Za pár dnů začíná nový školní rok. Bude covidový?
V určitém smyslu ano. Na to, do jaké míry, může odpovědět každý z nás svým přístupem. Čím větší bude míra proočkovanosti, tím menší budou podzimní dopady i do sektoru školství. Když se podívám do okolních zemích, je zřejmé, že covid nevymizel. Zajištění bezpečné prezenční výuky na školách si proto vyžádá režimová opatření, například roušky ve společných prostorách.

Je tentokrát pro ministerstvo školství nepřekročitelnou podmínkou, že už se školy nebudou zavírat a přijímaná opatření nepovedou k plošnému přechodu na distanční výuku?
Veškeré kroky jsou nastaveny tak, aby opatření ministerstva zdravotnictví vedla k cíleným zásahům, jak ostatně judikoval i Nejvyšší správní soud. Z mého pohledu hygienické stanice musejí situaci zvládnout. Koneckonců všechny letní pokyny, návratový režim ze zahraničních dovolených, povinné testování a další opatření mají předejít podzimnímu nárůstu. I tři vlny screeningového testování ve školách, které jsme představili v úterý, mají za cíl odchytat případnou nákazu po návratu z prázdnin.

Testování žáku pomoci PCR testu ze slin.
PŘEHLEDNĚ: Opatření v novém školním roce. Žáky čekají testy, bez nich omezení

Zopakujme, že všichni žáci musejí podstoupit antigenní test 1., 6. a 9. září, nebo dvakrát PCR test. Objevily se dotazy, zda to platí i pro první školní den, kdy se ještě neučí.
Platí to pro první den nástupu do školy s výjimkou prvňáčků. V tomto případě může ředitel školy ponechat středu 1. září pro jejich slavnostní uvítání a tyto žáky otestovat o den později. Ještě chci zdůraznit, že první ze tří testů nemá vyloučit děti z výuky, ale bude sloužit ke zjištění situace v celé školní populaci. Podle jeho výsledků hygiena a ministr zdravotnictví stanoví epidemiologický mix pro další období.

Kolik škol si vybralo spolehlivější PCR testy?
Jsem rád, že vláda v červenci schválila uvolnění prostředků na PCR testování, které ministerstvo školství podporuje už od ledna. Znovu tedy školám proplatíme dvě stě korun za jeden tento test. Do středy se přihlásilo dvě stě škol, což odpovídá jarní poptávce.

Co se stane, když se ve třídě objeví infekční žák?
Nastavená hygienická pravidla říkají, že to nemá vést k vypnutí celé třídy nebo dokonce školy. Provede se standardní trasování kontaktů a jejich vyhodnocení. Daná třída projde PCR testy a do karantény půjdou jen ti, kteří budou mít pozitivní konfirmační PCR test. Ostatní se normálně účastní výuky.

Mnoho reakcí vyvolalo původní oznámení, že děti by si měly mýt ruce teplou vodou. Autoři připravovaných pokynů asi nevědí, že ve třídách teče jen studená.
Ve všech evropských zemích platí, že za protiepidemická opatření a hygienické standardy odpovídá ministerstvo zdravotnictví. Jsem rád, že po opětovném nástupu pana ministra Vojtěcha přišla základní informace o podzimním testování skutečně tak, že jsme ji mohli ředitelům předat do 30. června. Zároveň jsme slíbili, že ministerstvo školství připraví sadu doporučení do konce července, což se stalo. V polovině srpna pak mělo být vládou schváleno mimořádné opatření, a to také bylo dodrženo. Je to první závazný dokument, podle něhož mohou ředitelé postupovat.

Těch čtrnáct dnů před zasedáním vlády jsme společně se zástupci školních asociací věnovali konzultacím ohledně doporučení resortu zdravotnictví. Týkalo se to třeba právě té teplé vody. Cílem bylo vyladit manuál tak, aby obsahoval proveditelné pokyny. Do škol odešel v úterý a obsahuje závazná nařízení i doporučená opatření. Mytí rukou v teplé vodě logicky spadá do druhé kategorie podle možností škol. Jistě nikdo nechtěl, aby během měsíce byla ve všech třídách zavedena teplá voda.

