Psal se 9. srpen 2006. Silnicí plnou zatáček mezi Slavkovem a Rousínovem uháněla bílá dodávka bezpečnostní agentury Brink's C.L, která vezla několik desítek milionů korun. Zprvu se zdálo, že vše půjde jako po másle, jenže najednou se před autem objevili muži. Jelikož vypadali jako policisté, řidič uposlechl jejich výzvy a zastavil. 

Přísedící ústeckého krajského soudu Dagmar Škvárová
Nejstarší přísedící odcházejí. Soudy hledají nové, odměna je ale dál nízká

To, co se odehrálo v následujících pěti minutách, však nebyla žádná rutinní policejní kontrola. Jednalo se o scénu jako vystřiženou z akčních filmů. Ozbrojení muži v černých policejních kombinézách ukradli z vozu bezpečností služby skoro osmdesát milionů. Při loupeži, která sumou ukradených peněz patří k největším v českých dějinách, zločinci naštěstí nikoho nezranili. Posádku vozu přesvědčili k poslušnosti pomocí zbraní, přičemž jim posloužila dokonce i maketa bazuky. 

Tělo na skládce

Okamžitě se rozjelo mohutné policejní pátrání. „Chceme, aby se nám přihlásili svědci, kteří jeli mezi Slavkovem a Rousínovem dnes mezi 7:30 až 08:00. Případné informace o přepadení a lupičích lze kdykoli sdělit na telefonickou tísňovou linku 158," vyzvala krátce po přepadení tehdejší jihomoravská policejní mluvčí Jana Šípková.

Jenže stopy, které se vyšetřovatelům podařilo shromáždit, na konkrétního pachatele neukázaly. Byl sice vytvořen speciální tým vyšetřovatelů, vyslechnuty stovky svědků a bezpečností agentura dokonce vypsala odměnu za pomoc při pátrání, ani po několika měsících však nepadla žádná obvinění.

Vše bylo marné. Po lupičích se slehla zem a policie tak po dvou letech případ odložila. I když se zdálo, že příběh jedné z největších loupeží století se uzavřel, po několika letech bylo napsáno jeho nové dějství. K nečekanému zvratu došlo v březnu roku 2015, kdy se na skládce v Drásově na Brněnsku našla mrtvola zabalená v igelitovém pytli. Záhy se ukázalo, že tělo patří veliteli přepadeného auta, který byl nezvěstný od roku 2010.

Jan S. u Krajského soudu v Plzni.
Máš na to nejvyšší čas, řekl soused jedenáctileté školačce. Pak ji znásilnil

Díky nálezu mrtvoly dostali vyšetřovatelé do rukou mnohem lepší karty, než s jakými hráli v roce 2006. Tělo se totiž našlo na pozemku muže, který již dříve patřil mezi podezřelé. Policie však proti němu neměla žádné důkazy.

Jak vyšetřovatelé ale nyní zjistili, vražda velitele vozu s přepadením z roku 2006 přímo souvisela. Mrtvý muž byl totiž s lupiči na všem domluvený. A tak krátce po hrůzném nálezu na skládce padla první obvinění za oba činy - loupežné přepadení i vraždu. V poutech se ocitla čtveřice bývalých policistů.

Nikdy na mne nepřijdete, křičel

Ostře sledovaný soud s pachateli začal v roce 2016, tedy deset let po přepadení. Obviněni byli bratři Roman a Antonín Dolíhalovi, Jaroslav Havlík a Jiří Bartoň. Přepadení údajně vymyslel Roman Dolíhal, který rovněž později zavraždil velitele vozu. Antonín Dolíhal a Jaroslav Havlík se podle obžaloby účastnili přepadení a čtvrtý obviněný, Jiří Bartoň, pomáhal s odklízením komplicova těla.

Roman Dolíhal od začátku vinu popíral. Nakonec proti němu však svědčila nejen řada okolností, ale i množství svědků. „Na pár sekund jsem ho zahlédl. Na zemi ležel zmačkaný Blesk, který měl na titulní straně napsané, že policie tápe při pátrání po pachatelích loupeže. Roman Dolíhal po něm dupal. Volal: To máte za to! Nikdy na mě nepřijdete," popsal u soudu třeba svědek, který měl krátce po loupeži pro Dolíhala rekonstruovat koupelnu.

Ústavní Soud v Brně
Za krádež žiletek 28 měsíců vězení. Ústavní soud se pachatele zastal

Všechny čtyři obžalované muže soud nakonec shledal vinnými. Roman Dolíhal ze soudní síně odešel s dvacetiletým trestem „Oba zločiny byly zcela prokázané,“ rozhodl předseda senátu Miloš Žďárský.

Jelikož Antonín Dolíhal s vraždou neměl nic společného a k přepadení se přiznal, dostal deset let vězení. „Roman mi řekl, že se s řidičem chytli a on ho uškrtil ocelovým lankem, ale Tonda mu ani nepomohl," přečetl soudce Žďárský dřívější výpověď svědka, která potvrzovala verzi, podle níž Antonín Dolíhal nevraždil. Jaroslav Havlík si vyslechl jedenáctiletý trest a Jiří Bartoň dvouapůlletý trest se čtyřletou podmínkou.

Část peněz se nenašla 

Rozsudek padl zhruba měsíc před desátým výročím jedné z největších loupeží v českých dějinách. Pětatřicet milionů z celkové sumy lupu se nikdy nenašlo. Podle všeho je bratři Dolíhalovi nevhodně investovali a peníze tak skončily v rukou lidí, kterým je lupiči svěřili k zúročení.