Josef Černý, stavař s duší poety chce připomenout „neviditelné“ město

V životě se ovšem nevěnoval jenom stavbám. „Než jsem se stal stavařem věnoval jsem se ve svém mládí divadlu, přednesu povídek a lidovému vyprávění, což jsem plně uplatnil v Horáckém souboru Písní a tancům který byl v té době na mimořádné republikové úrovni,“ vzpomíná Josef Černý.

close info Zdroj: Deník / Helena Zelená Křížová zoom_in

Právě hudba, přednes a zpěv jej v mládí velmi ovlivnily. Natolik, že na nějaký čas dokonce zvažoval věnovat se jim naplno. Nakonec ale zvítězila stavařina. „Můj sen navštěvovat Janáčkovu akademii múzických umění byl dokonce naplněn, ale jinak, než byla moje původní představa. Po dvouletém šlapání schodů budovy Janáčkovy akademie jsem obdržel od pana rektora pamětní medaili. A to za úspěšné provedení přestavby budovy a vybudování nových učeben pro muzikanty. Dokonce mi bylo dopřáno v těchto prostorách si zazpívat s Jiřím Přichystalem. A pak že se sny neplní,“ usmívá se Josef Černý.

close info Zdroj: Deník / Helena Zelená Křížová zoom_in

O svých stavbách si vedl pečlivé záznamy. A také fotodokumentaci. Hodně míst zachycených na snímcích by i rodilý Novoměšťan dnes už jen těžko poznal. „Stavěli jsme silnice, kanalizace, plynovod a další. I když mnohé z těchto staveb jsou vlastně „neviditelné“, jsou pod zemí. Jinde se to naopak hodně změnilo,“ podotýká stavař.

close info Zdroj: Deník / Helena Zelená Křížová zoom_in

Svůj bohatý archiv nechce nechat ladem. Naopak. Rád by se o po léta sbírané materiály podělil s ostatními. „Chtěl bych vydat svědectví o tom, co je lidskému oku ukryto, o „neviditelném“ městě. O tom, jak vypadá Nové Město na Moravě pod zemí, tedy ne „zmizelé“ město, ale město ukryté,“ přiznává Josef Černý.

close info Zdroj: Deník / Helena Zelená Křížová zoom_in