, čipy. Celý ten balík je nepředstavitelný problém. A pak přišla válka, nevím, zda překvapivá. Putina všichni znali, věděli, že je to agresor, darebák a vrah.

Vy jste 24. února nebyl překvapen?
Na rozdíl od prezidenta republiky věřím tajným službám a schopným lidem, kteří v nich pracují. Určitě to rozvědky měly zmapované, naše, izraelské, americké. Všechny upozorňovaly, že riziko je velké. Obrovské cvičení na hranicích s Ukrajinou bylo signálem, že je to velmi vážné. Kvůli válce pak letěly ceny energií nahoru, což vyvrcholilo v srpnu. K tomu se přidala obrovská inflace, ze dvou třetin dovezená, z jedné třetiny způsobená populismem hnutí ANO a ODS, jejichž poslanci přijali koncem roku 2020 daňový balíček. To ovšem oni nepřiznají. Byla to chyba, která dala ránu státním financím. Těch sto miliard ročně bude chybět v důchodovém systému, ve zdravotnictví a sociální oblasti. Nemluvě o pomoci firmám.

K dezinformátorům patří SPD a Okamura osobně, řekl Petr Fiala

Vládní pětikoalice ovšem tvrdí, že daně z příjmu zvyšovat nebude a argumentuje tím, že právě v těžkých dobách je lepší, když lidé mají peníze na výplatní pásce, než aby je měl stát na účtech a přerozděloval je.
S takovými soudy bych byl opatrný. Nejsem populista ani politik, tak mohu říct, že podle mě je to velká lež. Ti, kteří daňový balíček schválili, tvrdí, že peníze dostali nejpotřebnější občané. To přece není pravda. Lidé, kteří mají nízký příjem, si nijak nepolepšili, protože daně díky různým slevám ani neplatí. Přineslo to profit středním a vyšším vrstvám, ale ty si to hned uložily, protože k běžnému životu těch pár tisíc navíc nepotřebují. Peníze tak leží ladem a snižuje se osobní spotřeba, která je pro hrubý domácí produkt klíčová.

Není to spíš záměr? Vždyť i v letošním roce se rozdává plošně místo zacílené pomoci.
Je fakt, že nejvíce jsme se postarali o seniory, třikrát se valorizovaly penze. Takový přírůstek mezd si nemůže dovolit ani ta nejbohatší firma, která se vzorně stará o zaměstnance. Nedivím se, protože senioři jsou klíčový elektorát jak Andreje Babiše, tak i této pětikoalice. A k té další pomoci musím potvrdit, že jakékoliv plošné opatření je chybné. Svým způsobem to platí také o průmyslu. Jeho určitá část na tom není špatně ani dnes, ba naopak. Je to celá oblast energetiky, IT, bankovnictví, online služeb, kterým předchozí vláda zavřením maloobchodu přenechala trhy zadarmo, a hlavně zbrojní průmysl, který se dotahuje na automobilový průmysl jako zlaté vejce ekonomiky.

Na některá tato odvětví má dopadnout windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků. Je to správný tah?
Žádná sektorová daň není v pořádku. V normálních dobách jsme vždycky byli proti ní, ať už se měla týkat bank nebo kohokoli jiného.

Ministr financí zdůrazňuje, že nejde o sektorovou, ale mimořádnou daň pro vybrané firmy.
Dejme tomu. Pokud její výnos půjde výhradně na pomoc potřebným, občanům, živnostníkům, malým a středním firmám, tak budiž. Na předsednictvu svazu jsme to podpořili a zdůraznili jsme, že by se podpora měla týkat i velkých producentů, kteří mají obrovský podíl energetických nákladů. Navíc to doporučila Evropská komise, což je správné, protože rovné podmínky v energetice může zajistit jen celoevropské řešení.

Vláda řekla, že menším a středním firmám pomůže zastropováním cen elektřiny a plynu…
No ale kdy to řekla? Ještě o prázdninách hovořila jenom o občanech, nevzpomínám si, že by mluvila o firmách.

Tak v létě Petr Fiala uváděl, že zastropování cen energií je nesmysl, který prosazují populisté.
To je pravda, tehdy vláda v rámci pomoci občanům zvažovala jen nesmyslný tarif pana ministra Síkely. Teprve v závěru srpna, kdy se ceny zvedly až osmkrát, se vláda vzpamatovala. My jsme tehdy panu premiérovi a všem ministrům poslali otevřený dopis, ozvala se odborová konfederace, skupina hejtmanů v čele s Martinem Kubou. Jasně jsme deklarovali, že se nám vládní postup nelíbí, že nehovoří o podnikatelích a o firmách. Od té doby tady jistá snaha je, vytvořila se nadresortní komise, kde jsou klíčoví distributoři, ČEZ, Křetínského a Tykačova skupina a jsme tam i my za podnikatelskou sféru. Bohužel ta dvojkolejnost asi věci neprospívá.

