Lubomír Metnar ke koronaviru: Teď nejde o Babiše ani politiku, ale o zdraví lidí

Na Pražském hradě jste probírali i aktuální opatření v souvislosti s nákazou koronaviru. Máme se připravit na nějaké další kroky?
Základní preventivní opatření byla vyhlášena ministerstvem zdravotnictví a dál se postupuje podle toho, jak se nákaza šíří. Pravidelně zasedá Bezpečnostní rada státu. Na ministerstvu zdravotnictví pracuje krizový štáb. Hlavní armádní hygienik nařídil ještě přísnější opatření, která jste sama při vstupu do areálu ministerstva obrany zaznamenala.

Vláda kvůli koronaviru zpřísnila opatření: zavřela restaurace i obchody

Ano, vyplnila jsem prohlášení, že jsem v minulých dnech nebyla v centrech nákazy v zahraničí.
Akceschopnost armády nesmí být narušena, drží se pohotovosti. V armádě žádný případ nákazy není. Z preventivních důvodů jsme se také nezúčastnili cvičení šéfů generálních štábů v Německu, kde byl nakažen polský důstojník.

Počítáte s tím, že by armáda mohla být masověji nasazena, například při pomoci obyvatelstvu v případě vyhlášení nouzového stavu (ten vláda vyhlásila ve čtvrtek odpoledne), omezování dopravy atd.?
V první řadě bych chtěl požádat všechny občany, aby byli tolerantní a také zodpovědní při dodržování nastavených opatření. Tady nejde o Babiše, o vládu a politiku, ale o zdraví lidí. Na semknutost obyvatelstva apeloval i pan prezident Zeman. V tomto případě bychom měli být všichni na jedné lodi. Rizikovou kategorií jsou senioři, u nichž se zvláště pečlivě musejí pokyny dodržovat. Armáda pomáhá vždycky, když to země potřebuje, bylo to při povodních, po výbuchu ve Vrběticích a teď také. V pondělí v 17. hodin vzešel požadavek na tři desítky armádních zdravotníků, kontejnery, stany a sociální zařízení pro odebírání vzorků. V úterý v šest hodin ráno byla veškerá technika na místě na deseti hraničních přechodech s Rakouskem a Německem.

Vyzýváte k odpovědnosti a soudržnosti. Jak si vysvětlujete, že prezidentův poradce Martin Nejedlý po návratu z Číny zamířil místo do karantény do restaurace?
Touto informací nedisponuji, dovídám se to až od vás.

PŘEHLEDNĚ: Otázky a odpovědi ke koronaviru. Co se v Česku smí a co je zakázané

Vážně? To mě překvapuje, protože i prezident Zeman uvedl, že mu vyčiní a vyříká si to s ním z očí do očí.
Nebylo to tématem setkání na Pražském hradě.

Jistě ale víte, že se Miloš Zeman v dubnu chystá do Číny na summit zemí ve formátu 17+1. Vláda mu to nevymlouvá?
Prezidentova cesta do Pekingu byla z hlediska zefektivnění investičního čínského potenciálu vyhodnocena jako prioritní. Předpokládám, že se uskuteční.

Nebojíte se, že se nakazí?
Pevně věřím, že ne. Z hlediska šíření koronaviru jsou Číňané už za vrcholem. My jsme jim pomohli humanitárním darem a teď to ČR chtějí oplatit. Nabídli nám, že nám pomohou v dodávce ochranných roušek a ventilátorů.

Probírali jste i dopis čínské strany, která varovala před návštěvou Tchaj-wanu, na niž se chystal předseda Senátu Jaroslav Kubera?
To se řešilo na setkání prezidenta, premiéra a předsedů obou parlamentních komor.

Milan Hnilička k situaci sportovců: Nejvíc řešíme plavce, aby nezůstali na suchu

Měl by Kuberův nástupce Miloš Vystrčil odjet na Tchaj-wan?
Nedomnívám se, že by se tato cesta měla uskutečnit. Politiku jedné Číny jsme přijali v roce 1992, když se rozdělovalo Československo, nikdo nám ji nevnutil. Od té doby tuto linii držíme. Pro Čínu je to doktrinární záležitost. V současné době máme jiné priority, řešíme krizi v souvislosti s koronavirem, na rozmíšky kolem zahraniční politiky vůči Číně není podle mě vhodný čas.

Vás se tón toho dopisu nedotkl?
Neznám jeho obsah.

