Sousedy v bytových domech si vybírat nemůžeme. Pokud nesplácejí své závazky, může se stát, že některé z nich budou muset uhradit ostatní obyvatelé domu. Bývá to třeba v případě, že neplatí poplatky za služby spojené se správou společných částí domu. Ty se v družstvech a společenstvích vlastníků jednotek (SVJ) rozpočítávají mezi jejich nájemníky. Vypadá to sice jako drobnost, ale v souhrnu za všechny domy tyto dluhy dosahují do výše stovek milionů korun.

Tam, kde mají neplatiče, často za ně dluhy splácejí z peněžních rezerv domu. „To je ještě ten lepší případ, kdy daný dům nějaké naspořené finance má. Ty ale mají sloužit primárně ke zvelebování, a ne k umořování dluhů neplatících sousedů,“ uvedl předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Jan Vysloužil.

Někde ale může splácení dluhů přivést do potíží i řádně platící obyvatele domů. V ekonomicky slabých oblastech či vyloučených lokalitách to dokonce může spustit dominový efekt. Když přestane platit první z nájemníků, přidávají se ostatní, až postupně dojde k vybydlení.

Družstva trápí úlevy pro dlužníky

Statistiky SČMBD týkající se více než půl milionu bytů přitom potvrzují, že nedoplatky takovýchto nájemníků v souhrnu stále rostou. Jejich celkový dluh se vyšplhal na zhruba 170 milionů korun. Přes polovinu této částky přitom z dlužníků dlouhodobě nelze vymoci, a podíl nevymahatelných pohledávek stále narůstá. Celkový dluh za všechna bytová družstva a SVJ přitom podle Vysloužila bude zřejmě ještě mnohem vyšší.

Družstvům zhoršují život zvyšující se úlevy pro dlužníky.

„Už nemají povinnost splatit ani 30 procent dluhu, což bylo dřív podmínkou. To je pro správce bytových domů velká rána. Nejedná se přece ani o věřitele, kteří by se na dlužníkovi jakýmkoli způsobem obohatili, například o úroky. Dluhy vůči nim představují čisté náklady na dům a vznikly vinou dlužníka,“ připomněl Vysloužil.

Dnešní praxe, kdy se o splácení dluhů za nedbalé sousedy musí postarat řádní nájemníci, vadí i předsedovi představenstva SBD Praha Martinu Krohovi. Také toto velké bytové družstvo se s problémem potýká. „Jsem tvrdým zastáncem principu: neplatíš – nebydlíš. I dobří karbaníci vědí, že dluhy z karet se vždycky platí, a já tvrdím, že to má platit i u bydlení. Podle mě je nestoudnost, když o tom někdo uvažuje jinak,“ prohlásil Kroh.

Sousedům příliš nepomůže ani to, když je dlužník přinucen svůj byt kvůli splácení dluhů prodat. „Pokud máte pohledávku za členem družstva, tak si ji musíte uplatnit buď v exekuci nebo v insolvenci, v každém případě ale mimo řešení vypořádání členského podílu,“ připomněl Kroh.

Za nepoctivce trpí sousedé

Správně by to podle něj mělo být naopak. „Pokud vykazuje dluhy na zálohách na služby, příspěvku na správu nebo na nájemném, měly by se nejprve uplatnit právě ony. Teprve zbytek by měl tvořit majetkovou podstatu exekuce,“ tvrdí Kroh.

Nevýhodné postavení poctivých sousedů potvrzují také právníci.

„Družstva jsou při rozdělování výtěžku až v poslední skupině věřitelů a SVJ mají omezené přednostní postavení do deseti procent výtěžku. Podíl uspokojené pohledávky tak závisí na hodnotě bytu,“ uvedl předseda České advokátní komory Robert Němec.

Sousedé tak čekají na konci celé řady věřitelů. „Nemusí se na ně dostat i několik let, zatímco dluh bude stále narůstat, a nakonec může být exekuce zastavena pro bezvýslednost, aniž by se čehokoliv domohli zpět,“ dodal.