Předchozí
1 z 7
Další

Miloš Prášil musel na jedné z misí bojovat o holý život

Miloše Prášila potkávají denně lidé v Novém Veselí, kde bydlí, i návštěvníci Městských lázní v Novém Městě na Moravě, kde zastává funkci plavčíka. Jeho život je ale mnohem pestřejší, než by se na první pohled mohlo zdát. Miloš Prášil je totiž veteránem z Afghánistánu, kde na jedné z misí prožil doslova peklo na zemi.

Foto 1Zdroj: archiv Miloše Prášila


"Po ukončení základní vojenské služby jsem zůstal v armádě. Tím pádem jsem se zúčastnil několika misí, ta první se uskutečnila v Bosně v roce 1996. Hlavním posláním českých a slovenských vojáků bylo zajistit bezpečné a klidné prostředí pro všechna etnika a umožnit mírový a demokratický rozvoj společnosti na tomto území.“

Miloš Prášil musel na jedné z misí bojovat o holý život.Zdroj: archiv Miloše Prášila


„Celkem jsem byl na pěti misích, ta poslední byla nejkratší. Bylo to v roce 2007 v Afghánistánu. Zprvu to vypadalo jen na obyčejné plnění úkolu, nakonec jsem ale musel bojovat o holý život. Snažili jsme se tehdy zabezpečit vozidlo s důležitým materiálem, které se nám cestou ztratilo.“

Foto 3 Foto: archiv Miloše PrášilaZdroj: archiv Miloše Prášila

„Ze tmy se vyřítila lavina bahna a kamení, která zavalila mě a mého kolegu. Až později jsem se dozvěděl, že on to nepřežil. Já jsem byl chvíli v bezvědomí, pak jsem se ale vzpamatoval a začal se z toho vyhrabávat. Po první lavině přišla druhá. Ta mě smetla a vlekla s sebou. Pak už si nic nepamatuji. Probrala mě až ledová voda v řece Kokča, jejíž proud mě odnášel pryč. Naštěstí se mi podařilo chytit utrženého kola od auta, které plulo kolem.“

Foto 4 Foto: archiv Miloše PrášilaZdroj: archiv Miloše Prášila


„Na něm jsem si odpočinul, ale pak jsem v dálce slyšel peřeje, to bylo nebezpečné. V tom jsem ve světle blesku zahlédl velký kámen vyčnívající z vody a na něj se mi nakonec podařilo dostat. Tam jsem těžce zraněný přečkal noc i horskou bouři. Našli mě až ráno, a to ještě bylo přede mnou nekonečné pětihodinové čekání po podání první pomoci na přílet záchranných vrtulníků německého letectva. Pak už si skoro nic nepamatuji, vzbudil jsem se až v polní nemocnici Mazáre Šeríf.“

Foto 5 Foto:Zdroj: archiv Miloše Prášila


„Poté, co mě dali v nemocnici znovu dohromady, jsem byl převelen na méně náročné místo. Můj zdravotní stav ale nebyl natolik dobrý, abych mohl ve své práci pokračovat, tak jsem časem z armády odešel. Na vodu, která se mi málem stala osudná, jsem ale nezanevřel a stal jsem se plavčíkem v Městských lázních v Novém Městě na Moravě.“

Foto 6Zdroj: archiv Miloše Prášila


"Na své působení v Afghánistánu jsem nezapomněl. S kamarády se stále scházíme. A 11. listopadu loňského roku jsem se spolu s dalšími českými válečnými veterány zúčastnil slavnostního pochodu válečných veteránů REMEMBRANCE SUNDAY, konaného u příležitosti Dne válečných veteránů v Londýně u pomníku Cenotaph za přítomnosti členů britské královské rodiny, premiéra a členů vlády.“

Foto 7 Foto Adam HruškaZdroj: archiv Miloše Prášila