Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje zvýšení daně z příjmů fyzických osob. V případě navrácení taxy k úrovni z roku 2020, tedy před zrušením superhrubé mzdy, by stát díky tomu získal do rozpočtu zhruba 120 miliard. Vláda to ale odmítá, přímé daně zvyšovat nechce. Na kterou stranu se přikláníte vy?
Inkaso daně z příjmu fyzických osob by se určitě mělo vrátit alespoň na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Daňové sazby je ovšem potřeba nastavit progresivně tak, aby negativně nezasáhly střední třídu, ale pouze lidi s nejvyššími příjmy. Ti by pak automaticky odváděli výrazně více a ušetřili bychom si celou řadu diskusí nad problematickým cílením různých podpor, které by pak klidně mohly mít plošnější charakter a minimalizovalo by se riziko toho, že nám nějaká skupina obyvatel záchranou sítí propadne. Největší prostor pro daňový výnos ovšem nevidím v oblasti práce, nýbrž v oblasti zdanění kapitálu.

Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.Zdroj: se svolením Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí

Proč je podle vás lepší zaměřit se na zdanění kapitálu?
Jde o to, že nejvyšší příjmové vrstvy mají významný podíl příjmů právě z kapitálu, zatímco zbytek společnosti z práce. Pokud by se daňové břemeno přesouvalo ze zdaňování nízkých a středních pracovních příjmů na kapitálové zisky, dědictví, korporátní daně, nemovitosti nebo i bohatství, docílili bychom rovnoměrnějšího rozložení daňové zátěže s vyšším přerozdělovacím efektem. Nutno však podotknout, že nastavení těchto daní je výrazně náročnější než u zdanění pracovních příjmů.

Český premiér Petr Fiala.
Při úpravě programového prohlášení zohledníme nápady NERVu, ujistil Fiala

Ministr práce a sociálních věcí souhlasí se snižováním podpory nezaměstnanosti v čase – aby se člověk dočkal pomoci, když si například dva měsíce hledá práci, ale aby na náklady státu nežil půl roku či rok. Odůvodnil to tak, že máme minimální nezaměstnanost a že práce je tu dost a naopak je po pracovnících poptávka. Jak se díváte na toto opatření?
Toto doporučení NERVu nevnímám jako zrovna šťastné a své obavy jsem v této otázce ministerstvu již komunikoval. Takové opatření by postihovalo především ty, kteří jsou již nějakým způsobem na trhu práce znevýhodněni. Rizikem může být i další nárůst exekucí. Některá rizika vidím i pro trh práce jako takový.

V čem by toto opatření bylo pro trh práce rizikový?
Dlouhodobá nezaměstnanost je u nás třetinová oproti průměru Evropské unie, a tedy nepředstavuje zásadní problém. Dané opatření může vést například i k tomu, že lidé budou nuceni vzít práci pod jejich kvalifikační úrovní. To povede k větší fluktuaci zaměstnanců a hůře se budeme posouvat k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Moderní modely trhu práce navíc pracují s předpokladem, že nižší příjmy v nezaměstnanosti mají tendenci snižovat mzdovou úroveň, kterou máme u nás již teď nízkou. Rovněž mám obavy, že zpřísnění výplaty této pojistné dávky bude anulováno vyššími výdaji v oblasti nepojistných dávek.

NERV chce také zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. Co si o tom myslíte?
Že to není nezbytně nutné, pokud budeme mít kvalitní vícezdrojové financování důchodů. Zároveň se často argumentuje faktorem demografických změn bez ohledu na dlouhodobě rostoucí produktivitu. V 50. letech minulého století bychom asi byli zděšeni, že v roce 2022 budeme mít současný poměr pracujících připadajících na jednoho důchodce. Nicméně problém byl do značné míry vyřešen rostoucí produktivitou. Osobně sice podporuji opatření, která pozdrží pracovníky na prahu důchodového věku, a to výlučně na dobrovolné bázi, aby v pracovním procesu ještě zůstali, třeba i s ohledem na postupný úbytek fyzicky náročných profesí. Na druhou stranu se nesmí zapomínat na to, že kvalita života ve stáří se mění pomaleji než délka dožití.

