Deset let od vraždy Petry v Jihlavě: Dobře odvedená práce, říká šéf kriminálky

Nešlo o nějaké zásadní věci. Šlo o nějaká komunikační nedorozumění, která ale naštěstí neměla zásadní vliv na objasnění případu. Navíc takovéto informace určitě nepatří na veřejný přetřes, protože je to záležitost naší interní práce. I když se o policejní práci v médiích, v televizních seriálech objevuje hodně informací, tak ta úplně detailní kuchařka tam nepatří.

Řekl jste, že šlo o velký případ. V čem byl velký?

To je otázka, jakýma očima se na to podíváme. Jestli vysočinskýma, nebo těma pražskýma či ostravskýma, kde kolegové řeší mnohem více vražd. Určitě tento případ velký byl. Jak co se týče pozornosti médií, která byla obrovská, až mě to samotného překvapilo, tak i tím, o jak brutální čin se jednalo, nízkým věkem oběti i pachatelů. V té době jsme jako samostatná krajská kriminálka na Vysočině působili teprve třetím rokem. Do té doby řešili závažné násilné činy kolegové z Brna, Hradce Králové a Českých Budějovic.

Kdy pro vás vlastně případ začal? Je známé, že hlavní část vyšetřování ležela na bedrech kolegů z okresu.

Je pravda, že od začátku se tomu věnovali kolegové z jihlavské okresní kriminálky. Už v průběhu pátrání jim ale například byla nápomocna naše kolegyně, která se specializuje na pohřešované lidi. Postupně případ gradoval a stále více bylo jasné, že bude v naší kompetenci. Jistotu jsme ale měli opravdu až ve chvíli, kdy se jeden z mladíků kolegům přiznal.

Deset let od vraždy Petry v Jihlavě: nechybělo mnoho a vrahům by vše prošlo

Jako první pustil informace o zavražděné Tomáš Zavřel.

Ve finále je pustili všichni, pokud se budeme bavit touto terminologií. Byly jim předloženy takové důkazy, které jim postupně rozbíjely jejich obhajobu. Pak pod tíhou dobře takticky vedených výslechů rezignovali.

Jak na vás tehdy pachatelé působili?

Rezignovaně, sklesle.

Největší záhadou zřejmě je to, proč Michal Kisiov vůbec dívku napadl. Víte to?

Musíme vycházet z toho, co řekl on. Bylo to mezi nimi, nějak se vyjádřil, nějak to opakovaně popsal. Na druhou stranu to, co říkal, mu moc nepomáhalo. Mohl to popsat pro sebe i příznivěji.

Dívka přežila pád z okna, on ji odnesl zpět do pokoje, a tam ji s kamarády chladnokrevně zabil. Musel k tomu mít silný důvod.

Řešili problém, který se mezi nimi stal. Nechci jít do detailů.

Přemýšlíte o tomto případu často?

Ani ne. Spis jsem sledoval a mám to vnitřně uzavřené. Po důkazní stránce jsme udělali všechno správně.

Dostali podle vás pachatelé spravedlivé tresty?

Přišly mi odpovídající. Někdo si řekne, že je to málo, ale na druhou stranu pětadvacet let je strašně moc. Vražda byla brutální, jestli to zasluhovalo přísnější trest, tak nevím. Mohli dostat i doživotí, ale nebyli nikdy předtím trestaní a při vyšetřování nakonec spolupracovali.

Cítili jste, že jste pod nezvyklým tlakem?

Tlačil nás čas. Nevěděli jsme, zda Petra někam neodjela, jestli ji třeba násilím někde nedrží, nenutí k prostituci. Nešlo vyloučit ani to, že ji někde srazilo auto a leží v příkopě. Variant bylo moc. Také je pravda, že výslechy mladých, kteří mohli něco vědět, nebyly jednoduché. Většina z mladých si nic nepamatovala, protože během návštěvy klubu popíjela alkohol.

Zmínil jste média, která vám měla komplikovat práci. Jak?

Na začátku, když jsme nevěděli, co se stalo, tak nám média spíš pomáhala. Jakmile jsme ale zadrželi pachatele, role médií se změnila. Měli jsme osmačtyřicet hodin na to udělat zásadní kroky. Potřebovali jsme mimo jiné najít tělo, obvinit pachatele, znovu je vyslechnout, podat návrh na vazbu. V tu chvíli nám byla média spíše na obtíž.

