Státu podle něj vznikla vyplácením platu Vesecké škoda přes milion korun. Vitásková pokládá kauzu za účelovou a chce se soudně bránit. Státní zástupce hodlá rozhodnout do 14 dnů. Vesecká už ve funkci není. Vitásková byla také obžalována v jiné kauze z podvodu.

Vitásková jmenovala někdejší nejvyšší státní zástupkyni v roce 2014 do nově vytvořené funkce místopředsedkyně ERÚ. Podle policie to ale bylo v rozporu s energetickým zákonem. „Renata Vesecká nesplnila zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ uloženou povinnost mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, a z toho tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci," sdělil Ibehej.

Zneužití pravomoci úřední osoby

Šéfka úřadu tak podle policie zneužila pravomoc úřední osoby a porušila povinnost při správě cizího majetku. Škoda, způsobená státu úhradami platu Vesecké a povinných odvodů za zaměstnance, činí 1 056 033 korun, oznámil mluvčí detektivů. Obžalobu Vitáskové navrhli kriminalisté ve čtvrtek, spis si už převzal dozorující státní zástupce Kamil Špelda z Okresního státního zastupitelství v Jihlavě. Stíhání Vitáskové je vedeno na svobodě.

„Až se se spisem seznámím, nějakým způsobem rozhodnu. Lze to očekávat přibližně do 14 dnů," řekl Špelda. Rozhodnutí podle něj může mít podobu podání obžaloby, vrácení věci policii k došetření nebo i zastavení trestního stíhání.

Alena Vitásková totiž po seznámení se spisem v polovině prosince reagovala tak, že podala návrh na zastavení trestního stíhání. „O tomto návrhu budu teprve rozhodovat," uvedl žalobce Kamil Špelda.

ERÚ i Vitásková v minulosti několikrát uvedly, že Vesecká podmínku splňuje, protože se zabývala kauzami souvisejícími s energetikou. „Rozhodnutí jsem ještě neobdržela. Nadále věc považuji za účelovou a nesmyslnou, budu se proti ní bránit u soudu," řekla Vitásková v reakci na oznámení policie.

Policisté loni v květnu zasahovali v pobočkách ERÚ. Hledali mimo jiné právě jmenovací dekret Vesecké, z kanceláří si ale odnesli také data z počítačů či různé listiny. Úřad policistům dekret vydal, Vitásková pak počínání státního zástupce Špeldy označila za šikanu. Podobně reagovala i Vesecká, podle níž byl zásah fraškou. ERÚ a Vitásková na konci července podaly proti postupu policie ústavní stížnost a Vitásková podala také stížnost proti svému stíhání v případu.

Kritice kvůli policejnímu zásahu v sídle i pobočkách ERÚ musel čelit i sám žalobce Špelda. Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun podal Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci podnět, aby byl Kamil Špelda hnán před kárný soud. Spolku se kromě razantního policejního zásahu nelíbily některé výroky Kamila Špeldy na adresu ERÚ v médiích.

„Pracovníkům úřadu nasazoval psí hlavu, ačkoli k tomu nebyl důvod. Jde o celý soubor jeho výroků, které vyšly v různých médiích a jež jsme vyhodnotili jako neoprávněné. To je problém mnoha státních zástupců, kteří toto dělají masově. Když nemají dostatek relevantních důkazů, tak se snaží protistranu špinit," soudí Zdeněk Jemelík ze spolku Šalamoun.

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, ale návrh spolku nakonec zamítl. Neshledal totiž, že by se státní zástupce z Jihlavy dopustil jakéhokoli jednání, které by zakládalo podezření na kárné provinění.

Předsedkyně ERÚ už čelí spolu s dalšími devíti lidmi obžalobě v jiném případu, který projednává brněnský krajský soud. Podle obžaloby se dopustila zneužití pravomoci v souvislosti s výstavbou dvou solárních elektráren v Chomutově, které údajně dostaly od ERÚ povolení k provozu za sporných okolností. Vitásková u soudu popřela, že má cokoli společného s údajnými podvody.

Vláda už dříve oznámila, že v pondělí projedná situaci kolem ERÚ a případné postavení Vitáskové mimo službu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale ve středu řekl, že o osudu Vitáskové vláda rozhodovat nebude, protože jí to nepřísluší, a že je pouze nutné sladit legislativu. „Cílový stav je takový, že by ERÚ podobně jako některé další nezávislé státní úřady neměly být podřízeny zákonu o státní službě, to je cílový stav, o který vláda usiluje," uvedl. Návrh obžaloby Vitáskové v pátek premiér komentovat nechtěl.

Pokud Kamil Špelda nakonec Alenu Vitáskovou obžaluje, pošle spis k Okresnímu soudu v Jihlavě. Soudce má poté několik dalších možností, jak s kauzou naložit. Pokud ale obžalobu přijme, nemůže případ rozhodnout takzvaně od stolu trestním příkazem, ale bude muset nařídit hlavní líčení. Aleně Vitáskové totiž hrozí trest od tří do deseti let. Trestní příkaz může soud vydat pouze tehdy, pokud horní hranice trestní sazby nepřesahuje pět let. Případné hlavní líčení by mělo být veřejné.