Kliknutím zvětšíteDěti letos nečekají žádné převratné změny. Potřetí žáci devátých (eventuálně pátých a sedmých) tříd projdou plošnými přijímacími testy z češtiny a matematiky na maturitní obory.
Úspěšné zvládnutí této zkoušky tvoří 60 procent ze sumáře podmínek přijetí. Stát ale neříká, na kolik bodů uchazeč musí test udělat. Například na Gymnáziu Ostrava-Hrabůvka bylo loni možné získat ve všech položkách maximálně 120 bodů (z toho v obou testech 1OO). Pro úspěšné vykonání přijímacího řízení stačilo dosáhnout 40 bodů. Přijati pochopitelně byli ti, kteří měli co nejvyšší skóre. Přesto hejtmani tlačí na to, aby se kritéria zpřísnila a stát určil nepodkročitelnou hranici pro přijetí. Ministr školství Robert Plaga to odmítá. Podobně jako nová šéfka CERMAT Michaela Kleňhová varuje před rozevíráním sociálních nůžek a nerovností vstupních podmínek.
Zatímco zájemce o středoškolské vzdělání žádné novinky letos nečekají, maturanti budou mít větší komfort. Na testy z českého jazyka i matematiky dostanou víc času. Na rozdíl od budoucích středoškoláků mají povoleny Matematicko-fyzikální tabulky a kalkulačku bez grafického režimu.
Ředitelka CERMAT Michaela Kleňhová řekla Deníku:
Zavedením tří povinných předmětů u maturity vzroste neúspěšnost
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) od loňského června vede Michaela Kleňhová. Vystřídala Jiřího Zíku poté, co vyhrála výběrové řízení, ale také po odhalení několika chyb v testech, které CERMAT připravoval.
Letos žáci potřetí absolvují plošné přijímací zkoušky na střední školy. Plní podle vás tyto testy zamýšlený cíl, tedy pustit na maturitní obory jen děti, které je úspěšně zvládnou?
Výsledky jednotných přijímacích zkoušek tvoří pouze část kritérií přijímacího řízení na střední školy, resp. 60 procent. Zbývajících 40 procent jsou kritéria stanovená ředitelem školy. Jednotné přijímací zkoušky mají hlavně pomoci ředitelům rozřadit uchazeče, určit jejich pořadí podle úspěšnosti v testech. Pochopitelně v případě, že se na školu hlásí méně uchazečů, mohou být přijati i ti, kteří v testech jednotných zkoušek příliš úspěšní nebyli.
Hejtmani žádají, aby ministerstvo školství zavedlo nepodkročitelnou hranici pro přijetí na SŠ, tzv. cut-off score, která by měla být dost přísná. Jaký je váš názor?
S nastavením hranice moc nesouhlasím. Základní školství je roztříštěné, děti chodí z 9. ročníku znalostně různě vybavené, takže bychom je víceméně trestali za to, jak je škola připravila, respektive nepřipravila. Navíc by se začaly rozevírat sociální nůžky, protože movitější rodiče by svým dětem dokázali obstarat lepší podmínky pro zvládnutí přijímacích zkoušek. Systém by ale měl být nastaven tak, aby nikdo nemusel mít doučování a základní školy připravily žáky k přijímacím zkouškám dostatečně. Pokud by to tak bylo, můžeme se bavit o stanovení laťky.
Krajští šéfové argumentují velkou propadovostí u státní maturity. Každoročně to je zhruba 22 procent u matematiky a deset u českého či cizího jazyka v řádném jarním termínu. Není to skutečně příliš moc?
Čísla, která zmiňujete, jsou z jarního termínu, tedy zejména z „prvního pokusu“. Většina těchto žáků v dalších pokusech maturitu složí. Po pěti letech po prvním přihlášení k maturitní zkoušce maturitu neudělají pouze čtyři procenta těch, kteří se ke zkoušce dostaví. Je zřejmé, že většina žáků, kteří u prvního termínu neuspějí, se nakonec dokáže vše doučit a u zkoušky uspěje.
Když to tedy vezmeme komplexně, včetně opravného podzimního termínu či zkoušky v příštím roce (maturanti mají tři pokusy během pěti let), kolik středoškoláků neuspěje?
Kromě čtyř procent maturantů, kteří zkoušku nesloží, je zde dalších čtyři až pět procent žáků, kteří ke zkoušce vůbec nepřijdou. Hlavním důvodem je buď skutečnost, že je škola k maturitě nepustí, neboť neukončí ročník, či z různých důvodů ke zkoušce vůbec nepřijdou. Celkově tedy maturitu nesloží osm až devět procent všech přihlášených žáků (v letech 2011 až 2017 to bylo 27,6 tisíce žáků – pozn. red.).
Měla by zůstat jednotná státní maturita pro všechny obory?
To je spíš otázka pro další diskusi o maturitní zkoušce, lépe řečeno o tom, co od maturity jako takové očekáváme. Za sebe říkám, že maturitní vysvědčení má v současnosti stejnou platnost bez ohledu na absolvovaný středoškolský obor. Shodně se na maturitu dívají vysoké školy i trh práce. A platové tabulky ji vnímají také stejně. Z tohoto pohledu by podle mě měla být určitě jednotná.
Nezvýší se tím dramaticky propadovost z matematiky, která má být společně s češtinou a cizím jazykem od roku 2022 povinná pro všechny obory (kromě uměleckých, zdravotních a sociálních)?
Zda a jak se zvýší neúspěšnost u maturitní zkoušky z matematiky, pokud budou zavedeny povinné tři předměty společné části maturitní zkoušky (český jazyk a literatura, matematika a cizí jazyk), není možné v tuto chvíli spolehlivě odhadnout. Nemáme totiž k dispozici informace o důvodech, které vedou žáky k volbě matematiky, nebo cizího jazyka, a ani informace o tom, do jaké míry druhý předmět zvládají. Důvody volby mohou být různé – vybírají si předmět, ve kterém jsou si jistí, případně umějí oba předměty a je jim jedno, z kterého budou maturovat, nebo volí „menší zlo“ – nejsou si jistí ani v jednom předmětu, tak volí například matematiku, protože jde o jednosložkovou zkoušku a píše se pouze didaktický test. Každopádně lze ale předpokládat, že zavedením tří povinných zkoušek by vzrostla neúspěšnost jak v matematice, tak v cizích jazycích.
Ministr školství Robert Plaga preferuje nahrazení komplexní maturitní zkoušky adaptivním testem. Co tomu říkáte?
CERMAT je servisní organizací MŠMT, která zabezpečuje realizaci a administraci zkoušek a připravuje je na základě zadání ministerstva. Koncepce jako taková je plně v kompetenci ministerstva. Pokud tedy dostaneme úkol zpracovat adaptivní testy, budeme daný úkol plnit.
CERMAT měl loni v přijímacích i maturitních testech chyby. Jaká opatření jste přijali, aby se neopakovaly?
Pokud je do nějakého procesu zapojen lidský faktor, nemůžete nikdy na 100 procent zaručit, že nedojde k nějaké chybě. Naším hlavním cílem tudíž je riziko chyby minimalizovat – to lze udělat zejména posílením kontrolních mechanismů. Proto se zaměřujeme na tým lidí, kteří testy a jejich kvalitu posuzují, a na nastavení kontrolních mechanismů odchytávajících reakce na možné chyby v médiích, na sociálních sítích a v terénu.
1
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
