Kliknutím zvětšíteKoronavirová krize tvrdě zasáhla oblast cestovního ruchu, na kterém řada evropských zemí staví svoje ekonomiky. Ve velké rychlosti zavedená opatření proti šíření nemoci COVID-19, včetně zavřených hranic a omezené mobility, se projevila ve významném poklesu počtu turistů či cestování obecně.
Nejjasněji je tento útlum vidět na letecké dopravě. „Pandemie koronaviru snížila celosvětový počet letů na polovinu. Predikce pro rok 2020 hovořily o více než 40 milionech letů, v důsledku koronaviru však bylo dle odhadů v loňském roce uskutečněno pouze 16,4 milionu letů. Rok 2020 byl pro letecký průmysl v dlouhodobém horizontu tím nejhorším. Největší propad zaznamenal letecký provoz v dubnu a květnu 2020, kdy počet letů meziročně poklesl o téměř 70 procent,“ upozornili v analýze Radek Novák, Tereza Hrtúsová a Tomáš Kozelský z analytického týmu České spořitelny (ČS).
Jak ukazují letošní čísla, k návratu do „normálu“ dochází jen pomalu. Analýza zmiňuje, že v případě Evropy zůstává mezinárodní turistický ruch utlumený. Počet letů nad evropským nebem se na začátku října 2021 pohyboval stále o 28procent níže než v říjnu roku 2019. Z jednotlivých zemí EU došlo v průběhu srpna 2021 k největšímu poklesu letů oproti roku 2019 ve Finsku (-60 procent), Irsku (-55 procent) a Slovinsku (-54 procent).
S nižším počtem letů logicky souvisí také dopady na aerolinky samotné. V některých zemích se sice podařilo letecké společnosti zachránit skrze státní pomoc, jinde však firmy takové štěstí neměly. Koronavirus zpečetil osud například italských aerolinek Alitalia, které měly dlouhodobé problémy. Bývalí zaměstnanci nyní protestují proti podmínkám a kapacitám dopravce ITA, který Alitalia nahradil. Podobných příkladů je daleko více.
Pokles přeshraničního cestovního ruchu, který dopadl na všechny regiony světa, se však netýká jen letecké dopravy. Jak ukazují data společnosti Statista a Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), v roce 2020 počet turistických cest po celém světě klesl oproti předpandemickému roku 2019 o 73 procent. V prvních pěti měsících roku 2021 to bylo dokonce o 85 procent.
Důvodů pro tento stav je celá řada, zcela jistě mezi ně ale patří nejednotné podmínky při překračování hranic, a to i uvnitř Schengenu, který za běžného provozu „hranice nemá“. Řešením měl být jednotný covidový certifikát, ten však v Evropě stále nefunguje plošně, a otázka je, jestli vůbec někdy bude.
Nejen komplikované překračování hranic tak znamená, že turisté si jako cíl svých dovolených mnohem častěji vybírají domácí destinace. Podle analýzy ČS je to dobře patrné na podílu strávených nocí. „V roce 2019 se podíl přenocování v turistických ubytovacích zařízeních v tuzemsku a zahraničí pohyboval okolo 50 procent. V dubnu 2020, kdy došlo k prvním větším lockdownům, se turismus zastavil, a to hlavně ten přeshraniční. Podíl ,domácích‘ přenocování tak skokově narostl, v případě Evropské unie se tento podíl za rok 2020 zvýšil na průměrných 73 procent,“ ukazují data Eurostatu.
Jak naznačuje konkrétně portugalská zkušenost z minulého roku, dopady na firmy podnikající v sektoru turismu mohl být dvojí. Podniky závislé z většiny na mezinárodních cestujících téměř zkolabovaly, jejich ekonomická struktura totiž nebyla připravena na kompletní zastavení mezinárodního cestování. Naopak v regionech, kde je domácí cestovní ruch vyvážený nebo převyšuje ten mezinárodní, se společnosti ukázaly jako odolnější a lépe připravené čelit krizi. Některé firmy prokázaly schopnost se přizpůsobit a někdy dokonce v době krize i růst.
Případ Česko
Velké dopady krize jsou stále vidět i na českému sektoru cestovního ruchu. Česká republika je v rámci EU čtvrtou nejvíce zasaženou zemí co do počtu uskutečněných letů – v srpnu došlo k poklesu o 52,3procent oproti stejnému období 2019. Srpnový průměr za EU je přitom 31,2 procenta.
Pokud jde o celkový počet českých cest do zahraničí, k dispozici je statistika za rok 2020. „Výjezdový cestovní ruch z ČR zažíval až do roku 2019 velký vzestup. V roce 2019 přesáhl počet cest do zahraničí s pobytem na minimálně 4 noci v hotelu či v podobném hromadném ubytování poprvé 3,5 milionu. Pak však přišel covid a (v roce 2020) počet cest Čechů do zahraničních ubytovacích zařízení se dramaticky propadl o 71procent na 1,02 milionu,“ upozornili analytici ČS s odkazem na Český statistický úřad.
Češi tak logicky trávili a tráví dovolenou především v tuzemsku – za rok 2020 se pro přenocování v „domácích“ ubytovacích zařízeních rozhodlo 80procent turistů z Česka. V roce 2019 to však bylo přibližně 50procent z nich.
Jak upozornila Česká televize, čeští hosté letos v srpnu tvořili přes dvě třetiny klientely v tuzemských hotelech a penzionech – víc než v posledním roce před covidem. To znamená nejen to, že více Čechů tráví dovolenou „doma“, ale také trvající nedostatek zahraničních turistů.
Hlavní město Praha patří mezi lokality nejvíce postižené chybějícími turisty ze zahraničí. Podle České unie cestovního ruchu (ČUCR) čelí tamní sektor turismu miliardovým ztrátám, které navíc kvůli pokračujícím opatřením dále narůstají. Unie proto nedávno vyzvala vedení města, aby situaci rychle a účinně řešilo.
„Zatímco v předkovidovém roce 2019 Prahu navštívilo více než 8,4 milionu hostů, z toho přibližně 6,8 milionu ze zahraničí, v prvním pololetí letošního roku to bylo necelých 1,9 milionu hostů. Cizinců z toho bylo jen něco málo přes 286 tisíc. Je zřejmé, že takový propad žene ke dnu celý český cestovní ruch. Nezbytně nutné je proto nejen urychleně podpořit příjezdový turismus, ale také odstranit trvající bariéry, které práci v tomto segmentu hospodářství komplikují,“ uvedl prezident České unie cestovního ruchu Viliam Sivek.
Jak upozornila Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR), příjezdový cestovní ruch v Česku zůstal na rozdíl od jiných zemí Evropské unie bez přímé podpory státu. Otázkou je, jak k tématu přistoupí nová vláda. Už v září ČUCR upozornila na nezájem kandidujících politických stran o budoucnost tohoto sektoru. „Přestože cestovní ruch patří mezi pandemií nejvíce postižená odvětví národního hospodářství a stále mu chybí jasná a jednotná koncepce, náprava tohoto stavu nepatří k prioritám politických stran,“ varovala unie v tiskové zprávě.
Komentáře
EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.
1
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
