Agresivních lidí na Vysočině přibývá. Končí na záchytce, útočí i na policii

Gang údajných vyděračů z Vysočiny řádil. Vymyslel i fingované vraždy

S agresivitou mají své zkušenosti i policisté, ti si ale umí poradit. „Pokud policisté člověka v podnapilém stavu zajistí za použití donucovacích prostředků, tak už mnoho prostoru k agresivnímu jednání nemá,“ uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková. „Ale se zvýšenou agresivitou se hlavně u těch podnapilých setkáváme,“ dodala.

Například při silničních kontrolách sice lidé policisty fyzicky nenapadají, ale někdy mívají nevhodné komentáře. Ojediněle se stává, že osočí strážce zákona, že jsou pod vlivem alkoholu. „Každé takové oznámení vždy důkladně prověří odbor vnitřní kontroly. Pokud se nařčení nezakládá na pravdě, můžeme takového člověka obvinit z trestného činu křivého obvinění,“ vysvětlila Čírtková. Jeden takový případ se právě řeší v Třebíči.

Poměrně závažný incident strážci zákona nedávno řešili na náměstí v Jihlavě. V sobotu sedmého května tam před desátou večer došlo k napadení taxikáře. Zasahovali policisté i strážníci městské policie. „Třiadvacetiletý muž se choval útočně a rozbil rukou okno u policejního vozidla, přičemž se drobně poranil,“ popsala Čírtková a pokračovala: „Provádění zákroku navíc narušoval agresivní pětadvacetiletý muž, který se do řešení případu vměšoval, odmítal uposlechnout výzvy policistů a hlasitě pokřikoval. Také jeho policisté zajistili.“

Vzrůstající agresivitu podnapilých osob pozorují i třebíčští strážníci. „Na řešení těchto situací jsou odborně vyškoleni a vycvičeni, zvládání vyhrocených situací je tedy jejich denním chlebem,“ řekla Lucie Šerková za městskou policii. Pokud agresivní osoba jinému fyzicky ublíží, může dostat pokutu až deset tisíc. „V případě, že by jednání neslo znaky trestného činu, je řešení plně v kompetenci Policie ČR,“ uzavřela Šerková.

Vysočina netěží štěrkopísek. Škodí to firmám i životnímu prostředí

Dle ředitele městské policie v Chotěboři Jiřího Novotného se lze domnívat, že agresivita lidí oproti dřívější době roste. „Lidé si mnohdy pletou demokratické principy s tím, že si mohou dělat, co chtějí,“ uvedl. S verbálním napadením se tam strážci zákona podle něj setkávají velmi často. Zásadní změnu naopak nepozorují strážníci v Jihlavě nebo ve Žďáře nad Sázavou.

Ani v Novém Městě na Moravě neroste agresivita. Podle Jiřího Hradila z městské policie je to spíše arogance. „Na první kontakt se strážníky reagují okamžitě podrážděně, což v minulosti nebylo,“ vypozoroval zejména u řidičů. Za posledních deset let však nepamatuje, že by ve městě došlo k fyzickému napadení strážníka. „Drobné strkanice a slovní urážky s podnapilými osobami jsou běžné, strážníci to zvládají a jsou na takovéto situace připraveni,“ řekl Hradil.

Někdy se situace změní z komediálního vystoupení na pořádné drama. „Není to tak dávno, co jsme šli po ulici a z okna hospody nejprve letěl půllitr, pak židle a nakonec muž. S kamarádkou jsme se tomu smály jen do chvíle, než se ten člověk rozeběhl proti nám,“ popsala nedávnou příhodu dívka z jednoho města na Žďársku, která si nepřála uvést své jméno. Redakce ho však zná.

Na záchranáře útočí výrazně méně

Naopak pokles slovních útoků pacientů pozorují například v novoměstské nemocnici. Souvisí to s nedávnou povinností dodržovat vládní opatření. „Lidé často mívali narážky na nošení respirátorů, někteří to dokonce odmítali dodržovat. Stížnosti jsou ale stále, a to zejména na dlouhé čekací doby. Mnohdy si ale za to mohou sami pacienti, když na urgentní příjem přicházejí třeba s kašlem nebo s rýmou. My nemůžeme suplovat obvodní doktory,“ tlumočila komentář z urgentu mluvčí nemocnice Helena Zelená Křížová.

Dokonce o výrazném poklesu incidentů, kdy je napaden zdravotník, pak hovořil mluvčí krajských záchranářů Petr Janáček. „Zatímco v předchozích letech bylo od ledna do května v průměru dvacet takových případů, letos jich evidujeme devět,“ doplnil. Většinou jde o slovní napadení, vyskytuje se ale i fyzické násilí.

Podobně jako u útoků na policisty, i zde často hraje roli opilost. „Nejčastější příčinou útoků na naše záchranáře bývá alkohol, výjimkou ale nejsou ani návykové látky. Stresová situace, nemoc či psychická porucha je důvodem k napadení v jednotkách případů,“ zhodnotil Janáček.

S agresivitou se pak příliš nesetkávají hasiči. „Je to z důvodu, že nám lidé volají, když nás potřebují,“ usoudila mluvčí Petra Musilová.

Fotokvíz: Poznejte obec z Vysočiny, kterou zachytil redakční fotoaparát

Mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová pak poukázala na jiný problém, a to rozšíření oblíbenosti téměř anonymních sociálních sítí, které vedou ke změně slovníku nejen v kyberprostoru. Vulgární a nevybíravé názory jsou nyní častější. „Dnes silná slova a urážky volí především ti, kterým došly argumenty, kterým nebylo vyhověno, neprosadili si svou pravdu,“ všimla si.

Vidí přitom i další nešvar současné doby. „Co dříve nebývalo vůbec běžné, je bezostyšné zneužívání jména institucí, jejích projektů, šíření nepravd, absolutní víra v informace zveřejněné na internetu – především pak na sociálních sítích, kde už falešný profil stěží rozpoznáte od oficiálního. Někdy je vědomé a záměrné poškozování cizího jména větším problémem než silné slovo,“ prohlásila.