Na desítky let neřešený problém nedávno výrazněji upozornila hladovka disidentů Jiřího Gruntoráda a Johna Boka. Lidé pronásledovaní jako oni komunistickým režimem mají velmi nízké důchody. Nepočítá se totiž do nich doba, kterou strávili ve vězení či v nucené emigraci, nebere se v potaz, že je nikdo nechtěl zaměstnat, nemohli studovat a vydělávali si jen podřadnými a málo honorovanými pracemi. Zatímco tak leckteří berou důchody v jednotkách tisíc, jejich věznitelé a pronásledovatelé si často přišli i na vysoké desítky tisíc korun.

Na řešení této disproporce dlouho neexistovala politická vůle. Až vláda premiéra Petra Fialy přijala koncem listopadu 2023 usnesení, kde uložila příslušným institucím, aby se zabývaly otázkou důstojných penzí pro oponenty komunistického režimu. „Z hlediska historické spravedlnosti je to nepřijatelné. A vlastně i z hlediska zákona, který říká, že komunistický režim byl zavrženíhodný a nelegitimní, a ti, kdo proti němu bojovali, si zaslouží úctu,“ vysvětlil náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický.

Opatření postihne lidi, kteří před rokem 1989 působili ve vysokých politických funkcích, ale také plukovníky nebo generály v řadách StB, SNB nebo Pohraniční stráže:

Ústav patří mezi instituce, které mají pomoci křivdu napravit pomocí zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Ten už od roku 2011 řeší situaci těchto lidí a na jeho základě se jim vydává osvědčení účastníka odboje a odporu. Takovému člověku vznikl nárok na starobní důchod dosažením důchodového věku, podmínka získání potřebné doby důchodového pojištění se tím považovala za splněnou.

Zákon se v březnu 2024 dočkal novely, která zvyšuje minimální částku starobního důchodu na 16 235 korun. „V březnu až květnu 2024 bude účastníkům odboje a odporu proti komunismu z administrativních důvodů vyplacen ještě nezvýšený důchod a teprve od červnové splátky jim začne být vyplácen zvýšený. V té době také obdrží příslušný jednorázový doplatek rozdílu za období od 1. března,“ uvedla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). O úpravu není potřeba žádat, ČSSZ ji provede z moci úřední na základě sdělení ministerstva obrany o vydání osvědčení.

Jak ale uvedl Nedvědický, opatření komplikuje fakt, že mnoho lidí si o potvrzení účastníka odboje nepožádalo. „Někdo o to neměl zájem, jiní říkali, že stát je pronásledoval, stát by to měl napravit,“ vysvětlil. Vznikla dohoda, že žádost o osvědčení by místo nich mohla na ministerstvo obrany podávat nějaká nevládní organizace a také případně ÚSTR. Opatření se již nyní dotýká několika stovek jedinců.

Diskutuje se také, jak zákonem definovat skupinu rodinných příslušníků disidentů. Ti byli rovněž pronásledováni, nemohli pracovat ve své původní profesi a mají podobně nízké důchody. Trpěli také potomci, jimž režim znemožnil studovat, a tudíž pak mít lukrativní práci.

První dvě stovky prominentů dostanou nižší důchod

ÚSTR rovněž dostal za úkol vypracovat seznamy komunistických prominentů, podle toho, jak je definuje novela zákona o důchodovém pojištění z roku 2022. „Komunistický režim měl své funkcionáře, kteří se podíleli na jeho udržování a represích a byli za to bohatě odměňováni. Po roce 1989 se řešila otázka odebírání výhod a krácení důchodu, ale chyběla tomu systematičnost,“ popsal problém Nedvědický.

Vytvořením seznamu komunistických prominentů byl zákonem pověřen Ústav pro studium totalitních režimů:

Jak vylíčil ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, jeho badatele čekala detektivní práce. Museli se ponořit i do krajských a okresních archivů, protože se snižování důchodců týká i regionálních komunistických funkcionářů. „Tihle lidé si z okresů dělali svá panství, chovali se k nim jak k novodobému lénu a o všem rozhodovali,“ nastínil Kudrna.

I jejich seznam se vypracovat povedlo. „Museli jsme hodně pospíchat. Jde o lidi v pokročilém věku, tak aby toto byť dnes již spíše symbolické gesto mělo význam,“ doplnil.

Podařilo se jim shromáždit 1500 jmen a ta poslali ČSSZ. Úředníci seznamy procházejí a párují je s konkrétními klienty, kterým důchody vyplácejí. Ke každému jménu pak Ústav vydá potvrzení, v němž uvádí, od kdy do kdy dotyčný pracoval ve funkci, jíž se úprava zákona týká. Prvních dvě stě lidí bylo takto potvrzeno a s platností od března 2024 se jim bude vyplácet důchod nižší o 300 korun za každý započatý rok ve funkci.

Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat:

Podle ředitele Kudrny jde často o funkcionáře, kteří režimu sloužili od normalizace až do sametové revoluce, tedy dvacet let. Důchod by se jim pak mohl zkrátit až o šest tisíc korun, pakliže by tím neklesl pod minimální výši.

Dalších 1300 nasbíraných jmen se nyní prověřuje, finální seznam by měl být hotov do poloviny roku 2024 „Dotčení lidé nám často tvrdí, že to nejsou oni, že jde o shodu jmen a popírají svou totožnost. Pokud nebudou souhlasit s krácením důchodu, mohou se obrátit na soud. Ale to poněkud podceňují dobrou badatelskou práci našich kolegů,“ prohlásil Nedvědický.