Růžička se k usmrcení vyhazovače přiznal. Poukazoval však na některé okolnosti, kterým prý justice nevěnovala stejnou váhu jako těm, jež mu přitížily. Například upozornil na údajné narážky proti Romům, které na místě činu zaznívaly. Většina svědků ale žádné slovní útoky neslyšela. Růžička ve stížnosti naznačil také možnost kontaminace či manipulace pachové stopy na noži. Nižší míru pečlivosti v tomto směru vytknul policii už Krajský soud v Brně.

Podle ústavních soudců ale justice nakonec shromáždila dostatek důkazů. „Skutková zjištění jsou podložena řádně zhodnoceným dokazováním a vyplývá z nich naplnění všech znaků skutkové podstaty zločinu vraždy, jímž byl stěžovatel uznán vinným. Obecné soudy se vypořádaly s verzí stěžovatele, že se na toaletách bránil útoku poškozeného," stojí v usnesení.

Růžička se předloni v únoru podle obžaloby nejprve s vyhazovačem na diskotéce pohádal. Do konfliktu se zapojil i Růžičkův synovec. Při sporu se muži strkali a nadávali si. Růžička pak z podniku odešel a začal hledat nůž. Podle spisu ho sháněl i v několika místních restauracích. Nakonec si pro něj došel domů.

Na diskotéku se vrátil ozbrojen nožem se čtrnácticentimetrovou čepelí. Na vyhazovače zaútočil na toaletách. Zasadil mu devět ran. Muž na místě zemřel na zástavu srdce.