Žáci, kteří odmítnou testování, nejsou očkováni a neprodělali covid, budou muset nepřetržitě nosit roušku či respirátor, nebudou moci zpívat a účastnit se tělocviku uvnitř budovy. Znamená to, že budou mít nárok na tělesnou výchovu venku?
To určitě ne. Jen upozorňuji, že perioda, na niž se vztahuje mimořádné opatření, končí 10. září, takže se bavíme o dvou týdnech provozu škol. Když bude trochu přijatelné počasí, mohou všechny děti cvičit venku. Obecně platí, že pokud rodiče odmítnou své děti testovat a nebudou chtít, aby nosily roušku, tito žáci se nebudou účastnit vzdělávání. Jejich neúčast ale nebude automaticky omluvena a nevzniká jim nárok na distanční výuku. Pevně doufám, že půjde o jednotlivé případy.

Děti, které se nenechají testovat, budou muset od září nosit ochranu dýchacích cest.
Žáci bez testů budou mít zakázáno zpívat. Svačiny si snědí o samotě

Co bude po 10. září?
Centrální řídící tým ministerstva zdravotnictví vyhodnotí epidemiologickou situaci a rozhodne, po kterém z podzimních scénářů vývoje se sáhne. Tam, kde bude výskyt pozitivních případů větší než pětadvacet na sto tisíc obyvatel, bude se v testování na školách pokračovat. Jinde by vše mělo běžet bez zásadních omezení. Minulý podzim jsem byl přehnaně optimistický, takže nyní se snažím být, co se předpovědí týká, ostražitý, protože čísla z Německa nejsou příliš povzbudivá. Režimová opatření v Braniborsku nebo v Bavorsku jsou ještě přísnější, než jaká chystáme u nás.

Jedno z doporučení resortu zdravotnictví říká, že dětské kolektivy by se měly co nejméně míchat. Homogenita tříd ale působí velké potíže v maturitních ročnících nebo ve výuce matematiky, jazyků, chemie. Jak k tomu mají ředitelé přistoupit?
Ministerstvo školství a expertní skupina ředitelů na to upozorňovala už v loňském školním roce, kdy byla striktní homogenita na některých stupních zrušena. Chápu epidemiology, kteří to vnímají jako účinné opatření, ale vzhledem k reálné si-tuaci to bereme jako doporučení, jež se musí korigovat podle prostorových a personálních zdrojů na jednotlivých školách. U maturitních ročníků tak například nepůjde o homogenitu tříd, ale skupin na volitelných seminářích. Platí to i o školních družinách.

Tuší vůbec někdo, jak to v dětských kolektivech funguje? Ve škole se může dodržovat kdeco, ale jakmile zazvoní, kluci a děvčata se vyřítí ven a míchají se, seč jim síly stačí.
To je připomínka, které jsme čelili po celou covidovou dobu. Ředitel školy ale může nést odpovědnost jen za to, kam dosáhne, a to je školní budova, příchod žáka do školy až odchod z ní. Pokud potom dítě nařízení porušuje, není to jeho kompetence. Opatření dávají smysl, když jsou proveditelná a také kontrolovatelná.

Objevila se také informace, že zvolené antigenní testy čínského výrobce jsou doporučeny pro populaci starší osmnácti let. Nestane se, že 31. srpna jejich užití ve školách někdo zakáže?
Odpovědnost za výběr testů má resort zdravotnictví. Nikdo přece nemůže požadovat, aby pracovníci ministerstva školství vyhodnocovali účinnost a vhodnost testů. Vytipování antigenních testů, které postoupily do soutěže vypsané Správou státních hmotných rezerv, bylo na bedrech ministerstva zdravotnictví, jež vycházelo z německého a evropského seznamu. Pokud budeme zpochybňovat i ten, můžeme zpochybňovat všechno.

