Opilci budící veřejné pohoršení nejsou nikde na Vysočině výjimkou. Najdou se jak ve Velké Bíteši, tak v Pacově. Mnozí z nich skončí na jihlavské záchytce, která je jediná v kraji. Musí k tomu ale být pádný důvod, tedy opilec musí budit veřejné pohoršení.

Podle Jaroslavy Slavíkové, jihlavské policejní mluvčí, jsou nejčastějšími případy opilci spící v ulicích, obnažování na veřejnosti nebo obtěžování okolí.
Tím, že tito lidé skončí na záchytce, se pouze ztratí z očí veřejnosti. Další a mnohdy ještě horší věci se dějí na protialkoholní stanici. Někteří si vystačí s vulgárními nadávkami na pracovníky stanice. Jiní přidávají i agresivitu.

„Ve snaze dostat se ven v celách demolují i to málo zařízení, co tam je. Trhají prostěradla, rozbíjejí lůžka nebo se snaží rozbít kamery, které jsou chráněny bezpečnostním sklem,“ uvádí Martin Málek mluvčí Služeb města Jihlavy, které záchytku provozují. „Někdy se stane, že klient mlátí hlavou do mříží,“ přidává ještě.

Nutno ale dodat, že pracovníci záchytky jsou ostřílení a ví, jak si s tímto chováním poradit.

Někdy je ale cesta člověka na záchytku i kuriózní. Tak jako to třeba bylo u jednoho německého řidiče kamionu. „Jel v protisměru po jihlavské Okružní ulici. Pak se chystal parkovat u veřejného domu, kde byl naštěstí chycen policií, a skončil u nás,“ popisuje Málek.

Rušno je i při fotbalových utkáních. Zejména když FC Vysočina hraje v poháru s prvoligovým soupeřem. „Jeden fanoušek u nás skončil. Parta jeho kamarádů se rozhodla, že ho dostane ven. Tak vzali protiakloholní záchytnou stanici útokem,“ pokračuje v zajímavém vyprávění Málek.

Na záchytce za první čtvrtletí letošního roku skončilo 205 lidí. To je oproti stejnému období v loňském roce o 65 osob méně. Důvody zadržení se ale postupem času mění.

„Přibývá klientů, kteří se dopustili domácího násilí. Čím dál tím více řidiču usedá za volant pod vlivem. Také roste počet klientů, kteří měli pod vlivem alkoholu sebevražedné sklony,“ zakončil Málek. Cena za nocleh je od února 4 tisíce.

---------------------

Stanice potřebujeme, shodují se odborníci


Záchytných stanic není v Česku dost. V některých krajích nejsou vůbec, jinde je jedna záchytka pro několik set tisíc obyvatel. Na nezbytnosti existence stanic se ale shodují odborníci z oboru lékařství i soudnictví.

Záchytka je jediné zařízení, které je připraveno postarat se o opilého člověka a zároveň ochránit jiné lidi před jeho agresivitou. Alternativa k záchytkám samozřejmě existuje, ale je problematická.

„Místo odvozu na záchytku můžeme nechat opilého dále řádit. To je ale nebezpečné pro všechny kolem i pro opilého samotného,“ řekl Deníku lékař Karel Nešpor.

Pokud někde záchytka chybí, je možné odvézt opilce do cely předběžného zadržení. Policisté na to zase ale nejsou vybaveni. „Odhlédnu-li od urážek veřejného činitele, existuje zde riziko i pro zdraví zadrženého. Opilost totiž často maskuje jiný zdravotní problém. Třeba krvácení do lebeční dutiny po pádu nebo rvačce,“ upozornil Karel Nešpor.

Dalším řešením je odvoz opilého na internu. „To ovšem vadí tamním pacientům a pro interní sestru nemusí být snadné zvládnout agresivního opilce,“ vysvětlil Karel Nešpor.

V krajích, kde záchytky nejsou, končí ale opilci v nemocnicích nejčastěji. „Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se v tomto státě lidé tolik neopíjeli,“ dodal optimisticky Karel Nešpor.