Chatování na sociálních sítích, čtení tematicky zaměřených či zpravodajských webových stránek, hraní videoher, sledování filmů, seriálů nebo youtuberů a streamerů. Tyto činnosti patří v současnosti mezi nejčastější způsoby digitální zábavy. Ačkoliv se v online prostoru nabízí možnost výrazně ušetřit či využívat služby bezplatně, Češi se nebrání ani vytahování debetních karet a předplácení si různých platforem.

Podle výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni sledovaly videa na platformě YouTube a na podobných webech tři pětiny osob starších šestnácti let. Každým rokem přitom sledujících přibývá. Nejvíce se však na podobné stránky dívají mladí do 24 let, a to rovných 94 procent. Vyhledávají obsah týkající se módy, životních stylů, videoher nebo filmů. A ačkoliv je na platformách YouTube nebo Twitch možné tvůrce videí sledovat zcela zdarma, mnoho lidí se rozhodne své oblíbené autory finančně podpořit.

„Nejvíce utrácím za příspěvky streamerům, a to v řádu stovek korun,“ sdělila Deníku 23letá Daniela s tím, že se nyní snaží na online produktech šetřit kvůli dalším výdajům. Jinak to má 54letý Petr, který měsíčně utratil až dvacet tisíc korun. „Nyní už ale mám stanovený limit na deset tisíc korun,“ prozradil. Rozhodl se tak proto, že chce peníze využít jinak, nikoliv, že by ho tížila horší finanční situace. Dodal, že si k tomu předplácí i službu YouTube Premium, aby mohl sledovat videa bez reklam, nebo všechny platformy s filmy a seriály.

U takzvaných VOD služeb, tedy předplacených kanálů typu Netflix, HBO Max nebo Disney Plus, také roste počet uživatelů. Podle dat ČSÚ je v roce 2022 sledovalo 22 procent lidí, tedy o sedm procent více než předloni. Mezi diváky dominovali zejména lidé ve věku 25 až 34 let, kteří tvořili celkem dvě pětiny sledujících. „Počet nových předplatitelů nám stabilně roste,“ potvrdila Deníku aktuální trend mluvčí HBO pro Česko a Slovensko Pavla Brožková.

S přibývajícími službami na českém trhu stoupá i obnos peněz, které uživatelé utratí. „Teď za streamovací služby platím zhruba tisíc korun,“ uvedl 38letý Petr. Doplnil, že má v plánu si své portfolio ještě rozšířit, přestože má možnost aktuálně nesledované služby přestat platit, aby ušetřil. „Je to trochu kvůli lenosti a pohodlnosti. Chci mít prostě všechno dostupné, kdybych se najednou rozmyslel, že zas budu sledovat například filmy na Netflixu,“ vysvětlil.

close info Zdroj: Deník zoom_in Česko za babku
Průvodce Deníku, jak se v roce 2023 nezbláznit z velkého zdražování. Kde se dá ušetřit a nebude to lidi bolet. Jak změnit některé návyky a nesnížit si životní úroveň. Od jídla přes domov k zábavě až třeba po dovolenou.

Podobně to má 26letá Alena, která za streamovací platformy měsíčně zaplatí 500 až 800 korun. „Nesnažím se na tomto moc šetřit, protože není skoro na čem,“ podotkla. Respondenti se pak shodli, že streamovací kanály jsou pro ně výhodnější než koupě samostatných filmů či seriálů ve službách jako například Apple TV, kde za jeden film zaplatí 79 korun, zatímco Netflix s nabídkou více než 6 800 snímků stojí měsíčně od 199 korun.

Ani videohry nezaostávají

Hraní her online nebo jejich stažení do počítačů, konzolí či mobilních zařízení provedla podle ČSÚ v loňském roce víc než pětina Čechů. V této kategorii opět dominovali lidé do 24 let, s rostoucím věkem pak podíl hráčů klesal.

„Trendem je široká dostupnost hraní. Stále více se hraje na mobilních telefonech a postupně se prosazuje i streamované hraní přes cloud, kdy stačí vlastnit jen mobilní zařízení, monitor nebo televizi,“ uvedl jeden z důvodů rostoucího zájmu o hry bývalý šéfredaktor časopisu Score a televizního pořadu Re-Play Jan Modrák, který se v prostředí videoher pohybuje více než dvacet let a v současnosti je autorem podcastu Modrák & Friends zabývající se herním průmyslem. Trendu podle něj přispívá i technologický pokrok v podobě virtuální či rozšířené reality, inovace přináší i umělá inteligence.

