Před lety se totiž radní rozhodli rozmnožit peníze prostřednictvím švýcarského peněžního ústavu Helvag. Fond byl ale zablokován kvůli podezření z podvodů. „Chodí k nám zástupci různých firem, často i s cizím přízvukem, s tím, že spolupracují s nějakou tuzemskou firmou. Avšak rychle je vyprovodíme,“ konstatoval starosta Bíteše Miroslav Báňa.

Léta se táhnoucí soudní proces poté, co zástupci města podali trestní oznámení na zprostředkovatelskou českou společnost a žádali prošetření celé věci, pro Bítešské nedopadl dobře. „Odvolali jsme se k nejvyššímu státnímu zastupitelství, kde odvolání shodili ze stolu a řekli, že všechno je v pořádku a k žádnému nezákonnému jednání nedošlo,“ vysvětlil starosta. „Osobně to ale vnímám jako řízený podvod. Bíteš byla v první vlně, ale zhodnocení peněz bylo dalším nabízeno i poté, co už se vědělo, že s fondem něco není v pořádku,“ uvedl starosta ke ztrátě tří milionů korun.

Tisíce podvedených

„O ty peníze jsme prostě přišli. Je to pro nás memento, že takhle se to u nás dělat nedá. Nyní jsme měli zisk z prodeje pozemků v průmyslové zóně jedenáct milionů, ale raději ty peníze investujeme do infrastruktury a na podporu projektů, které spolufinancuje Evropská unie,“ doplnil Báňa.

Vedení města se k investici do švýcarského peněžního ústavu rozhodlo v roce 1999 poté, co Bíteš prodejem energetických akcií získala více než 27 milionů korun, které chtěla zhodnotit. Do prosperujícího Helvagu byly tehdy vloženy tři miliony. Po čtrnácti letech měli Bítešští vydělat čtrnáct milionů korun. První zhodnocení v roce 2000 bylo bez problémů, po dalších dvou letech obdrželi zprávu, že Helvag byl zablokován kvůli podezření z praní špinavých peněz.

Poškozených bylo v republice odhadem deset tisíc. Nejenom právnické, ale také i fyzické osoby, které do fondu často vložily své celoživotní úspory.