Vskutku není úplně normální, že vznikla energetická skupina pod premiérem a vedle toho působí ještě ministerstvo průmyslu a obchodu.
Je to hodně divné. Buď je to odraz nedůvěry, nebo jde o stranickou rivalitu uvnitř koalice.

Kdo nejí maso, ať ho nejí. Ale ať k tomu nenutí ostatní, říká senátorka Kovářová

Může pak hospodářská politika v krizových časech fungovat?
Cokoliv se rozhoduje na dvou místech, nikdy nemůže dopadnout dobře, to je moje životní zkušenost. Jisté je, že vláda schválila limit šest korun na silovou elektřinu za kilowatthodinu a tři za plyn bez poplatků za distribuci. Přistoupili tak k zastropování cen, což předtím nechtěli ani vyslovit. Dostaly se tam malé a střední firmy, i když původně omezené spotřebou plynu ve výši 630 megawatthodin. Mimochodem já mám šedesát autobusů na zemní plyn, což nikdo neřeší, protože netuší, že některé zakázky obsahují povinnost nízkoemisní dopravy. Je vidět, že ve vládě jsou lidé, kteří neznají své resorty. Samozřejmě jsou politicky dosazení nebo umí něco jiného, ale ne to, co by bylo potřeba. Naštěstí po kritice se ten strop zvedl na 4 200 MWh roční spotřeby.

Čili menším a středním firmám to opatření přece jen pomůže?
Částečně ano. Ale hlavně vám řeknu, proč se zatím neprojevuje nějaká zásadní nespokojenost podnikatelů. Drtivá část, tedy přes pětasedmdesát procent firem, má totiž zafixované ceny energií. Jenže podle našich průzkumů to příští rok už bude jen pětina u elektřiny a dvaadvacet procent u plynu. Nové smlouvy přitom nedostaneme, protože dodavatelé nechtějí uzavírat kontrakty, sami nevědí, co se bude dít, co se schválí na evropské úrovni a co na národní. Nedivím se jim, nechtějí na sebe vzít riziko a ani být tak nečestní jako ten darebák z Bohemia Energy. Vládní rozhodnutí na pomoc velkým firmám s velkými obtížemi a po sporech v koalici přišlo až potom.

Proč s obtížemi?
Ne všichni v koalici chápou postavení velkých firem, protože si myslí, že to jsou jen cizí koncerny, které odvádějí dividendy do zahraničí. Zapomínají, že jsou zdrojem know how a hlavně plátci sociálního a zdravotního pojištění. A když padnou, řetězovitě se položí i jejich dodavatelé.

Vy si myslíte, že jim pomůže schválených třicet miliard korun státní pomoci díky uplatnění dočasného rámce?
To je směšná částka. Stačí se podívat na Německo, co připravuje. Ale snad nakonec nebude platit teze, že jen ten, kdo je bohatý, svým firmám pomůže. Kdo by to byl? Německo, Nizozemsko, pár severských zemí a vymalováno. Střední a jižní Evropa je výrazně chudší.

Těch dvě stě miliard eur, o nichž se v souvislosti s německým plánem hovoří jako o dvou až tříleté pomoci především pro občany, by pro českou ekonomiku bylo likvidačních?
Jsem přesvědčen, že v tom budou zahrnuty i firmy. Pro náš průmysl by to bylo z hlediska konkurenceschopnosti tragické.

Klára Fischerová: Kdybych v něčem manžela omezovala, nebylo by to správné

Je podle vás povinností českého předsednictví tento německý přístup zvrátit, domluvit celoevropské řešení?
Tak buď jsme všichni součástí Evropské unie a platí zásady o nepovolené podpoře firmám a nepřekračování daných rámců, nebo neplatí. My to sledujeme v rámci BusinessEurope a vidíme, že Němci už přešlapují na hraně, ideální to není ani u Chorvatů a postupně mají nakročeno asi i ostatní. Uvidíme, kam se dostaneme koncem roku, dokdy platí dočasný krizový rámec, ale opakuji, že třicet miliard státní pomoci je nepředstavitelně málo. My očekáváme, že pan ministr Síkela splní svůj slib z našeho sněmu, že se dočasný rámec prodlouží na celý příští rok. Měl by to zvládnout, a když to nezajistí, bude to asi poslední věc před jeho rezignací. To by bylo selhání České republiky a ministerstva průmyslu. Dále bychom měli tlačit na to, aby se cena plynu oddělila od ceny elektřiny.