Z dat také vyplynulo, že většina lidí preferuje bezplatné hry. Za placené produkty nebo služby je ochotna zaplatit pouze čtvrtina osob, a to překvapivě nejvíce mladí. „Dnešní nabídka je velmi široká, je tu obrovské množství her zdarma, a to zdaleka nejen na mobilních telefonech. V provozu jsou předplatitelské služby, hry už nabízí i samotný Netflix,“ sdělil Modrák.

Respondenti Deníku různých věkových kategorií se pak shodli v tom, že videohry nakupují zejména ve slevě, sumy se měsíčně pohybují od stovek do tisíců korun. „U her zákazníci byli a jsou velmi citliví na cenu. Obzvláště v porovnání s jinými trhy. Naše slevové akce dlouhodobě generují značnou část našich tržeb,“ sdělil Deníku PR a event specialista Lukáš Hruška ze společnosti Sony Europe. Podle něj se však nedá obecně určit, zda lidé na hrách šetří, závisí to spíše na individuálním přístupu konkrétních hráčů než na ceně.

| Video: Youtube

Dalším způsobem, jak se hráči snaží ušetřit, jsou předplatné herní služby jako Xbox Game Pass nebo PlayStation Plus, které za měsíční, čtvrtletní nebo roční poplatek v řádu stovek korun umožní uživatelům zahrát si stovky titulů, včetně těch nejnovějších. „S trendem vývoje počtu předplatitelů PlayStation Plus jsme v rámci našich trhů spokojeni a odpovídá našim plánům,“ uvedl Hruška, který ale nemohl uvést přesná data. Dle jeho slov však zavedení předplatné knihovny her nemělo negativní vliv na zájem o samostatné tituly. „I po zavedení nové podoby PlayStation Plus se našim značkovým produktům daří překonávat prodejní rekordy,“ upřesnil.

Za zprávy lidé moc neplatí

V online prostředí lidé nejčastěji tráví čas čtením zpravodajských webů. Dle dat ČSÚ čte aktuální zprávy na internetu 78 procent české populace. Nejméně to ale dělají osoby z nejmladší sledované skupiny do 24 let, i tak to je ale přes čtyři pětiny mladistvých. Ačkoliv zprávy patří mezi nejoblíbenější aktivitu v online prostředí, lidé za ni nejsou ochotní platit a vnímají to spíš jako zcela přístupný zdroj, který by měl být zdarma.

Pouze 3,5 procenta Čechů si některé servery zaplatilo. „Lidé v Česku rádi konzumují informace na internetu, ale už za ně nechtějí platit. Těžko říct, kde je chyba. Možná prostě žurnalistika zaspala dobu a až hodně pozdě pochopila, že se musí přizpůsobit a hledat nový obchodní model,“ sdělil Deníku publicista Michael Durčák.

Podobně je na tom hudba, kterou na internetu loni poslouchala více než polovina obyvatel České republiky. Nejvyšší podíl podle ČSÚ vykazovali studenti. Zpoplatněné přehrávače jako třeba Spotify nebo YouTube Music však využila pouhá desetina populace. Ve srovnání s rokem 2019 se ale jedná o trojnásobné navýšení odběratelů. „Proč platit za něco, co si můžu poslechnout zdarma, pár reklam přežiju,“ odpověděla na dotaz Deníku 36letá Ilona. Podobný názor měl i zbytek respondentů.

Na zábavu se sahá v nouzi

Dotázané domácnosti nepovažují financování digitální zábavy za velkou zátěž, a tak nemají problém za ni měsíčně utratit stovky až tisíce korun. Pouze ve výjimečných případech se jednalo o pár desítek tisíc. Ačkoliv je v online prostoru možné ušetřit několika způsoby, například sdílením účtů nebo správou aktivních služeb, většinou je lidé kvůli své pohodlnosti nevyužívají a platí si i služby nebo produkty, které aktuálně nepotřebují. „Dokud kvůli tomu nemusím šetřit na jídle, tak mi to nevadí,“ poznamenala Ilona.

Fakt, že lidé nepotřebují šetřit na zábavě, potvrzují i loňské průzkumy společnosti KRUK Česká a Slovenská republika zaměřující se na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Ty uvedly, že více než dvě pětiny českých domácností utratí za volnočasové aktivity deset až třicet procent svého měsíčního rozpočtu. Do průzkumu se však započítala i aktivita mimo digitální prostředí. Firma však pro ČTK dodala, že v nepříznivých finančních situacích rodiny nejdříve omezují jakýkoliv typ zábavy.