Kliknutím zvětšíte„Geometrie byla hodně těžká, ale úloha byla za šest bodů, tak jsem ji moc chtěla zvládnout. Nevím, jak to dopadlo,“ přiznala například Barbora, žákyně 5. třídy z Českých Budějovic. Jednotnou přijímací zkoušku (JPZ) dělala na gymnázium v České ulici, které vede Antonín Sekyrka. Barbořiny obavy chápe. A jako mnoho jeho kolegů z nezvládnutí situace viní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat, které je příspěvkovou organizací ministerstva školství.
„Cermat vůbec nezohlednil rok distanční výuky, kdy se například právě geometrie nedala procvičovat jako při běžných hodinách. Náročnost úloh byla neúměrně vysoká. Uznávají to i učitelé matematiky. Tolik uslzených dětí jsem při přijímačkách ještě nikdy neviděl. Často nám odevzdávaly téměř prázdné listy,“ řekl Sekyrka Deníku. Většina z uchazečů o toto osmileté gymnázium má přitom na základní škole samé jedničky.
Výsledek zkoušky se sice rodiče a děti dozví až 19. května a od minulého týdne prožívají trauma. „Dcera nemohla usnout, počítala celou noc a druhý pokus udělal ještě hůř než první. Jsme velmi frustrovaní,“ svěřila se matka jedenáctileté Jany. Ministerstvo školství podobné stesky odmítá. „Na sestavování testů se podílejí nejen odborníci, ale také učitelé z praxe. Nyní je potřeba vyčkat na výsledky JPZ, které budou známy den po zasedání validační komise. Ta bude mít možnost uznat uchazečům některé sporné úlohy či jejich části,“ uvedla mluvčí resortu Aneta Lednová.
S takovým přístupem ale nesouhlasí spoluautor testovacího projektu Kalibro a matematik Oldřich Botlík. „Pro psychiku žáků, zvlášť po dlouhém období dálkové výuky, je velmi důležité, aby mohli úspěšně uplatnit všechno, co se naučili. Přijímací test třeba z matematiky proto nesmí být pojat tak, že ho v daném limitu vyřeší bez chyby jen učitelé na matfyzu,“ sdělil. Vadí mu, že řada úloh je zaškrtávacích, což je způsob odpovídání, od něhož v jiných zemích už dávno upustili.
Sekyrka dodává, že Cermat zadává jen čtrnáct úloh z matematiky, takže stačí jen dvě tři chybné odpovědi a dítě je z kola venku. „Cermat napáchal za několik let na duších dětí velké nepravosti. Být ministrem školství, tak tuto organizaci zruším,“ říká Sekyrka. Pokud by přijímačky měly nadále zůstat v jednotné podobě, přimlouvá se aspoň za zahrnutí testu studijních předpokladů.
I Botlík je přesvědčen, že Cermat se stal „jakýmsi státem ve státě, který se vymkl kontrole a dělá si, co chce“. A jak s přijímačkami na maturitní obory dál?
„Prokázalo se, že hodnocení výkonů žáků za delší časové období je objektivnější než jednorázová zkouška. Předkládání portfolia vlastních prací tuto možnost poskytuje, a navíc nemusí být omezeno na jeden či dva předměty,“ nabízí řešení Oldřich Botlík.
Aspoň malý krok
Podobný názor má i šéf Asociace ředitelů ZŠ a nastupující ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT Michal Černý. „Ideální by bylo vytvořit systém, který by byl prostupný jiným způsobem než pomocí jednotných testů z matematiky a českého jazyka. Děti by prostě šly na své favorizované střední školy a kdyby po roce zjistily, že jim nevyhovují, přestoupily by jinam.“ míní. Uvědomuje si však, že je to hudba budoucnosti.
„Teď by šlo udělat aspoň malý krok. V testech jsou specifické úlohy, kvůli nimž děti chodí na kurzy, kde se drtí právě odpovědi na známá zadání. Proto bych do přijímaček zařadil to, čemu se dřív říkalo všeobecný rozhled. To by se mohlo zavést klidně od příštího roku,“ konstatoval pro Deník.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
