Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nyní v katastru nemovitostí stále nemá jasného vlastníka téměř 175 tisíc nemovitostí, z toho téměř 170 tisíc pozemků a více než 5000 staveb. Obvykle jde o případy, kdy v katastru buď není žádný vlastník zapsaný, nebo jej nelze dostatečně určit. Nedostatky vznikly v období před rokem 1989, kdy katastr nebyl udržován řádně, po jistou dobu dokonce nebyl veden vůbec.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj.
Stavební zákon čelí kritice. Změny chtějí velká města i opozice

Lidé mají tedy ještě přes dva roky čas na to, aby se podívali do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků, který ÚZSVM dvakrát ročně zveřejňuje ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. „Doporučuji každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Za prvních osm měsíců letošního roku takto úřad vyřešil přes 4000 případů a zahájil šetření u více než 6000 dalších. Od roku 2014 bylo zahájeno celkem bezmála 70 tisíc případů, šetření již skončilo více než v polovině z nich. Ve většině případů byl poté podán podnět k zahájení dědického řízení, někdy vlastník doložil své vlastnictví a doplnil chybějící údaje. „Pomáháme tak nejen občanům dohledat majetek, o kterém vůbec nevěděli, ale také obcím, které mohou na převedených nemovitostech například stavět volnočasové areály pro své občany,“ konstatovala Arajmu.

Úspěšné řešení

Příkladem úspěšného řešení je pozemek u obce Malín na Kutnohorsku potřebný pro stavbu plánované silnice. Jeho majitel zemřel již před desetiletími, nově se podařilo dohledat dědice. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s ním nově může uzavřít smlouvu pro převod pozemku. „S komplikacemi, pokud jde o majetkové vypořádání, se setkáváme prakticky v případě každé stavby,“ řekl Deníku mluvčí ŘSD Jan Rýdl. „Někdy bývá obtížné dohledat aktuálního vlastníka, nebo jsou pozemky v nevypořádaném procesu dědického řízení. Bývají ale i případy, kdy je aktuální vlastník obtížně dohledatelný, žije daleko ve světě, anebo vůbec nekomunikuje,“ prohlásil.

Obdobnou zkušenost zažila ještě ve funkci starostky Jesenice u Prahy nynější výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Plánované stavbě atletického oválu bránil pozemek o šesti metrech čtverečních, který patřil více než pěti desítkám vlastníků. „Takové situace bývají pro města a obce téměř neřešitelné, protože ti lidé bývají často nedohledatelní,“ řekla Vladyková Deníku. Plánovaný převod sporných pozemků na stát podle ní výrazně urychlí zejména stavby chodníků či opatření pro zadržení vody v krajině.

Vzít si půjčku? Pokaždé tím lidé vstupují do rizika.
Rekordní hypotéky i konec odkladu splátek. Trh se kvůli covidu ocitl na hraně

„Potíže obvykle bývají právě s pozemky v okrajových částech obcí nebo mezi městskými částmi, kde se dlouho nic nemuselo řešit,“ vysvětlila Vladyková. Nyní se podle ní obce již na zjednodušení podmínek připravují. „Doporučujeme městům a obcím, aby se už nyní hlásily na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se budoucí proces převodu pozemků urychlil,“ dodala.