Nejinak tomu je i na Vysočině, kde v roce 2010 vzniklo krajské policejní ředitelství, jehož součástí je i oddělení, které se zabývá nejzávažnějšími případy v regionu. Za čtyři roky se detektivům z toho oddělení podařilo objasnit všechny případy. U většiny hrála roli DNA.

Šéfem takzvané mordparty na Vysočině je kriminalista Pavel Kubiš. Na spolupráci se speciálními kriminalistickými pracovišti si nijak nestěžuje. „S analýzami to není vždy jako v seriálu, kdy znáte výsledek za hodinu. Pokaždé záleží na konkrétním případu. Pokud jde o opravdu naléhavý případ, dostaneme výsledky genetických testů do několika málo desítek hodin či do druhého dne," vysvětlil Pavel Kubiš.

V méně naléhavých případech trvá analýza i několik týdnů. Z Vysočiny putuje drtivá většina genetických vzorků na Odbor kriminalistické techniky a expertiz (OKTE) do Brna, v některých případech také do Českých Budějovic a Hradce Králové. Je to dáno tím, že Vysočina spadá pod tři krajské soudní obvody a tři krajské obvody státního zastupitelství, jež nejsou doposud totožné s územním krajským uspořádáním.

Brutální vražda

Kriminalisté se snaží zmíněná pracoviště příliš nezatěžovat množstvím odeslaných vzorků. „Pečlivě vybíráme, které na expertizu pošleme a které ne. Může se stát, že získáme třeba i několik desítek stop. Z nich pak vybereme ty, které se nám zdají nejdůležitější," poukázal Pavel Kubiš.

„Zcela výjimečně využíváme i spolupráci s Kriminalistickým ústavem v Praze. To se týkalo například kauzy Budínka, kde se kromě genetiky řešila i antropologie," zmínil náměstek krajského policejního ředitele na Vysočině Pavel Peňáz.

Zatím poslední případ, v němž hrála zásadní roli DNA, byla brutální vražda ženy na Žďársku, kterou našel loni v březnu náhodný chodec u lesní cesty. Žena byla ubita a zardoušena. Kriminalistům z Vysočiny se případ podařilo velmi rychle objasnit i díky DNA. Z činu byl obviněn Pavel Pekár z Vysokého Mýta v Pardubickém kraji. Pekár vše popřel. Nejdůležitějším důkazem v jeho neprospěch je krev oběti na jeho botách. Genetickou analýzu tehdy OKTE zpracovalo během několika hodin. Kauzu řeší Krajský soud v Hradci Králové. Další hlavní líčení v tomto případě se koná v pondělí 28. července. Pekárovi hrozí výjimečný trest, a to včetně doživotí.

Genetika sehrála výraznou roli i při odhalování dvojnásobné vraždy v Koněšíně na Třebíčsku. Kriminalisté po vrahovi dlouho pátrali a v Koněšíně a okolí odebírali bukální stěry. Experti museli vyhodnotit přes pět set vzorků. Jenže genetika v tomto případě nebyla všemocná a stoprocentní shodu se jim nepodařilo prokázat.

Pomohl detektor lži

Výraznou roli nakonec sehrála intuice detektivů. Jaroslava Kafku z Koněšína, který byl z vraždy obviněn, kriminalisté podezřívali od samého začátku. Choval se totiž divně. To nakonec odhalil i detektor lži, který patří k dalším moderním kriminalistickým metodám. Kafka se nakonec přiznal. U soudu pak zase vše popřel. V květnu byl sedmadvacetiletý Kafka zatím nepravomocně odsouzen na třiadvacet let vězení.

„V databázi zůstane pouze DNA obviněného. Všechny ostatní vzorky budou zničeny," ujistil Pavel Kubiš, který připomněl i případ zavražděného taxikáře ze Žďáru nad Sázavou. Analýza DNA tehdy potvrdila, že krev nalezená v taxíku patří skutečně pohřešovanému taxikáři. I tehdy byl vrah dopaden a odsouzen.

Jedním z nejnáročnějších kriminálních případů od vzniku krajského ředitelství policie na Vysočině byl nález zavražděného novorozence u rybníka v Havlíčkově Brodě. Genetika by v tomto případě nebyla nic platná, pokud by se nenašel svědek, který by kriminalisty nepřivedl na stopu rodičky. DNA pak už jen se stoprocentní jistotou potvrdila, že je žena matkou dítěte. Lucie K. z Havlíčkova Brodu byla nakonec obviněna z vraždy dvou novorozenců. Hrozí jí výjimečný trest.