Stručně řečeno se v něm vyhrožuje, že pokud by pan Kubera navštívil Tchaj-wan, bude to mít negativní dopad na české firmy, které exportují do Číny.
Bylo to oficiální vyjádření se všemi diplomatickými náležitostmi? Myslím, že to tak nebylo.

Premiér Andrej Babiš si servítky nebral, chováním čínského velvyslance se cítil dotčen, a jak jsem zaslechla, kdyby byla přijata výzva k jeho výměně, souhlasil by.
I když neznám detaily kolem toho dopisu, z toho, co mi říkáte, jsem z přístupu čínské strany rozladěn. Jde ale primárně o záležitost v gesci ministra zahraničí.

Co nám koronavirus dal a vzal

Jak hodnotíte situaci na řecko-turecké hranici, kde proti sobě stojí dva členské státy NATO?
Pečlivě to monitorujeme a musím říct, že je to úplně jiná situace než v roce 2015 a 2016, kdy proběhly velké migrační vlny. Dneska je jižní hranice EU chráněna, Řecko k tomu přistoupilo velmi zodpovědně, povolalo i armádu, požádalo členské státy o podporu. Tu mu poskytujeme, Česká republika do Řecka poslala finanční pomoc a osm policistů na posílení agentury Frontex. Nikdo v Evropě dnes nelegální migranty nevítá, což se odráží v aktivním přístupu celé Unie.

Co je nám takový přístup platný, když turecký prezident porušuje dohodu z roku 2016 a natvrdo říká, že když EU nebude plnit jeho další podmínky, otevře hranice a vypustí 4,5 milionu uprchlíků?
Každá hranice má dvě strany. I kdyby Turecko uprchlíky přestalo zadržovat, přes jižní hranici už se tak snadno nedostanou. V tom hraje důležitou roli i NATO, které se bude snažit oba své členské státy přimět k jednání a deeskalaci situace.

Není chybou, že Evropská unie, jak řekl exministr zahraničí a nyní kultury Lubomír Zaorálek, v Sýrii není přítomna a nechává ji napospas Turecku a Rusku?
Je ale mnohem aktivnější než před pěti lety. Vždycky to může být lepší, avšak nemůžeme říct, že by EU byla nečinná.

Ptám se proto, že evidentně pociťujeme ústup USA z oblastí, které nejsou jejich prioritou. Evropa je pro ně nezajímavá, v Sýrii si prsty pálit nechtějí, nyní se stahují z Afghánistánu, kde se dohodly s Tálibánem. To je po 18 letech dost hubený výsledek, nemyslíte?
Neviděl bych to tak. Po čtyřiceti letech se schyluje k tomu, že by v Afghánistánu mohl nastat klid zbraní, protože přítomnost USA a jejich spojenců dotlačila Tálibán k mírovému řešení.

Zákeřný virus nezná hranic. Těchto deset slavných přežilo španělskou chřipku

Vy věříte, že po odchodu spojeneckých vojsk v Afghánistánu nevypukne občanská válka?
Mírová dohoda je podepsána. Na ni navazují vnitroafghánská jednání. Prezident a vláda se s Tálibánem dohodli na propouštění vězňů a jejich výměně. Progres tam je. Do 14 měsíců se má stáhnout americká armáda a její spojenci. Je tam ale ještě mezifáze, že do 135 dnů dojde ke snížení amerických vojáků z 12 tisíc na 8600. Pokud Tálibán nebude svoji část smlouvy plnit, může být stahování pozastaveno. Vše se bude odvíjet od vnitrostátní situace. Aliance tedy připravuje plány stažení, ale konečné slovo není vyřčeno, záleží to na vývoji v Afghánistánu.

V roce 2001 ovládal Afghánistán Tálibán, po 18 letech, několika tisících mrtvých a bilionech utracených dolarů tam opět vládne Tálibán. Lze to vydávat za úspěch?
To není objektivní pohled. Afghánistán už nemá vojenské řešení, dohoda byla jediným východiskem. Podívejte se na ekonomickou stránku věci. V roce 2002 jeho HDP činil čtyři miliardy dolarů, v roce 2018 se zpětinásobil.

Prodali víc opia?
Možná, ale nelze to tím shodit. Roste vzdělanost tamního obyvatelstva, prodlužuje se délka života. Vidím tedy i mnohá pozitiva.