Nikdo nezpochybňuje fakt, že během distanční výuky děti přišly o živé kontakty se spolužáky, učiteli, školou. Evidentní jsou i výpadky ve znalostech. Do jaké míry se vše podařilo zacelit během letních doučovacích kempů?
Začnu tím, co jste řekla. Děti skutečně přišly především o socializační rovinu a kontakty. Proto jsme letní kempy od začátku nekoncipovali jako letní školu v lavicích, ale mnohem šířeji. Díky různým aktivitám se měly děti sblížit, dopoledne se mohly něco přiučit, odpoledne zasportovat. Těm, kteří měli zájem na nějaké formě doučování, jsme bezplatně zpřístupnili jakoukoli formu setkávání, vzdělávání v kolektivu. Beru to jako krok nula restartu pocovidové sezony. Hned 1. září na něj navazujeme 250 miliony korun na doučování do konce kalendářního roku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny.
Vysvědčení pro vládu. Nejen u čtenářů neuspěla: Plaga premiantem, Babiš pohořel

Bude odpoledne, dobrovolně a pro učitele zadarmo?
Nikoliv, zmíněná částka je určena právě na odměny vyučujícím. Nejde ale o nějaké povinné penzum hodin, doučování nemusí mít na starost ani pedagog dané školy. Chceme dát příležitost i neziskovému sektoru nebo studentům pedagogických fakult. Od 1. ledna příštího roku pak celý systém získá ještě masivnější podporu díky Národnímu fondu obnovy a miliardám z Evropské unie. Současně rozbíháme web doučování edu.cz, kde bude mapa všech subjektů, které se na doučování podílejí.

Koho se mají doplňující vzdělávací aktivity týkat?
To nebude určovat ministr školství. O podpoře musí rozhodovat konkrétní učitel, škola, ředitel. Společně s Českou školní inspekcí jsme ale nabídli metodiku výběru žáků a škol, jichž by se to mohlo týkat.

Distanční vzdělávání ukázalo i řadu pozitiv, a proto budete pilotně ověřovat jeho využitelnost v běžné výuce. Jakou šanci tomu dáváte?
To právě musíme zjistit. Všichni jsme díky covidu přišli na to, že prezenční účast na vzdělávání je nezastupitelná. Zodpovědný přístup je nalézání správného modelu z několika variant právě přes pokusné ověřování. Pilotní testování startuje nyní, ale neočekáváme, že výsledkem bude jednoznačné řešení typu čtyři dny ve škole, jeden doma. Hledá se vyhovující mix, který rozšíří portfolio kompetencí jednotlivých žáků.

Za necelé dva měsíce budou volby, každý ministr tedy logicky bilancuje, ve vašem případě celé čtyři roky. Patří zásadní zvýšení učitelských platů k nejvýraznějším plusům vaší ministerské kariéry?
To, co jsem si předsevzal v oblasti zvýšení atraktivity učitelského povolání, se povedlo měrou vrchovatou. I přes ekonomický pokles platy rostly tak, že letos bude naplněno programové prohlášení vlády (zvýšení platů pedagogů na 150 procent jejich výše v roce 2017 pozn. red.), a navíc učitelé dosáhnou na 130 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. To je výjimečný úspěch, neboť v minulosti paběrkovali kolem 105 procent.

Fakticky na to učitelé dosáhnou, ale legislativně nikoliv, neboť novela zákona o pedagogických pracovnících s tímto pevně daným poměrem neprošla.
Vrátím se k tomu, ale chci zdůraznit, že i díky platovému růstu se atraktivita učitelského povolání zvýšila, o čemž svědčí informace ředitelů, že se do škol z praxe vracejí vystudovaní pedagogové. Podle mě získali důvěru, že peníze v systému jsou a má smysl se k učení i z tohoto důvodu vrátit.

Mrzí mě, že se kvůli rok a půl trvajícím obstrukcím ve sněmovně zákon o pedagogických pracovnících zdržel, neboť jeho přínosy jsou jasné. Měl nastavit sekundární kanál pro další odborníky z praxe, kteří mohli občerstvit vzdělávací systém. Nyní se zadrhnul právě na pozměňovacím návrhu, jenž se týkal platů učitelů. Stalo se to předmětem předvolebního boje, což zákon zablokovalo.

Martin Buchtík
Ředitel STEM Martin Buchtík: Česká společnost je v nejhlubší krizi za 30 let

Je to z hlediska učitelských platů fatální?
Rád bych tady zmínil změnu financování regionálního školství. Když jsem nastoupil do ministerské funkce, šlo o pojem, který nebyl naplněn funkčním modelem. Díky ročnímu odkladu jeho spuštění na něm zdejší odborný tým pod vedením náměstkyně Zuzany Matuškové odvedl obrovský kus práce. Výsledkem bylo, že změna financování si sedla takovým způsobem, že ji ředitelé škol masivně chválí. Přes počet maximálně odučených hodin, který nahradil financování podle počtu žáků, dělení tříd nebo tandemovou výuku skutečně přišla kvalitativní změna, která kvůli covidu poněkud zapadla. Myslím, že ji doceníme až v následujících letech.

