Krajský soud v Brně chyboval při rozhodování o referendu k odpadové problematice v Jihlavě. Určil totiž, že návrh aktivistů na konání referenda nemá nedostatky, návrh však měl odmítnout pro opožděnost. Ve středu to místo něj udělal Nejvyšší správní soud. Nad referendem, které se mělo podle jiného verdiktu krajského soudu konat 13. prosince, se tak vznáší otazníky. Pravděpodobně se neuskuteční.

V tiskové informaci v pátek Nejvyšší správní soud nejprve výslovně uvedl, že se referendum v Jihlavě konat nemůže. Poté mluvčí soudu Sylva Dostálová řekla, že termín je ještě předmětem jiné kasační stížnosti, o které soud dosud nerozhodl. Každopádně však pozbyl platnost verdikt o bezchybnosti návrhu, který je podmínkou konání referenda a byl podkladem pro rozhodování o termínu.

Město Jihlava podle mluvčího magistrátu Radka Tulise rozhodnutí vítá, Nejvyšší správní soud podle něj uznal věcné argumenty. Bezvadný návrh je podle Tulise podmínkou pro regulérní průběh referenda. Pokud se hlasování neuskuteční, ušetří prý město 1,5 až dva miliony korun. Zastupitelé města podle Tulise nejsou proti referendu jako takovému. Nemělo by se prý ale konat v okamžiku, kdy není zcela jasno o popsaných variantách nakládání s odpady.

Páteční verdikt vynesl sedmičlenný volební senát. Dva soudci, Tomáš Langášek a Miloslav Výborný, však měli odlišné stanovisko. Podle Langáška volební senát zvolil přepjatě formalistický výklad procesních pravidel a místo iniciátorů referenda poskytl ochranu „zjevně obstrukčnímu" postupu města Jihlava. Matěj Man ze sdružení Společně pro Vysočinu, které s přípravným výborem referenda spolupracuje, řekl, že o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dosud nemají aktivisté žádné informace. Proto se k němu nemohou vyjádřit.

Přípravný výbor referenda se obrátil na soud koncem srpna, a to zejména kvůli neshodám o znění otázek pro referendum. Návrh však podával nadvakrát a podruhé již podle Nejvyššího správního soudu promeškal zákonnou lhůtu. Krajský soud však přesto podnět projednal a návrh na vyhlášení referenda uznal jako bezchybný. Termín konání ale zprvu odmítl stanovit s vysvětlením, že by to připadalo v úvahu až tehdy, kdyby nekonalo zastupitelstvo.

Zastupitelé na zasedání v polovině září, posledním před komunálními volbami, jen projednali uvolnění dvou milionů korun na zajištění průběhu referenda. Rozhodování o jeho vyhlášení ale v programu neměli. Podle magistrátu hlasovat nemohli, protože referendum předtím nestihla projednat rada města. Nakonec termín musel stanovit krajský soud, a to na sobotu 13. prosince.

V Jihlavě sbírali aktivisté podpisy pro referendum od loňského listopadu, nakonec jich získali dostatek. V referendu se měli Jihlavané vyjádřit k výstavbě spalovny komunálních odpadů na území města, k otázce zvýhodnění lidí, kteří třídí odpad, a k závazku snížení produkce odpadu pod 150 kilogramů na osobu a rok.

Nejvyšší správní soud má na stole také stížnost města Ústí nad Labem proti referendu o hazardu, vypsaném na termín komunálních voleb. Zatím o ní nerozhodl, přípravy tak musí pokračovat. „Kasační stížnosti města Ústí nad Labem nebyl přiznán odkladný účinek, a do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti je proto třeba vycházet z rozhodnutí krajského soudu," uvedla Dostálová.

JAN TOMANDL (ČTK)