Meteorolog Petr DvořákMeteorolog Petr DvořákZdroj: Profimedia.czVesnice na Moravě zpustošilo tornádo. Překvapilo vás?
Nepřekvapilo, protože podmínky pro existenci takovýchto silných bouří, které jsou doprovázeny tornády, byly předpovídány. Sdružení evropských meteorologů a studentů meteorologie ESTOFEX se totiž na svých stránkách předpovědí extrémních jevů, jako jsou silné bouře či vítr, tentokrát velmi dobře se svou předpovědí trefilo. Výborně se jim ji také podařilo lokalizovat, protože správně označili oblast, kde předpokládali nejvyšší stupeň rizika. Predikce tam tedy byla.

ON-LINE k situaci na jihu Moravy po tornádu najdete ZDE

Oni předem věděli, že na jih Moravy přijde taková spoušť?
Samozřejmě se nedá předpovědět, že přijde tornádo, jakou bude mít sílu a v jaké lokalitě bude. Z tohoto pohledu je tornádo jenom „malinkatý“ chobot, který má nějakých 50 metrů v průměru, a jistě nepředpovíte, jestli půjde víc vpravo nebo vlevo. Ale oblast, ve které by se taková věc mohla vyskytnout, se jim podařila trefit velice dobře. Dalo se tedy čekat, že v ní budou tak velké bouře, s nimiž může být spojené i tornádo.

InfografikaInfografikaZdroj: DeníkCo to tornádo vlastně je, a jak vzniká?
Tornáda i tady u nás byla vždycky, co svět světem stojí. To první zde bylo zaznamenáno už v roce 1119. Taková tornáda, jaká známe z Ameriky, se u nás sice nevyskytovala, nicméně v řádu jednotek ročně tu byla, i když ve slabší intenzitě než to včerejší. Pokud jsou v atmosféře vhodné podmínky, tak v ní bouřkový oblak kumulonimbus může získat specifickou cirkulaci a rozměry, zejména do výšky, a také podmínky pro vzestupné i sestupné vzdušné proudy. Nebývá to obvyklé, ale skutečně takto může vzniknout mohutná cirkulace. Pod oblakem se poté vytvoří oblačný chobot trychtýřového vzhledu, a když dosáhne zemského povrchu, vzniká tornádo. Funguje vlastně jako obří „vysavač“, nasává do sebe obrovskou rychlostí vše, co mu stojí v cestě, i tak těžké předměty jako auta.

Je pravda, že včerejší tornádo bylo historicky vůbec nejhorší ve zdejším regionu?
Asi by byl problém to prokázat, protože tornáda mnohdy mohou projít neobydlenými oblastmi v polích, loukách či lesích nepovšimnuta. Sice také způsobí škody, ale ne takové jako přímo ve vesnicích. Je to svým rozsahem totiž relativně „malý“ atmosférický jev. Když jeho chobot má v průměru třeba 50 metrů, tak není zaznamenáno na žádných mapách nebo pozorováních z oficiálních meteorologických stanic. Dokonce se to nedá ani předpovědět, protože matematické modely nemají tak jemnou předpovědní síť, pro ně to jsou příliš malé jevy. Takže jestli se něco takového již stalo, nedá se to vyloučit, ale z těch zaznamenaných je to nepochybně úplně nejsilnější v moderní historii.

Opravdu není možné lidi varovat, že se na ně žene takováto pohroma?
Je to velmi obtížné, dá se jen předpovědět oblast, které se to týká. Jako se to ostatně tentokrát podařilo už zmiňovanému ESTOFEXu, ten předpovídal pro jižní a střední Moravu, že tam budou podmínky, za kterých se to může vyskytnout. Ale aby se dalo říci, že vznikne tornádo, kde a kdy to bude, a jaká bude jeho trajektorie, tak to opravdu předpovědět současnými prostředky nelze. Dalo by se možná vydat varování, ale je otázka, jak by k tomu lidé přistupovali. A navíc se ta předpověď nemusí vyplnit, takže by pak lidi nadávali: oni nám to předpověděli, a nic se nestalo. Obecné, ale ne konkrétní varování, se udělat dá.

Jak dlouho tornádo trvá, a ve které fázi je nejnebezpečnější?
Bouřka má určitý vývoj. Nejprve narůstají oblaka, známé bouřkové hrady nebo hodně vyvinuté kupovité mraky. Hodinu či dvě, anebo ale jen pár desítek minut po svém vzniku, už oblaka mohou dosáhnout vyspělého stadia a začne bouřka, mohou padat kroupy a také vzniknout tornádo. Tento jev, kdy je to nejnebezpečnější, obvykle trvá jednotky až desítky minut, výjimečně déle. Záleží ale vždy na konkrétním případě.

Měli bychom se obávat, že tornáda budou kvůli klimatickým změnám přicházet častěji?
Myslím, že to s globálním oteplováním úplně nesouvisí, protože takovéto jevy se vyskytují i v chladnějších regionech. Snad nejničivější tornádo zaznamenané v historii se vyskytlo na severu Ruska, ale tornáda bývají i ve Středomoří. Spíš se dá očekávat, že stav bude setrvalý. Přesto se takové velké tornádo znovu může znovu vyskytnout hned zítra nebo za týden, ale také může klidně přijít až za pět nebo za sto let.

Vše o tornádu na jihu Moravy čtěte ZDE

Myslíte si, že se lidé poučí a dají si na tyto nebezpečné jevy větší pozor než dosud?
Můj názor je, že se žádná změna přístupu očekávat nedá. Podobně jako u velkých povodní, které v minulých letech byly poprvé v roce 1997, a většinou se nic neděje, stejně jako při menších obvyklých povodních na řekách. Lidi se u nich pořád rekreují, neodstěhovali se. Když přijde velká voda, tak se také vzedmou emoce a jsou toho plná média, ale brzo si na to nikdo nevzpomene. Podobně je velmi nebezpečná věc zásah bleskem, jediná ochrana před ním je schovat se v budově, kam blesk nemůže uhodit, a lidé stejně zůstávají v otevřené krajině nebo pod stromem, kam blesk uhodit může. Můžete to pořád opakovat, může být dobrá osvěta, a na světě stejně ročně umírají desítky tisíc lidí kvůli zásahu blesku. Lidi se toho budou chvíli bát, ale za rok si na to nikdo kromě těch místních lidí, kteří to dnes prožívají, asi nevzpomene, přijdou jiné problémy.

Existuje nějaký typ krajiny, kde by pravděpodobnost vzniku tornáda byla vyšší než jinde?
Je to v podstatě úplně jedno. Bouřka sice nejlépe vzniká v kopcovité krajině v horách, ale odtamtud třeba putuje o stovky kilometrů dál, kde se to tornádo teprve vyvine, takže může kupříkladu v Česku zasáhnout naprosto jakékoliv místo. Nenašli bychom zde žádné, které by s určitostí mohlo být tornáda ušetřeno.