Kliknutím zvětšíteČeská republika si dnes připomíná výročí 102 let od chvíle, kdy bylo na sklonku první světové války vyhlášeno samostatné Československo. Státní svátek 28. října tradičně doprovázejí pietní a slavnostní akce, letos byla ale většina z nich zrušena kvůli epidemii nového koronaviru.
Babiš ČTK a České televizi po položení věnce řekl, že i v době pandemie je důležité si dnešní nejvýznamnější státní svátek připomínat. "Je důležité znovu apelovat na lidi, abychom se semkli a toto období překonali. Jsem přesvědčen, že to překonáme a vyjdeme z této doby posíleni. Že se vrátíme k úspěchům, které jsme měli, než přišla pandemie," uvedl.
Podobně hovořil i Vystrčil. "V minulosti jsme překonali i horší situace než pandemie, přese všechno se máme docela dobře. Pokud si to uvědomíme, začneme víc držet pospolu a víc dodržovat základní pravidla, tak si myslím, že tu současnou krizi překonáme a vyjdeme z ní třeba silnější," uvedl.
Hřib řekl, že republika od svého vzniku čelila řadě výzev. "Všechny zvládla překonat a jsem přesvědčen, že překonáme i tuto," uvedl. Za inspiraci označil nasazení a obětavost zdravotníků. Duka řekl, že situace není pro nikoho příjemná. "Ale myslím, že tento den si zaslouží naši přítomnost a vzdání úcty těm, kdo se zasloužili za vznik samostatného Československa," konstatoval.
Pieta na Vítkově s omezením
Jednou z hlavních připomínek událostí z 28. října 1918 je každoročně pieta na Vítkově, letos ji ministerstvo obrany odvolalo. Politici přesto k národnímu památníku přijížděli individuálně, a to s časovými rozestupy, aby se na nádvoří památníku nepotkali. Pieta se koná bez vojenských poct, chybí čestná jednotka, nosiči věnců, vojenská hudba nebo historické prapory. Místo hlídají policisté.
Kvůli složité epidemické situaci nebyl čas příjezdu politiků předem zveřejněn, na Vítkově proto nejsou ani diváci. Zeman dorazil po 10:30 jako první. Po operaci srpnové zlomeniny ruky má nadále ortézu, při ceremoniálu využil oporu u člena ochranky. Další politici následovali ve zhruba pětiminutových intervalech.
Vyvrcholením oslav státního svátku byl tradičně slavnostní večer na Pražském hradě, při kterém prezident udílí státní vyznamenání. I když Zeman chtěl původně ceremoniál i přes špatnou situaci kolem epidemie zachovat, rozhodl se nakonec na doporučení zástupců vlády svůj úmysl změnit. Vyznamenání vybraným osobnostem dnes udělí, převezmou ho ale až za rok. Prezident avizoval, že posmrtně ocení například zpěváka Karla Gotta či herce Karla Fialu, mezi vyznamenanými bude i končící ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Neuskuteční se ani projev prezidenta, který slavnostní akt ve Vladislavském sále na Pražském hradě doprovází. Zeman k národu promluví v předtočeném proslovu, který budou televize vysílat od 20:05.
Střídání Hradní stráže v Praze sledovaly desítky lidí
Na Pražském hradě se k připomenutí 102. výročí vyhlášení samostatného československého státu uskutečnilo slavnostní střídání Hradní stráže. Akce v uzavřeném areálu Pražského hradu se uskutečnila za přísných hygienických opatření. Přítomní se museli pohybovat ve vymezených koridorech a mít po celou dobu roušky. Střídání stráží z Hradčanského náměstí sledovalo několik desítek lidí, zčásti politiků, kteří přišli položit věnce k soše Tomáše Garrigua Masaryka.
Střídání stráže zahájil příchod členů Hudby Hradní stráže ve slavnostních červených uniformách. Po nich následoval příjezd policejního doprovodu na motocyklech BMW s blikajícími světly. Členové nastupující Hradní stráže převzali od končících kolegů standartu prezidenta ČR a střídaní zakončila státní hymna, kterou zazpíval sólista Hudby Hradní stráže František Zahradníček.
První jednotka, která střežila sídlo československého prezidenta, byla zřízena 7. prosince 1918. Nejprve Pražský hrad po vzniku Československa střežili sokolové, později je vystřídali legionáři. Za druhé světové války byla stráž zrušena a její úkoly plnilo vládní vojsko. Krátce byla Hradní stráž obnovena v letech 1945 až 1948. Po komunistickém převratu ale její úkoly převzal útvar Sboru národní bezpečnosti, stráž přišla o své výsadní postavení a stala se víceméně symbolickou jednotkou k plnění reprezentačních úkolů.
Tradice Hradní stráže byla obnovena až po roce 1989 s nástupem prezidenta Václava Havla na Hrad. Od roku 2004 se Hradní stráž po 50 letech stala opět profesionálním útvarem. V roce 1990 příslušníci Hradní stráže představili veřejnosti nový ceremoniál slavnostního střídání stráží s hudebním doprovodem a rovněž nové služební i reprezentační uniformy, které vzešly z dílny filmového výtvarníka a malíře Theodora Pištěka.
Hradní stráž je jednou ze tří složek českých ozbrojených sil, a to vedle armády a Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR). Podřízena je náčelníkovi hradní vojenské kanceláře. Tvoří ji přes 700 zaměstnanců, většinou vojáků, ale pracují v ní i civilní zaměstnanci.
Za úkol má nejen vnější ostrahu areálu Pražského hradu, ale i hlídání lánského zámku. Vojáci Hradní stráže se jako čestná stráž účastní i reprezentačních a protokolárních aktů, které souvisí s výkony pravomocí prezidenta, tedy třeba jmenování vlády či uvítání státních návštěv. Zájemci o službu u Hradní stráže musí splňovat řadu nadstandardních požadavků, včetně například předepsané výšky, nesmějí mít vousy a tetování. Musí projít přísnějšími psychotesty, mít výborný zdravotní stav i dobrou fyzickou zdatnost.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
