Auto stálo těsně u domu, ale hasiči naštěstí stačili plameny uhasit dřív, než se oheň rozšířil i na dům, v němž spalo několik lidí.
Sedmnáctkrát odsouzený Lichtenberk už s jedním odvoláním uspěl. To když se ohradil proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který ho za zapálení auta v Brtnici poslal do vězení na dvacet let. Brněnský soud totiž případ kvalifikoval jako pokus o vraždu. Jenže Vrchní soud v Olomouci konstatoval, že Lichtenberk vraždit nechtěl, a trest mu výrazně zmírnil na osm a půl roku za vydírání a poškozování cizí věci. Rozsudek je pravomocný od letošního března.
Ovšem Lichtenberk, který se k zapálení auta přiznal, se jen tak vzdát nehodlá. Nad činem vyjádřil lítost a popřel, že by chtěl někoho zabít. Svým činem se prý snažil přimět bývalou přítelkyni, aby s ním komunikoval, a obnovila vztah. Po-dle něj je proto trest na osm a půl roku i tak příliš přísný. Proto se obrátil na NS v Brně, k němuž podal dovolání, což je mimořádný opravný prostředek.

„Můj klient byl mimo jiné odsouzen za zvlášť závažný zločin vydírání, protože měl oběti svým jednáním způsobit posttraumatickou stresovou poruchu, což je bráno jako těž-ká újma na zdraví a posuzováno přísnějším trestem. To však můj klient v dovolání zpochybňuje. Podle něj oběť tak vážnou psychickou poruchu neutrpěla,“ vysvětlil pro Deník obhájce Lichtenberka Aleš Čáp z Jihlavy. Pokud by Nejvyšší soud dovolání Lich-tenberka vyhověl, mohl by nakonec recidivista odejít ještě s mírnějším trestem.
S pravomocným rozsudkem nebyl spokojen ani státní zástupce Jiří Morava. Ten je přesvědčen, že Lichtenberk musel v době činu vědět, že zapálením auta v blízkosti domu a případného rozšíření ohně na dům, může spícím lidem uvnitř způsobit smrt. Proto i on podal Nejvyššímu státnímu zástupci podnět k dovolání.
„Podnět státního zástupce byl nakonec odložen jako nedůvodný. Podle našeho názoru nebyly výhrady tak vážné, aby měly šanci zvrátit rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci,“ konstatoval tento týden mluvčí NS v Brně Petr Malý.
Byly a jsou i jiné kauzy
Kauza Roberta Lichtenberka není jedinou, kterou v poslední době NS v Brně řešil či bude řešit. Aktuálně zřejmě neočekávanějším bude rozhodnutí v kauze bývalého duchovního Erika Tvrdoně z Havlíčkova Brodu. Ten dostal tři roky nepodmíněně za sexuální nátlak vůči věřícím ženám. Proti pravomocnému rozsudku podal Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dovolání a žádá pro Tvrdoně přísnější trest, protože se domnívá, že šlo znásilnění.
Úspěšné podněty u NS má za sebou například jihlavský státní zástupce Ivo Novák. Ten nakonec docílil odsouzení takzvaného „šmíráka z Jihlavy“ Luboše Vondráka, který přes tajně nainstalovaný kamerový systém za zrcadlem v koupelně, sledoval nájemníky při intimní hygieně. Za pravdu dal žalobci NS i v případě zlodějíčka, který nejprve v obchodě ukradl čokolády, poté se o ně přetahoval u pokladny s prodavačkou. Konečný verdikt NS zněl, že šlo o loupež; krádež by to byla až ve chvíli, kdy by s čokoládami prošel přes pokladnu. Krajský soud v Brně přitom čin považoval za běžnou krádež.
Podle informací Deníku lze očekávat dovolání například v případu odsouzeného youtubera z Jihlavy Petra Jelínka, který dostal obecně prospěšné práce za to, že natočil video, v němž vulgárně urážel podnikatelku z Prahy. Dovolání zřejmě podá i bývalý elitní policista Martin Foltýn z Brna. Ten byl ještě s dalšími dvěma kumpány pravomocně odsouzen k pěti letům za vydírání veterináře z Vysočiny.
