Obce mají na účtech 234 miliard. Schillerová: Mohly více investovat

"Chci poukázat na to, že investiční potenciál u mnoha obcí nebyl využit tak, jak mohl být využít. Proto je důležité letos investovat a pomoci ekonomice," uvedla ministryně. Praha má podle ní rekordní zůstatky na účtech zhruba 87,1 miliardy korun. "Vedení Prahy je zadřenou brzdou na krásném automobilu zvaném Praha," uvedla ministryně k investiční aktivitě metropole. Dodala, že Praha dlouhodobě a loni v krizovém roce obzvlášť zaostává za investičním potenciálem jiných obcí. Vyjádření Prahy ČTK zjišťuje.

Investiční potenciál MF vypočítalo odečtením očištěných kapitálových výdajů od provozního salda samosprávných celků. V případě krajů skončil případný potenciál pro další investice v záporu, a to 5,3 miliardy korun.

Ministerstvo zároveň odhaduje, že letos daňové příjmy obcí klesnou na 235 miliard korun z loňských 244 miliard Kč. Daňové příjmy krajů by měly zůstat na 71 miliardách korun. Zároveň Schillerová uvedla, že obce loni získaly dodatečné peníze ze státního rozpočtu za 29,8 miliardy korun a kraje 21,6 miliardy korun. Jde například o podporu sociálních služeb, odměny záchranářům, opatření proti suchu nebo výdaje na školy.

Daňové přiznání. Letos pozor na covidové dotace od státu

"Propad ekonomiky byl loni mnohem větší, než byl propad daňových příjmů obcí. Rozpočtové určení daní je přitom nastaveno tak, že když klesají příjmy státu, tak klesají příjmy i obcí a krajů. U obcí se to ovšem nestalo díky kompenzacím. Obce se tak na krizi nemusely nijak zásadně podílet," uvedla ministryně.

Obce loni dostaly mimo jiné kvůli dopadům pandemie jednorázový příspěvek 13,4 miliardy korun. Šlo především o dopady vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Ten byl totiž ze zákona vyplácen jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což snižovalo objem rozdělovaných peněz z daní. Obce ale podle ministryně takto přišly dosud jen o 8,3 miliardy korun. V letošním roce budou mít obce i kraje nový kompenzační bonus nahrazený z 80 procent ze skutečných výdajů na bonusy.

Podle dnešních informací ministerstva financí obce loni hospodařily s přebytkem 19 miliard korun a hospodaření krajů vykázalo schodek pět miliard korun. Předloni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo i přes dopady pandemie koronaviru s přebytkem 14 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo 31,4 miliardy korun.

Dluh stoupl o 3,4 procenta

Dluh obcí a krajů loni podle dat MF stoupl o 3,4 procenta na 88,1 miliardy korun. V případě obcí včetně Prahy stoupl o 1,8 procenta na 70,3 miliardy korun a u krajů vzrostl o 10,1 procenta na 17,8 miliardy korun. Na rozdíl od obcí kraje loni nedostaly od státu jednorázový příspěvek za kompenzační bonusy vyplácené podnikatelům. "V letošním roce je ta situace jiná, dopadne na ně nové rozpočtové určení daní, kdy získají navíc více než šest miliard korun a kompenzace za bonus také na ně dopadá," řekla na dotaz ČTK Schillerová.

Příjmy obcí a krajů jsou totiž tvořené například penězi ze sdílených daní, mezi něž patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo krajů na financování sociálních služeb nebo školství.

Do rozpočtu obrany se vrátí zbylých pět miliard. Půjdou hlavně na platy vojáků

V rámci rozpočtového určení daní od letoška na kraje nově připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do loňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Místní samosprávy se ohradily proti kritice, že v době covidu šetří

Sdružení místních samospráv se ohradilo proti dnešní výtce Schillerové, že v době epidemie koronaviru obce šetří. Její kritiku považuje za absurdní, protože obce se stále potýkají s ekonomickými dopady epidemie a výpadek v pokladnách jim způsobí i daňové změny. Podle sdružení je logické, že starostové usilující o vyrovnané hospodaření vytvářeli rezervu. V tiskové zprávě to dnes uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák.

Polčák v reakci na to uvedl, že "obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku".

O část příjmů přišla kvůli pandemii téměř polovina lidí. Šetří a čerpají rezervy

Sdružení letos očekává snížení daňových příjmů obcí o deset až 15 procent, náklady na zvládání epidemie pak podle jeho průzkumu mezi obcemi činí v některých případech až šest procent obecního rozpočtu. "Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás," doplnil Polčák.

Místopředseda sdružení a starosta obce Křižánky Jan Sedláček ale upozornil, že naprostá většina obcí se potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, hradí dezinfekce, ochranné pomůcky či testy nebo dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má i nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. "Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů," doplnil Sedláček.