Má z vašeho pohledu větší smysl posílat české vojáky do misí v severní Africe než do Afghánistánu?
Zahraničněbezpečnostní zájmy České republiky se musejí zaměřit na země, jež mají pro ni a celou Evropu největší význam. Proto se musíme soustředit na oblasti, kde jsou reálná rizika. Je to určitě Blízký východ, ale dnes také oblast afrického Sahelu. Ve středu jsem byl na zasedání senátního zahraničního a obranného výboru, na němž jsem předkládal návrh na rozšíření naší vojenské působnosti v Mali. Tam je situace z hlediska rizika terorismu, organizovaného zločinu, pašování zbraní, drog a lidí i protivládních aktivit, hrozících zhroucením režimů, velice výbušná.

Koronavirus: Korea hlásí přes 8000 nakažených, nových případů ale ubývá

Získal jste u senátorů podporu?
Ano. V rámci mise OSN Barkhane tam francouzská armáda působí už od roku 2014. Teď by na ni měla navázat mise Takuba. My jsme vyslyšeli prosbu Francie, která požádala dvanáct unijních zemí o zapojení do této operace. Už máme pozvání od malijského prezidenta a ještě čekáme na podobný akt z Čadu a Nigeru. Když to obě parlamentní komory schválí, chtěli bychom tam naše vojáky vyslat. Pokud těm zemím nepomůžeme, odkryje se severní pás Afriky pro teroristy, ale také pro uprchlíky.

Nikdo nepochybuje o tom, že čeští vojáci vyjíždějící do misí jsou armádní chloubou. O celé armádě se to ale říct nedá. Náčelník generálního štábu Aleš Opata nedávno uvedl, že je z ní torzo. Jak se vám to poslouchalo?
Takové hodnocení zaznívá od řady velitelů minimálně deset let. Dlouhé roky byla česká armáda poddimenzovaná, neinvestovalo se do ní. Po mém nástupu se věci mění. Modernizace armády je mou prioritou a za rok a půl jsme řadu akvizic pořídili, nebo aspoň smluvně ošetřili. Máme tu dluh z minulosti, který se ovšem za těch pár měsíců nedá vyrovnat. Stále řešíme věci staré několik let.

Připomínám, že hnutí ANO řídí ministerstvo obrany už od roku 2014. Beru to tedy jako kritiku do vlastních řad.
Nedívám se do minulosti, to nic nepřináší. Mám jiný manažerský přístup, mě zajímá budoucnost a období, kdy jsem ve funkci.

Premiér Babiš ovšem na vaši adresu pronesl, že tu máte binec, když ani nevíte, na kolik jednotlivé zakázky vyjdou.
S tímto prohlášením nesouhlasím. Odmítám, že bychom tady měli předražené zakázky a dělali něco netransparentního.

Důležité kontakty ke koronaviru

Pak nechápu, proč jste čerstvě zarazil dva tendry na opravy 33 tanků a 15 vrtulníků.
Máte pravdu, že jsme měsíc v důsledku mediálního kolotoče všechny zakázky znovu prověřovali. Opakuji, že nic nekalého se neděje. Tady byla období, kdy se nic nenakupovalo. Pořízení radarů od izraelské vlády trvalo deset let. Nám se podařilo akviziční proces rozjet, ale v tom přebyrokratizovném schvalovacím režimu jsme dokázali nalézt systémovou chybu. Na vládu se vždy předkládá způsob zadání a předpokládaná hodnota zakázky. V případě radiolokátorů Vera NG jsme uvedli hodnotu části zařízení, která se vztahovala k pět let starému výzkumu. Vůbec tam nebyly zařazeny zásadní komponenty kompletního systému elektronického boje, které představují 517 milionů korun bez DPH. Když je přičtete k původní částce 780 milionů, tak výsledek odpovídá. Nic jsme ale neporušili, vládní usnesení nám neukládá projednat novou cenu. Když začnete projektovat dům, za pět let také skončíte na úplně jiné částce.

Lze to pochopit u složité armádní techniky, která se velice rychle vyvíjí a prodražuje. Jenže generál Opata uvedl, že ministerstvo není schopno vysoutěžit ani triviální záležitosti, jako jsou přilby, vesty nebo opasky, kde tendry trvají kolem dvou let. Neohrožujete tím životy vojáků?
Co se týče balistické ochrany, teď budeme podepisovat smlouvu na 31 tisíc ochranných vest. Tam už žádná prodleva nebude. Hned po dodání půjdou k útvarům. My bohužel nenakupujeme podle koncepce rozvoje armády, která byla schválena v minulém roce, ale doháníme závazky z těch předchozích. A to nemluvím o období ministrů obrany za ANO. Za pana ministra Vondry z ODS se tu proinvestovala pouhá jedna miliarda korun. Navíc přiznávám, že pravidla soutěžení jsou velmi striktní a my je pochopitelně dodržujeme. Z hlediska akvizičních procesů musíme také dbát na kompatibilitu se státy NATO a EU.