Nám jako čistému vývozci elektřiny by to obzvláště pomohlo, že?
Určitě. Navíc z plynu vyrábíme zhruba sedm osm procent elektrické energie, podle mě zbytečně, už se to mělo zavřít. Druhá věc je přerušit obchodování s emisními povolenkami. Rezerva je totální nesmysl, měla by se zlikvidovat, neboť to bylo od počátku nezodpovědné, vyhnalo to ceny na devadesát euro za povolenku. Likvidovalo to trhy i firmy.

Navíc povolenky se staly čirou spekulací a životní prostředí už vůbec nechrání, jak bylo původně při jejich zavádění myšleno.
Je to obrovský spekulativní kšeft. Nám to ovšem nadhodnotilo modernizační fond, který už se měl dávno využívat, měla se spustit řada výzev a programů v objemu desítek miliard na jeho čerpání. Bohužel tam jsme zaspali a na ministerstvu životního prostředí to naprosto nefungovalo. Třetí věc je vrácení tržních pravidel do obchodování s energiemi, protože trh přestal fungovat. Většina zemí, až na Německo, by to mohla podporovat. Poslední, nejtěžší, ale nejdůležitější věc je zastropování cen plynu na evropské úrovni. Kdyby se to podařilo, vyřešilo by se skoro všechno.

Až na to, že dodavatelé z USA či arabských států by na to asi nepřistoupili.
Jistě by to otevřelo řadu otázek. Rus samozřejmě vyhrožuje, že by zastavil veškeré dodávky, ale to by nás už nemělo bolet, protože dnes dělá ruský plyn zhruba osm procent evropské spotřeby. Němci a Francouzi konečně pochopili, že i tak bohaté země musejí počítat a šetřit. A asi není správné, když se sem dováží plyn z USA čtyřikrát dražší, než se prodává na jejich trhu. Za solidárními důvody jsou vždycky peníze. Myslím, že Unie by se měla urychleně domluvit na společných nákupech pro příští zimu. Nejde ale jenom o USA, je to i Norsko, arabské státy, Ázerbáj- džán, africké státy. Jejich LNG určitě bude mnohem dražší než ruský plyn, ale víme, proč to tak je. Nechceme brát plyn od vraha a podporovat ho. Demokracie a svoboda by i ve jménu našich dětí a vnuků měla být na prvním místě před penězi.

Příměří teď možné není. Dokud se Rusko nestáhne, nelze o něm jednat, říká Pavel

Přesto nemohu nepřipomenout slova viceprezidenta svazu Radka Špicara, že hrozí katastrofický scénář, neboť i tak bohatá firma jako Škoda Auto zvažuje přesunutí výroby do zemí, kde jsou energie levnější. Je to reálně na stole?
To riziko tady skutečně je. Pokud u nás budou pětkrát dražší energie než v USA nebo třikrát než na jihu Evropy, je logické, že podniky se superkvalitním výrobkem, exkluzivní službou nebo inovativním produktem v oblasti biotechnologií, půjdou jinam. I ta Škodovka se zamyslí a řekne si, že není-li tady schopná vláda, která pomůže problém drahých energií řešit, půjde třeba do Spojených států. Proč by třeba Linet Zbyňka Frolíka, Lasvit nebo nanotechnologické firmy měly vyrábět tady, když to mohou dělat levněji v USA? Proto je zapotřebí, aby ve vládě byli lidé, kteří vědí něco o podnikání, makroekonomice a bude jim jasné, že když odejdou tyto exkluzivní firmy s nejvyšší přidanou hodnotou, zároveň plátci vysokých daní a sociálního a zdravotního pojištění, dostane se ekonomika do obrovských problémů. Kromě toho musí vláda reálně řešit největší hydru, a tou je pomalá a nekvalitní státní správa.

Jenže o tom se mluví dvacet let a pořád kolují papíry a s nimi občané. Proč?
Protože se právě jen mluví a nic nedělá. Totéž platí o dopravní infrastruktuře. Už před patnácti lety jsem doporučoval vtělit do ústavy to, co mají Rakušané, Němci nebo Švýcaři, tedy upřednostnění veřejného zájmu. My jsme po revoluci dali přednost osobním zájmům před veřejným, jímž je dobře fungující zdravotnictví, školství, výstavba dopravní a energetické infrastruktury, digitalizace.

