Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš: Podpoříme všechny druhy bydlení

Do Česka přišlo na tři sta tisíc Ukrajinců prchajících před Putinovou válkou, kteří nemohou zůstat v provizorním ubytování. Jak s tím naložíte?
Přicházejí k nám většinou trojgenerační uprchlíci, tedy prarodič, matka a dítě. V první vlně velmi pomohli lidé, kteří je vzali domů. Zapojily se i hotely a lázně, které poskytly kapacitu do dvaceti tisíc míst. A pochopitelně vstřícné byly kraje a obce, na nichž tíha ležela především. Uvolnily nějaká místa a ihned také začaly s úpravou vhodných objektů.

Hoteliéři měli v březnu a dubnu většinu pokojů neobsazených, ale co se stane, až přijde sezona, která prakticky začíná Velikonocemi?
Vzhledem k tomu, že pod mé ministerstvo spadá i cestovní ruch, jsem v častém kontaktu s ubytovateli všech typů. Do konce března poskytovali své kapacity zdarma, ale dál už v tomto režimu fungovat nemohou také proto, že jejich obor byl nejcitelněji zasažen covidem. I kdyby dostávali od státu a kraje pět set korun na lůžko, byli by v záporných číslech. Navíc pět procent kapacity, která celkově mohou poskytnout, problém rozhodně neřeší. Proto náš resort začal velmi aktivně připravovat program, který už je nyní dokončen a spouští se tento týden. Má finanční krytí a bude součástí vládní strategie pro zvládání uprchlické vlny.

Jak zvládnout migraci: Vláda schválila priority. Koordinátorem bude Rakušan

Co od něj mohou čekat obce?
Pomůže jim s rychlou rekonstrukcí vhodných objektů, kde mohou vzniknout bytové jednotky. Nebo s přípravou stávajících ubytoven podle jasných pravidel, aby šlo o důstojné místo k bydlení rodin. Důležité kritérium je, že tyto objekty pak zůstanou v majetku obcí a měst, aby je mohly po odchodu uprchlíků využívat ke stejnému účelu nebo je povýšit na plnohodnotné bydlení.

Pokud tedy město vlastní podobné zařízení a potřebovalo by několik desítek milionů korun na jeho zprovoznění pro bytové účely, může si o prostředky hned požádat?
Počítá se s náklady sto tisíc korun na jedno vytvořené lůžko bytového typu a padesát tisíc u ubytovnového typu, protože v souladu s občanskými iniciativami odmítám produkci nějakých Potěmkinových míst k ubytování tak, že se dá do rohu skládací postel a lampička a bude se to vydávat za bytovou jednotku. Tyto prostředky mohou jít na jednotlivé byty nebo úpravu celých bytových komplexů. Stát bude náklady hradit z pětaosmdesáti procent, samospráva dodá zbytek. Bude to uplatnitelné od 24. února, kdy začala válka, takže vyplácet se bude i zpětně.

Bude to s ohledem na délku stavebního řízení a prací stačit?
Nemuselo by, a proto jsme připravili i druhou výzvu, která umožní nákup mobilních buněk a montovaných staveb. Tu ale spustíme teprve tehdy, pokud by obce nebyly schopny uprchlíky absorbovat pomocí první výzvy. Zároveň v takzvaném stavebním zákoně Ukrajina dočasně pro tento typ výstavby zmírníme některé nároky na stavební řízení s tím, že pokud by objekt měl sloužit natrvalo k bydlení internátního či podobného typu, prošel by dodatečným řízením, aby byly splněny například všechny požadavky na potřebnou stavební dokumentaci.

S kolika bytovými jednotkami v tomto urychleném režimu počítáte do 1. září, kdy by se ukrajinské děti, jež se nevrátí domů, měly plně zapojit do českého vzdělávacího systému?
To vám nyní přesně neřeknu, ale například Jihomoravský kraj tímto způsobem nabídne zhruba deset tisíc lůžek. Zatím jsem vyjednal celkovou částku ve výši téměř jedné miliardy na zmíněné rychlé renovace, ale můžeme se dostat až na pětinásobek, bude-li třeba. Nesmíme zapomínat, že Ukrajinci, kteří se tu budou chtít usadit, začnou pracovat a časem si budou hledat běžný komerční nájem.

Sazby hypoték letí nahoru. Je čas hodně přemýšlet, radí expert Jiří Havrlant

Z vašich slov vyplývá, že když je stát v nouzi a svět v krizi, najednou všechno jde. Humanitární dávky se posílají elektronicky, pomoc je okamžitá, bytové jednotky budou k dispozici v řádu měsíců. Proč se to nedaří v „mírových“ časech, kdy všechno trvá roky a devadesát procent času spolkne administrativa?
To asi není otázka na novopečeného ministra pro místní rozvoj, který je ve funkci čtyři měsíce.

