Širší zavádění nových technologií a automatizace do zemědělství by podle resortu mělo vést k šetrnějšímu hospodaření s půdou. Takzvaný smart farming je celosvětovým trendem. A také nutností v přímé úměře s tím, jak roste světová populace a potřeba uživit ji.

„Zemědělství v rozvinutých zemích, zejména po průmyslové revoluci, směřovalo především k navyšování energetických vstupů využíváním velkých a výkonných traktorů a navyšováním potřeby chemických přípravků a hnojiv. Ačkoliv tento trend vyvolává negativní sociální a environmentální dopady, jeho uplatnění vyžaduje rostoucí populace lidí,“ vysvětlil Milan Kroulík z Katedry zemědělských strojů České zemědělské univerzity v Praze.

Bez řidiče. Unikátní robot pomáhá pěstitelům přímo ve vinici. Při vinohradnickém jarmarku Kázání ve vinici na Břeclavsku představili také elektro herbicid. Stroj likviduje plevel dávkou elektrického proudu. Bezpečně a bez nutnosti chemického postřiku.
VIDEO: Sbohem chemii. Robot Bakus okope vinici, další stroj ničí plevel proudem

Právě zavádění nových technologií by ale mělo negativní dopady zmírnit. „Inteligentní stroje a roboti dohromady se senzorovou technikou včetně GPS navigacemi a strojním viděním představují řešení pro management polních prací od chemických aplikací, zpracování půdy, stanovení stavu porostů, zralostí porostů po sklizeň,“ doplnil Kroulík.

Použijí méně herbicidů

Velké a těžké stroje, které se v zemědělství využívají teď, mají vliv i na zhutnění půdy, kdy ji v podstatě lidově řečeno udusají. Špatně pak saje vodu, nedochází k jejímu provzdušnění, pomalu se ohřívá a hutnou půdou také špatně rostou kořeny plodin a snižují se tím výnosy.

Oproti tomu robotické systémy jsou velmi přesné a nemusí se pohybovat ani na velkých plochách půdy, ale doslova nad konkrétní plodinou, což pomáhá šetřit hnojivy a postřiky. Například společnost Bosch BASF Smart Farming vyvinula technologii Smart Spraying, která pomocí kamerových senzorů zachytí každý kořínek plevele v různé fázi růstu. Ale pouze tam, kde skutečně je a není tak nutné postřik aplikovat na celou plochu. „Testy naznačují, že s pomocí aplikace Smart Spraying jde dosáhnout až sedmdesáti procent objemové úspory herbicidů,“ zmínil výhody manažer komunikace společnosti Jan Procházka.

Pokusy s dronem na farmě Valečov:

Zdroj: Štěpánka Saadouni

Česká společnost DronPro zase zprostředkovává drony, které hlídají tzv. water stress index a dávají zemědělci informace k tomu, jak u plodiny probíhá spotřeba vody a potřeba zavlažování.

„Mezi běžná měření, která provádí dron, patří i multispektrální analýza, kde sledujeme třeba zdravotní stav rostlin nebo rozlišení vegetačních svahů. Ve všech případech zmapujeme danou oblast, zanalyzujeme data ve specializovaném programu a zemědělec je aplikuje do řídicích jednotek samotných traktorů. Následné hnojení a postřiky jsou tak řízeny dle aktuální potřeby a zemědělci ušetří náklady na plošné zásahy," popsala společnost.

Peníze do automatizace

Ministerstvo zemědělství v rámci dotačního titulu Investice do zemědělských podniků nabízí zemědělcům vyčerpat až deset miliard korun ze státních i evropských zdrojů. „V dotaci plánujeme podporovat pořízení většiny dostupných šetrných technologií precizního zemědělství, jako jsou zařízení využívající družicové systémy k automatickému řízení traktoru, polní roboty, systémy řízení postřikovačů, rozmetadel nebo secích strojů,“ vyjmenoval výdobytky techniky ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Maximální částka na jednu žádost může být až třicet milionů korun.

Ilustrační snímek
Obtížná situace. Malí pěstitelé se snaží svou produkci udat na internetové mapě

Ceny například zemědělských dronů obvykle začínají i nad sto tisíci korun. „Drony se dělí podle účelu využití. Ty pozorovací se nejčastěji pohybují okolo 130 tisíc korun až jednoho milionu korun,“ vypočítává Alexandr Novotný ze společnosti DronPro. Cena aplikačních dronů se ale pohybuje už okolo půl milionu korun. „Ty mohou létat v sérii,“ doplňuje Novotný.

Zdroj: DeníkTechnologický pokrok vedle šetrnosti k životnímu prostředí napomůže i s řešením několika problémů, se kterými se české zemědělství potýká. Od nedostatku pracovních sil přes nechuť nejmladších generacích v zemědělství vůbec začít podnikat. I proto s robotizací a automatizací odvětví počítá i Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023–2027. V přilákání nejmladší generace doufá i Nekula. „Moderní technologie pomohou přitáhnout zájem mladých, protože ukážou, že zemědělství je progresivní obor,“ věří ministr.

Žádosti o dotace začne resort přijímat letos v červenci.