Z jakého důvodu?

Unikaly informace, u nichž jsme nechtěli, aby zazněly veřejně. Krom toho zaznívaly spekulace. Novináři například psali, že už byla na zadržené uvalena vazba, přitom ještě ani nebyli obviněni. To bylo špatně. Chápu novináře, ale občas nám práci komplikují. Je fajn informovat veřejnost, ale nesmí to ohrozit vyšetřování. Navíc policajt nikdy nemůže říct víc, než se dá. Bylo to hektické a média případem žila. Šokovalo mě, jak moc byli někteří novináři, naštěstí byli v menšině, schopni udělat pro sledovanost cokoli. Reportér jedné nejmenované televize mi raději v živém vstupu nepoložil otázku, která se měla týkat poděkování všem kolegům napříč všemi odděleními za jejich práci. To bylo zklamání. S dovolením to tedy činím při této příležitosti. Všichni si zaslouží velké uznání.

Hrál ve vraždě roli alkohol a drogy?

Myslím, že zásadně ne. Mám k tomuto případu prezentaci pro besedy se studenty a vždycky se u toho případu ztiší a naslouchají, protože v tom vidí sami sebe. Besedy končím tím, že ať je rodiče takzvaně prudí a něco jim zakazují, tak by si měli uvědomit, že i Petra si myslela, že má všechno pod kontrolu.

Musel zavřít klub Ponorka, kam mladí chodili. Bylo to podle vás spravedlivé, když samotný čin se stal úplně někde jinde?

Kdyby nebyla Ponorka, tak to bude něco jiného. Jiný klub, kde se budou mladí scházet. Ponorka v tom byla nevinně. Provozovatel se nám snažil pomoci.

A co role rodiny? Neměla Petra až příliš velkou volnost?

To je na zvážení každého rodiče, který má za své děti zodpovědnost. Mám na to názor, ale nechci to hodnotit.

Náročná musela být i práce na skládce.

Ano. Bylo to velmi náročné a opět musím zpětně poděkovat všem, kteří pomáhali. Zázrak byl, že jsme tam něco našli. Pomohli nám psovodi se psy, pro které bylo hledání na skládce velmi specifické a těžké vzhledem k množství pachů. Nakonec jsme našli část nohy oběti. Dokonce podle znalců na ní byly známky po pádu z výšky.

Deset let od vraždy Petry v Jihlavě: na skládce našli jen nepatrnou část ostatků

Sledoval jste soud s mladíky? Byl jsem v soudní síni a nebyly na nich patrné žádné emoce.

Jejich osobnosti byly takové, že se tím možná tolik netrápili, alespoň navenek. Navíc byli pod drobnohledem očí veřejnosti, kamer a fotoaparátů novinářů, takže museli zaujmout nějaký postoj. Mohli i celkově otupět.

Kisiov si následně změnil jméno na Michal Ambrosius Pokorný. Věděl jste to?

Popravdě jsem to nevěděl. Zjistil jsem to až nyní po deseti letech. Může za tím být snaha odstřihnout svou minulost.

Rok 2013 pro vás nebyl celkově jednoduchý.

To tedy nebyl. V tom roce jsme měli nejvíc vražd od roku 2010, takže ano, byl náročný. Krátce před případem Petry jsme měli poměrně chladnokrevnou vraždu na Žďársku. Jestli mohu, tak bych nakonec po tom smutném povídání chtěl přispět alespoň jednou úsměvnou historkou. Týká se to pozvání do živého vyslání jedné nejmenované televize kvůli kauze Petra.

Určitě, povídejte.

Ten den jsem měl zrovna narozeniny. Měl jsem být na setkání s kamarády, ale musel jsem si odskočit na ten živák. Za chvíli jsem se vrátil a jeden kolega mi říká, že mi děkuje za živé vysílání. Právě mu totiž volala manželka, ať jí nelže, že je s Kubišem na oslavě, když ten je zrovna v živém vysílání v televizi. Žena po něm chtěla tedy vysvětlení, kde skutečně je.