Pandemie donutila některé seniory naučit se pracovat s moderní elektronikou
O důchody se bude žádat i on-line. Novinka startuje příští rok

Zmínil jste vícezdrojové veřejné financování důchodů. Kde takové zdroje hledat?
Máme extrémně vysoký podíl výdajů na důchody, které jsou kryty z pojistného. Přitom pojistné by mělo primárně pokrývat zásluhovou složku výplaty důchodů. A onu solidární složku bychom mohli opírat více o příjmy z obecných daní. Zde se opět nabízí zdanění určitých forem kapitálu, nicméně je třeba mít na paměti vyšší kapitálovou mobilitu, která z podstaty snižuje jistotu výběru takových daní. V principu by se však mělo jednat o zdroje veřejné, protože říct lidem, ať se o sebe ve stáří postarají sami prostřednictvím soukromých penzijních fondů, to je rezignace na veřejnou politiku a ne reforma.

Jaký je váš názor na doporučení zrušit státní podporu u stavebního spoření?
Zrušení státní podpory stavebního spoření vítám, neboť nezanedbatelná část těchto prostředků stejně plyne do bankovního sektoru skrze zbytečně vysoké poplatky.

A co říkáte na argument, že státní příspěvek ke stavebnímu spoření motivoval lidi spořit?
To sice ano, ale v době, kdy velká část domácností neměla úspory. Navíc při současných úrokových sazbách ztrácí tento produkt na své výhodnosti. Pokud bychom výdaje na podporu stavebního spoření jen jednoduše rozprostřely do již existujících dávek pro nejchudší domácnosti a rodiny s dětmi, společenský efekt bude jistě větší.

Co si myslíte o možnosti vrátit slevy na jízdném na úroveň před rokem 2018?
Pravdou je, že se jedná o poměrně drahé opatření, a i v tomto případě dochází k nepřímému financování poskytovatelů služeb. Nicméně letos již byly tyto slevy zmírněny a dostupná veřejná doprava má celou řadu kladných sociálních, ekonomických, environmentálních nebo třeba i urbanistických efektů. Vyspělé země sledují trend posilování role veřejné dopravy a toto je krok spíše opačným směrem. Ale přiznávám, veřejnou dopravu lze podpořit i podstatně lépe.

Důchodci a studenti mají přijít o další slevu na jízdném.
Důchodci a studenti mají přijít o další slevu na jízdném. Návrh budí vášně

Jako třeba čím?
Tyto slevy spíše kompenzují nízké důchody a nedostatečnou podporu studentů. To bychom ovšem měli řešit prostřednictvím sociálního systému. Domnívám se, že takovou slevou nezískáme pro veřejnou dopravu příliš nových lidí. To se může podařit, když ji budeme systematicky zlepšovat. Mám tím na mysli dostupnost a frekvenci spojů, zvyšování komfortu, snižování cestovního času a zvyšování přepravní kapacity, aby se vynaložené náklady rychleji rozkládaly v čase a nemusely se promítat do vyšších cen přepravy.

Jak by tedy podle vás měla obecně vypadat úsporná opatření státu?
Úsporná opatření by zejména v této situaci neměla dopadat na specifické skupiny jako jsou důchodci, mladé rodiny, studenti, nemajetní či lidé s nízkými příjmy. Mnoho navrhovaných opatření by přitom situaci těchto společenských skupin nutně zhoršilo. Navíc nelze se na veřejné rozpočty dívat stále jen z perspektivy úspor – nedávno došlo ke schválení zvýšení limitu pro registraci k DPH a navýšení limitu paušální daně pro osoby samostatně výdělečně činné. Tím přijde stát o další zdroje ve prospěch nejlépe vydělávajících samostatně výdělečných osob, typicky advokátů nebo IT specialistů. Dalším výpadkem příjmů bude zrušení EET. To vnímám s ohledem na předložené varianty školného, spoluúčasti ve zdravotnictví či snížení valorizace penzí jako problematické.