Zmíněnou sumu by mělo vyplatit Budišovu a společnosti Bono Publico město Třebíč jako náhradu škody za zmařený projekt na opravu místních zámků. Neuskutečnil se, protože třebíčská strana z něj předčasně vycouvala. U soudu už vypovídalo několik svědků. Někteří z nich potvrdili, že podle jejich mínění se projekt zvládnout dal.

Včera se k nim přidal i šéf společnosti Bono Publico Milan Boček. Soudci řekl, že podle jeho názoru hlavním důvodem k odstoupení Třebíče nebyl časový pres, ale spíše fakt, že se Třebíč na akci dostatečně nepřipravila, neměla na ni ani zajištěné peníze. Advokát žalobců Petr Šurka pak soudu na důkaz předložil rozbor, který pro třebíčské zastupitele zpracovávali úředníci radnice. „Město Třebíč mělo v roce 2007 vložit na účet společnosti Bono Publico sedm milionů korun a v roce 2008 dvacet milionů korun. Současně materiál uvádí, že město peníze nemá a na projekt se nepřipravilo," ocitoval.

„Jak jste takový důkaz získali? Legálně? Je to interní materiál," zlobil se právní zástupce Třebíče Miroslav Šianský. I on však přišel s novým trumfem, nebo spíše taktikou. Snažil se soudce Jana Hurdíka přesvědčit, že obecně prospěšná společnost Bono Publico vlastně nemohla utrpět žádnou škodu, protože není jasné, z jakých zdrojů získala peníze na náklady spojené vypracováním projektu. Chce proto příště vidět účetnictví společnosti a zápisy ze schůzí zastupitelstva v Budišově, ze kterých by mělo být zřejmé, kdo na co peníze poskytl.

Směšná částka

A další argument Šianského: Prvotní náklady na vypracování projektu na sebe společnost Bono Publico brala zcela dobrovolně. Že by se na nich měla částečně podílet Třebíč, neurčovala dokonce ani smlouva o partnerství obou měst. „Teprve když se projekt nezdařil, vzneslo Bono Publico tento nárok zcela účelově. Svědčí to o tom, že management projektu byl velice neprofesionální," pronesl.

Předseda společnosti Boček ale oponoval. „Celý projekt měl být zaplacen z dotace, včetně vstupních nákladů. Avšak až po ukončení realizace projektu," řekl.

Z jeho svědecké výpovědi dále vyplynulo, že Třebíč nikdy budišovské straně dostatečně nevysvětlila důvod svého odstoupení. „Jediným důvodem bylo, že podle názoru Třebíče projekt nebylo možné stihnout," zmínil Boček. Budišovští pak po Třebíči žádali podíl na vstupních nákladech, které podle Bočka činily asi dva miliony korun. K dohodě ale nedošlo. „Byli jsme i na zastupitelstvu v Třebíči. Jenže bod z jednání tehdy vypadl a nic nebylo projednáno," řekl Boček. Poté sice z Třebíče přišel návrh dohody o vyrovnání, ale s podmínkami pro budišovskou stranu nepřijatelnými. „Město Třebíč nabídlo směšnou částku," dodal Boček.

Soudce Jan Hurdík jednání poté odročil na neurčito. Vyslechnout hodlá ještě několik svědků, kteří měli co do činění s přípravou projektu Bono Publico a zajistit další písemné důkazy. To není úplně snadné, protože jedna ze stavebních společností, které se měly na akci podílet, je nyní v likvidaci. A část účetnictví společnosti Bono Publico zabavil v roce 2006 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a dosud je celé nevrátil. Vynesení rozsudku tak s největší pravděpodobností bude předcházet ještě několik jednání.