Chcete tím naznačit, že vojáky toužebně očekávaná pásová bojová vozidla za 53 miliard korun, která mají nahradit stařičká bévépéčka, do konce vašeho volebního období nemusejí být nakoupena?
Je to největší zakázka, kterou tady máme. Zatím nastavený harmonogram plníme, skončilo hodnocení předběžných nabídek a teď nastává období podávání závazných nabídek. Na rozdíl od izraelských radarů, kde šlo o přímý nákup od vlády, zde jde o otevřenou soutěž, protože zájemců je víc. Věřím, že v průběhu letošního roku tuto akvizici dotáhneme do konce. Armáda ji potřebuje pro ochranu republiky nejenom z hlediska výstavby těžké mechanizované brigády, ale též proto, že jde o jeden ze závazků NATO.

Žena s koronavirem zkolabovala v centru Brna. Jižní Morava má už pět nakažených

Letos v Brně začalo fungovat Velitelství kybernetických sil a informačních operací. Z mého pohledu je to daleko důležitější záležitost než tanky, rakety, vrtulníky. Pokud nějaký útok přijde, v Evropě se zřejmě bude odehrávat právě v kyberprostoru. Jak velká část z armádního rozpočtu na tuto oblast půjde?
V Evropě skutečně nepočítáme s klasickým konvenčním konfliktem. Novodobé hrozby jsou v lokálních teroristických akcích a kybernetických útocích. I proto vzniklo v Brně vámi zmíněné pracoviště. Uvědomujeme si, že takový atak může být zaměřen na významná státní zařízení, jaderné elektrárny, ale i nemocnice, banky, energetickou soustavu. Nejde tedy výlučně o kritickou infrastrukturu. Pokud by z provozu byly vyřazeny bankomaty, mobilní spojení, mohlo by se to dotknout každého občana. Na to musíme být připraveni. V roce 2016 to vláda svým usnesením přidělila do gesce ministerstvu obrany. Výkonem kybernetické obrany bylo pověřeno Vojenské zpravodajství. Jsem rád, že v pondělí vláda projedná zákon o Vojenském zpravodajství, takže budeme mít i potřebný legislativní rámec. Samozřejmě nepůjde o nějaké špehování lidí a jejich soukromí, ale o monitorování odchylek. Musíme být schopni identifikovat anomálie tak, abychom se dokázali připravit na možný útok a odvrátit ho.

Generál Opata hřímal, že pokud se nebude armáda modernizovat a nepůjdou do ní slíbená dvě procenta HDP, potenciální protivník může být až generaci před námi. Kdo je pro vás protivníkem České republiky?
Hovořili jsme o kybernetických útocích. Tam je velmi složité protivníka odhalit. Může přijít odkudkoliv. My se snažíme eliminovat rizika v těch nejrizikovějších oblastech, stěžejní teritoria jsou pro nás Blízký východ, severní Afrika. Byl bych ovšem nerad, kdyby to vyznělo tak, že pro bojeschopnost armády nic neděláme. Za poslední dva roky jsme uzavřeli kontrakty ve stejné hodnotě jako za předchozích osm let. Loni to bylo 43 miliard, letos plánujeme investice za 70 miliard. Tato vláda plní to, k čemu se zavázala. Armádní rozpočet roste, do roku 2021 do něj půjde 1,4 procenta HDP. Co se týče závazku z Walesu z roku 2014, tedy ona dvě procenta HDP do roku 2024, to už bude zodpovědnost následující vlády.

Souhlasíte tedy s premiérem Babišem, který mi řekl, že tato záležitost by měla být součástí volebních programů jednotlivých stran a kampaně v příštím roce?
Ano. Objevují se hlasy, že ta dvě procenta někdo relativizuje, ale ani na středeční schůzce na Pražském hradě tento závazek nikdo nezpochybnil. Pokud bych byl v příští vládě, budu se k němu hlásit a dosažení dvou procent HDP bude mým cílem.

Zdroj: Deník