Je to zcela případná otázka na šéfa Pirátů, který má určitě v hlavě detailní plán, jak to zařídit, aby každý Čech, který si chce založit rodinu, nemusel čekat roky a nevykrvácel při hypotéce?
Podmínky ministerstva pro místní rozvoj byly v programu Výstavba nastaveny špatně. Obce neměly nástroje pro čerpání z evropských fondů, úhrady za metr čtvereční byly dány fixně, a to ve čtyři roky starých cenách. Chybí zákon o dostupném bydlení, který minulé vlády nedotáhly do konce. Nyní jsem postavil tým, který bude tuto problematiku řešit. Už jsme zahájili spolupráci s resortem práce a sociálních věcí, protože jednou částí tohoto balíku je i sociální bydlení. Na zákoně se pracuje a programy již upravujeme.

Držím vám palce, ale zajímá mě, co akutně uděláte s tím, že stát vydává ročně osm a půl miliardy za doplatky na bydlení, které má často k důstojným podmínkám daleko? Nebo s faktem, že při dnešních úrokových sazbách člověk musí pětadvacet let platit dvacet tisíc měsíčně, aby uhradil byt 2+1.
Snížení úrokových sazeb problém určitě nevyřeší, protože čím víc stimulujete poptávku, tím logicky bude růst cena nabídky.

Neboli jediné řešení je zaplavit trh laciným bydlením, nejlépe nájemním.
Souhlasím. Jediné řešení je stavět a obohacovat bytový fond, který se v minulém století překotně zprivatizoval. Asi nikdy na tom nebudeme tak jako Vídeň, kde je podíl městských bytů velmi vysoký, ale měli bychom se k tomu přibližovat.

Garsonka za pět milionů? Ceny bytů v Brně jsou rekordní, těch volných přibývá

A budeme, když jen v Praze je šest tisíc volných pozemků, ale žádnou překotnou městskou výstavbu tu vidět nelze?
Protože délka povolovacího a stavebního řízení je zbytečně dlouhá. Jen upozorňuji, že stavební norma z pera mé předchůdkyně Kláry Dostálové, kterou nepíšu znovu, ale pouze ji opravuji, vůbec nemířila na územní plánování a regulační plány. V budoucí novele se chceme držet zásady dvakrát měř a jednou řež. Musíme to ošetřit tak, aby zmizely hádky při stavebním povolování o tom, co může v území stát a jaké parametry musí objekt mít. To se musí vyjasnit na začátku, ne v průběhu stavby.

Do schválení novely stavebního zákona se tedy nebude dít nic?
Naopak. Budeme pracovat s klasickými programy ministerstva pro místní rozvoj. Můj oblíbený model je například podpora Baugruppe, tedy stavění svépomocí, kdy se dá dohromady skupina lidí, kteří spojí své finance a síly za účelem vybudování vlastního bydlení. Dům třeba pro šest rodin si prostě postaví sami. V zahraničí je to běžná metoda.

Zahrnuje státní či obecní účast vkladem pozemku?
To se řeší v Praze, kdy městská část nebo magistrát vstupuje do projektu jako podílník pozemkem či bankovní zárukou. Je to klasické družstevní bydlení, na něž klade důraz i vládní programové prohlášení. Pochopitelně velká pomoc státu obcím je v tom, že jim může poskytnout svoje pozemky za symbolickou cenu nebo bezúplatně. Obec jako investor pak jen uhradí poměrně malou částku pro přípravu stavební parcely zavedením odpadu, vody, elektřiny, internetu. Cílem zákona o dostupném bydlení tak bude i pomoc samosprávám, nabídne jim několik způsobů, jak situaci s nedostatkem bytů řešit.

Prozradíte aspoň jeden?
Chci zdůraznit, že tady není nulový bytový fond. V mnoha případech jde o uspané byty, na jejichž rekonstrukci vlastníci či obce nemají peníze. Když člověk zdědí zanedbaný byt, prostě ho nechá ležet ladem jako „záložní“. Třeba proto, že kvůli složitosti se mu nevyplatí řešit nájemníka. Zajímavá je proto iniciativa Prahy, jejíž městská realitka podobné byty nabízí ke správě. Město se o pronajatý byt stará a garantuje dobré sousedské soužití. Celkové roční náklady na jeho opotřebení jsou v průměru tři tisíce korun.

Přísné hypotéky. Vlastní bydlení se po změně podmínek stává luxusem

Kdy vláda sníží DPH na výstavbu a rekonstrukce bytů z patnácti na deset procent, jak před volbami sliboval Petr Fiala? Mělo by se to týkat i stavebního materiálu, který prudce zdražuje?
O tom jsme zatím nejednali. Jisté je, že investorům z řad měst a obcí vícenáklady výrazně rostou právě kvůli cenám materiálu. Kvůli tomu jednám i s Evropskou komisí, aby se některé projekty, kde je spolufinancování, mohly rozložit v čase. Při současných cenách se nelze vejít do nastaveného limitu a obce by si potřebovaly sáhnout na peníze z dalšího programovacího období. Pokud bychom ale měli jednat o změně sazby DPH, musí na tom existovat široká společenská shoda, aby se její snížení promítlo do koncové ceny a ta skutečně klesla.