„Jsem přesvědčena, že bylo shromážděno dost důkazů, aby soud mohl rozhodnout, jak o vině, tak trestu,“ konstatovala žalobkyně Lenka Faltusová.
Soudce Jiří Vacek včera zamítl návrhy obhájce Jana Herouta. Ten požadoval, aby byl přibrán další soudní znalec z oboru hematologie a byl vypracován nový psychologický a psychiatrický posudek ústavem nebo vysokou školou.
Předseda senátu zamítnutí návrhu zdůvodnil tím, že soudní znalec Josef Pleskot si jako konzultanta přibral hematologa a další odborníky, a znalecký posudek je tak podle něj dostačující a odpověděl na všechny podstatné otázky.
Uvažoval by o revizním posudku
Co se týče psychologických posudků, obhájci vyčetl, že nebyl za celou dobu přípravného řízení, ale i hlavního líčení schopen zadat vypracování svého znaleckého posudku. „Kdyby se tak stalo a byl diametrálně odlišný, uvažoval bych o vyhovění této žádosti a zadal bych vypracování revizního posudku,“ konstatoval soudce Vacek.
Herout ale oponoval tím, že by musel takovému znalci dát patřičné podklady. „Já je ale nemám,“ řekl Herout.
„Mohl si sehnat znalce, kteří by za náklady obhajoby vypracovali znalecký posudek. Mohl ho předložit kdykoli, třeba i v úterý,“ podotkla Faltusová.
Soudce naopak vyhověl návrhu obhajoby, aby byl jako svědek vyslechnut právě znalec Pleskot.
Čelo od krve
Toho Zelenka nařkl, že byl u toho, když ho měli policisté zbít. „Utíral jste mi čelo od krve,“ vmetl mu do tváře Zelenka. Znalec se k tomu ale konkrétně nevyjádřil, protože mu nebyly položeny konkrétní otázky.
Jednatřicetiletý Zelenka měl lékem na ředění krve Heparin zavraždit sedm lidí a u dalších deseti se o to měl pokusit. Přestože se hned na začátku procesu objevily pochybnosti, zda má Zelenka všechny případy na svědomí, žalobkyně řekla, že se na tom nic nemění ani po skončení dokazování.
Potvrdil to znalec Josef Pleskot, který u sedmi případů řekl, že je jejich úmrtí v přímé souvislosti s podáním heparinu. „Je vyloučeno, aby příčinou krvácivých stavů bylo něco jiného,“ řekl Pleskot. Ten také popsal, že dva pacienti přežili jen díky tomu, že dostali takzvaný lék poslední pomoci NovoSeven, který stojí 300 tisíc korun. „Kdyby jim nebyl aplikován, je velmi pravděpodobné, že by na heparin umřeli,“ uvedl znalec Pleskot.
Hlavní líčení bylo odročeno na čtvrtek. Dopoledne by měly zaznít závěrečné řeči a odpoledne soudce vynese rozsudek.
Popsal, jak zabíjel pacienty
Hradec Králové - Soudce Jiří Vacek v úterý vyzval Petra Zelenku, aby přesně popsal postup, jakým způsobem pacientům na oddělení ARO havlíčkobrodské nemocnice píchal neordinované dávky heparinu. Zelenka se před soudem přiznal, že si pamatuje pět pacientů, kterým heparin píchl.
„Lahvičky s heparinem byly na oddělení volně přístupné v lékárně. Neevidovaly se. Pokud se lahvička načala, byla umístěna do ledničky,“ začal svůj proslov Zelenka.
„Odtud jsem bral dávky, které jsem pak natáhl do stříkačky, a šel k lůžku pacienta, kde jsem mu to píchl do centrální žíly,“ popsal.
„Kolik heparinu jste jim píchal?“ ptal se soudce Jiří Vacek. „Používal jsem pětimililitrové injekční stříkačky,“ odpověděl na dotaz soudce. Toho dále zajímalo, kam si stříkačku dal: „Neschoval jste ji do pláště?“ „Ne, to ne, držel jsem ji normálně v ruce,“ reagoval. „Nemusel jste se nějak schovávat, aby vás kolegové neviděli?“ ptal se dál soudce.
Zelenka: Trvalo to možná minutu
„Ne. Šel jsem rovnou k pacientovi. Trvalo to možná minutu. Sesterna je od pacientů oddělena skleněnou buňkou a pacienti leží na lůžku 1 až 6 a jsou odděleni plentou. Vždy, když mě napadlo, že to udělám, tak jsem to natáhl a šel to dát,“ řekl soudu Zelenka.
Ten měl s léky na pacientech experimentovat rok a půl. Začal v červnu 2005, kdy poprvé píchl lék Dormikum, použil i inzulín. Nakonec začal experimentovat s heparinem. Podle jeho vyjádření neví, proč to dělal. Později začal tvrdit, že chtěl na oddělení zažít akci. V prvotních rozhovorech, které vedl s později odvolaným znalce Slavomilem Hubálkem, řekl, že chtěl mít moc nad ostatními a dělalo mu radost, že ví, v čem tkví problémy, ale lékaři to nevědí.
Odmítl, že by příčinou byla jeho homosexuální orientace, s kterou se svěřil rodičům. Popsal, že měl první homosexuální styk ve 26 letech. S posledním přítelem Milanem Tůmou se seznámil ve vlaku, když jezdil z Jihlavy do práce do Havlíčkova Brodu. Tůma pracoval jako průvodčí. Navzájem po sobě koukali a Tůma mu jednoho dne na lístek napsal své telefonní číslo.