Vždy jste kladl důraz na zvýšení role a prestiže ředitelů jako lídrů vzdělávání na jednotlivých školách. Souvisí s tím i vaše čerstvá vládní iniciativa, kdy jste prosadil, že od září třídní učitelé dostanou příplatek tisíc pět set až tři tisíce korun, přičemž o konkrétní částce rozhodnou právě ředitelé?
Během čtyř let jsem jednoznačně prosazoval přístup, který říká, že ředitel je osobou odpovědnou za fungování školy. Byli jsme si vědomi, že je častokrát zatěžován značnou administrativou, která ale většinou nepochází z pera ministerstva školství. Proto jsme tři roky posilovali takový model fungování vedení škol, v němž ředitel mohl od sebe odvalit značnou část administrativních věcí. Zároveň posilujeme jeho pravomoci.

Sjednocení třídnického příplatku do jedné kategorie, které jsem prosadil, odráží vývoj na školách, kde od roku 2016 dochází ve větší míře k inkluzivnímu vzdělávání. Jeho kategorizace na malotřídky a speciální školy versus běžné školy proto postrádala smysl. Před třemi lety jsem slíbil, že třídnické příplatky vyřeším, až dokončím narovnání odměn, a to jsem splnil.

Předsevzal jsem si, že na konci mého mandátu bude poměr tarifní a nadtarifní složky platu 80 ku 20 procentům, přičemž jsme startovali na 90 ku 10. Na konci letošního roku to bude 81 ku 19. Ministerstvo školství čtyři roky postupuje konzistentně, což se týká i posilování role ředitelů při odměňování pedagogů a třídních učitelů.

To je vše?
Ve spolupráci s iniciativou Ředitel naživo startujeme moderně pojaté vzdělávání ředitelů. Zahájili jsme práce na změně přípravy budoucích učitelů. A změnili jsme také podobu maturitní zkoušky. Myslím, že to všechno vrátilo ministerstvu ze strany školské veřejnosti důvěryhodnost.

Proč v tom případě jako jeden z nejúspěšnějších ministrů Babišovy vlády končíte?
Můj mandát končí a o příští vládě rozhodnou volby. Já jsem exekutivně založený a myslím, že mám odborné předpoklady už nejen pro oblast vysokých škol, ale po čtyřech letech i v regionálním školství. Práce poslance mě neláká, proto do sněmovny nekandiduji. To neznamená, že bych nechtěl pokračovat v činnosti exekutivního charakteru, která bude rozvíjet české školství.

Martin Tvarůžek se svoji manželkou Kateřinou a dcerami Natálkou (6 let) a Nikolkou (3 roky).
Pohledem rodičů: Vyšší rodičovská potěšila, ale dluhy budou obrovské

Rozumím tomu správně, že byste přijal nabídku na ministra školství nejen do vlády, kterou by sestavoval Andrej Babiš, ale i současná opozice?
Neřekl jsem, že bych chtěl být ministrem v jakékoli vládě, ale že bych se rád podílel na naplňování schválené Strategie vzdělávací politiky 2030+, ať už volby dopadnou jakkoli. Jde o dokument takové důležitosti, že stojí za to uvést ho do reality.

Spadá do této kategorie i funkce ministra školství ve vládě, kterou by sestavovala opozice?
To není věc, která je na stole.

Kdo je Robert Plaga

* Narodil se 21. července 1978 v Ivančicích.
* Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, obor finance, daně a veřejná správa. Na téže škole získal doktorát.
* Působil jako konzultant a lektor, od roku 2002 učil na Mendelově univerzitě, tři roky byl ředitelem jejího Centra pro transfer technologií.
* V únoru 2015 byl za hnutí ANO jmenován náměstkem ministra školství pro oblast vysokých škol, vědy a výzkumu.
* Po volbách v roce 2017, v nichž byl zvolen poslancem, se stal ministrem školství v první Babišově vládě. V této funkci pokračuje i v současné vládě ANO a ČSSD.