Kyberzločin má nový rekord. Ošálená oběť letos přišla o patnáct milionů korun. „Celá řada takových případů v těchto částkách se týká investičních podvodů,“ uvedl expert na finanční bezpečnost České bankovní asociace Petr Barák.
Jedná se o promyšlené útoky, kdy podvodníci s poškozeným klientem banky pracují dlouhodobě. „Znám z vlastní praxe případy, kdy klient takto s pachatelem spolupracoval přes rok. Pravidelně posílal částku třeba sto tisíc korun,“ přiblížil Barák.
Klient tak na podvodných internetových stránkách mohl sledovat, jak se mu jeho investice zhodnocují. „Teprve po roce, když si ze svého účtu chtěl něco vybrat, zjistil, že to nejde,“ doplnil.

Jenomže podvodníci jdou ještě dál. Vyčkají půl roku nebo rok a okradenému klientovi se znovu ozvou a vysvětlí mu, že mají možnost zachránit peníze, o které přišel. „Je to zase pod nějakou legendou, kterou si vytvoří. Klient, který chtěl už zapomenout, že přišel o spoustu peněz, znovu přestane přemýšlet logicky. To, že má zachránit své peníze, znamená, že zase musí něco předem investovat. Ten scénář je takový, že když už jsme ho jednou oškubali, tak ho po roce zkusíme oškubat ještě o další peníze,“ popsal nový trend Barák.
Loni vzrostla kriminalita v online prostoru oproti předešlému roku o sto procent, když policisté zaznamenali přes 18 tisíc trestných činů tohoto druhu.
Do konce letošního června pak mají ve svých statistikách už přes deset tisíc takových činů. „Ačkoliv meziroční nárůst v této oblasti letos nedosáhne sta procent jako v loňském roce, kybernetické útoky jsou stále propracovanější,“ upozornil policejní prezident Martin Vondrášek.

Právě kriminalita spáchaná v kyberprostoru zaujímá stále větší podíl na celkové kriminalitě v České republice. Loni to bylo deset procent. „Začali jsme se tomu intenzivně věnovat před několika lety, abychom ten nárůst snížili, protože tato kriminalita je téměř vždy spojená s chybou toho poškozeného,“ řekl policista.
Vedení policie dokonce letos v únoru založilo speciální tým Ofenziva, který sdružuje čtyři desítky policejních specialistů z celé České republiky a který se snaží věnovat investičním podvodům. Navíc policisté rozbili několik podvodných call center jak v Česku, tak v zahraničí.
„I když ne vždy skončí odsouzením pachatele, tak skončí rozbitím infrastruktury a snížením útoků v řádu tisíců,“ upřesnil Vondrášek.
Způsoby kybernetických útoků
Podvodné volání
Pachatel se vydává například za bankéře, policistu, pracovníka technické podpory a snaží se z lidí pod vlivem strachu vylákat peníze nebo vzdálený přístup do zařízení oběti, který následně zneužije.
Nabídka výhodných investic
Přesvědčivá lákavá reklama a manipulativní jednání. Cílem pachatele je vylákat z oběti co možná nejvíce finančních prostředků a využívá k tomu přirozenou ziskuchtivost každého z nás.
Reverzní inzertní podvody
Pachatel zareaguje na vás inzerát. Podstrčí vám fiktivní platební bránu, kde vyplníte citlivé bankovní údaje a místo peněz za inzerované zboží přicházíte o všechny úspory.
Podvody typu Nigerijský dopis
Princip, který funguje už déle než sto let. Pachatelé sázejí na kvantitu. Vždy se najde někdo, kdo se nechá nachytat na slibovanou cennou zásilku nebo domnělou pomoc. Často zde hraje velkou roli láska.
Klasické podvody typu phishing a smishing
Stále dokonalejší a složitě rozpoznatelné. Na první pohled už nemusíte najít podezřelé znaky.
Do bezpečnosti investují samotné banky. Přestože počet útoků roste a podvodníci jsou stále vynalézavější, průměrná výše škod klesá. Na jednoho napadeného klienta za prvních šest měsíců letošního roku připadá necelých 22 tisíc korun. Jen pro srovnání: loni to bylo 160 tisíc korun.

Tomu zřejmě napomáhá i prevence, do které banky investují. Například Česká bankovní asociace opět spustila celonárodní kampaň#nePINdej!, do níž zapojila i umělou inteligenci a jejíž součástí je i kybertest. „Za posledních dvanáct měsíců si ho vyzkoušelo přibližně 250 tisíc občanů České republiky. Průměrné skóre je 74 procent,“ dodal šéf asociace Jan Juchelka.