Co tomu bránilo a brání?
Odvaha. A absence elit. Poznal jsem za třicet let všechny politiky a vyjma skvělého politika, ale tragického ekonoma Václava Havla bych jinou osobnost nedokázal jmenovat. A víte, co vnímám jako jeden z nejhorších výsledků polistopadové historie? Nenávist k podnikatelům, na které se společnost dívá jako na zloděje, ne jako na lidi, kteří zbohatli na základě své práce, umu, úvěrů a jejich splácení, investic. Uznání podnikatelské sféry je v této zemi minimální. Platí to i o Fialově vládě. Jestliže je v Národní ekonomické radě vlády devatenáct lidí a z toho jediná podnikatelka za spotřební průmysl (Zuzana Ceralová Petrofová – pozn. red), tak je to vypovídající. Za Topolánka, Nečase, Sobotky či Babiše tam byl vždy někdo za automobilový průmysl, energetiku, IT. Sociologové a politologové zemi dopředu neposouvají, ti jenom analyzují.

Na nástroje, které mají schopnost věci posouvat, máme dost smůlu. Když se konečně podařilo schválit stavební zákon, který by urychlil tolik potřebnou výstavbu, současná garnitura ho shodila. Chápete to?
To je neznalost běžného života. A pochopitelně starostové nechtěli přijít o svá privilegia ve stavebním řízení. Všechny vlády se deklarovaly jako protikorupční, ale každý přece ví, že obálky sviští dál, od stavebních a výběrových řízení až po zdravotnictví. Bylo by určitě lepší, kdyby stavební zákon už byl v platnosti, třeba s nějakými chybami, ale byl by. Není možné, aby naše země byla skoro nejhorší na světě v délce stavebního řízení. Přitom já tvrdím, že Česká republika patří do dvacítky nejvyspělejších zemí, ale špatná státní správa a slabé politické elity ji srážejí dolů na nějaké pětatřicáté místo. To, že se neposouváme nahoru, je jednoznačně vinou státu.

Čekám vyhrocení konfliktu uvnitř EU, říká bývalý velvyslanec Petr Drulák

Bude Evropa zelený kontinent, nebo tyto ambice s Putinovou válkou vzaly za své?
Řada lidí ví, že mám výhrady k té slavné mladé Švédce (ekologická aktivistka Greta Thunbergová – pozn. red.), ale já jsem zastánce čisté přírody, vody, lesů, vzduchu. To je ve jménu planety všechno správné. Myslím však, že se na to nelze dívat extrémně ideologickým a idealistickým pohledem. Možná v době, kdy pan eurokomisař Timmermans a další, kteří dávali před lety dohromady Green Deal, byla jejich vize docela dobrá. S příchodem energetické krize v důsledku války ztratila logiku. Bohužel na evropské úrovni chybějí elity ještě víc než u nás doma. K paní kancléřce Merkelové měl možná kdekdo výtky, ale aspoň jednala i s mimoevropskými státy ve prospěch Evropské unie. To teď u evropských lídrů nevidím. Statistky říkají, že Unie je největší světová ekonomika, která se ale na znečišťování ovzduší vypouštěním škodlivých emisí podílí osmi procenty. Zbylých dvaadevadesát procent připadá na USA, Čínu, Indii. Asijští tygři budou dramaticky růst a na ekologii nebudou brát žádný ohled. A to nemluvím o Africe, o níž se tady decentně mlčí. Přitom v roce 2050 to bude nejlidnatější kontinent. A tamní nová generace bude chtít vyšší životní úroveň a práci. Jestli do Afriky nezainvestujeme a nepomůžeme ji budovat, Afričané se pohnou a přijdou do stárnoucí unavené, ale čisté Evropy.

S ohledem na vaše zkušenosti se chci zeptat, zda krizi zvládneme bez nějakých dramatických otřesů?
Tato země má neuvěřitelně pracovité, zručné, flexibilní a organizačně schopné lidi. Někdo může dva summity na Pražském hradě bagatelizovat, ale z mého pohledu to byla brilantní práce včetně nasazení policie a tajné služby. Toho si vážím. Navíc náš národ je velmi odolný. Jsem si jistý, že pokud na evropské úrovni budou přijata výše zmíněná opatření a vláda pak pomůže i velkým firmám, zvládneme to. Přežili jsme fašisty, komunisty, světovou hospodářskou krizi, covid, Babišovu vládu a přežijeme i vládu Petra Fialy. Vnitřní jádro národa je extrémně schopné a pomůže tu celou konstrukci udržet. Věřím, že naše děti a vnuci se budou mít ještě lépe než my.