Žena by ráda varovala lidi před vstupem do podobné sekty, svůj souhlas s rozhovorem do novin však nakonec odvolala. Bojí se totiž reakce sekty a tvrdí, že má stále strach o sebe i o rodinu. „Rozhovor jsem si rozmyslela. Věřte, že k tomu mám pádný důvod. Žádné informace už podávat nebudu, alespoň prozatím,“ popsala nějkdejší členka sekty poté, co se s některými zážitky dokázala svěřit.

Sekta Most ke svobodě, v níž vládne duchovní vůdkyně Ladislava Kujalová Jurová, je podezřelá z nestandardního přístupu k dětem. V této souvislosti se o sektu zajímá policie včetně Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Ivo Špičan, na sekty specializovaný odborník z tohoto útvaru, řekl, že bývalí členové komunity označili chování k dětem za jejich týrání. „Vyslechli jsme několik bývalých členů a jejich svědectví jsou zarážející,“ řekl Špičan.

Přestože se bývalá členka bojí veřejně promluvit o praktikách sekty a chování k dětem, některé informace potvrdila.

Děti podle ní například zřejmě vůbec netušily a možná stále netuší, kdo jsou jejich biologičtí rodiče. V sektě žije sedm dětí, pět z nich je nezletilých. Děti i dospělí respektují duchovní vůdkyni, které všichni vykají a říkají ji matka La.

Děti v ohrožení?

„Domnívám se, že je tam stále stejná situace i po těch letech, co už tam nejsem,“ upozornila žena a naznačila, že informace o možném týrání dětí nejsou nijak přehnané a policie by je měla důkladně prošetřit. „Nejde o to, že by jim šlo vyloženě o život, kvůli fyzickým trestům, ale jde i o jejich psychiku a dopady na zařazení se do společnosti,“ upozornila žena.

Podle ní si vůdkyně komunity v dětech vychovává své věrné následovníky. S Ladislavou Kujalovou Jurovou žije v komunitě také její manžel a dospělá dcera. Podle starosty Kuroslep Vladimíra Bureše jde o pracovité lidi, s nimiž nemají žádné problémy.

Pozitivní zkušenosti má i člověk, který si přeje zůstat v anonymitě. Jeho zkušenosti jsou staré deset let. „Znal jsem pár lidí, kteří byli na dně a vstup do sekty jim pomohl najít řád a smysl života. Setkal jsem se tam i s dětmi. Hrály si v jedné místnosti a vždy s nimi byl dospělý. Vypadalo to tam jako ve školce a nemyslím, že by děti tehdy nějak strádaly,“ popsal.

„Je ale klidně možné, že výpovědi bývalých členů jsou hnány nějakou záští,“ svěřil se muž, který se setkal i s lidmi, kterým vůdkyně údajně pro sebe odloudila partnery. Podle jeho pozorování vládla v komunitě navenek idyla. Sami si pečou chléb, vyrábějí máslo, sýry, chovají zvířata a pěstují zeleninu.

Dostat se do uzavřené komunity náboženské sekty je pro běžného člověka prakticky nemožné. Problém mají i lidé, kteří se chtějí ze života v sektě vymanit. Mnozí z nich společenství dobrovolně odevzdali majetek. Pokud se jim přesto podaří ze sekty odejít, nesou si s sebou psychické problémy, kterých se těžko zbavují.

Ivo Špičan z ÚOOZ přiznal, že je případ složitý i pro policii. „Uvidíme, jak to dopadne. Dospělí to dělají dobrovolně a děti nic neřeknou,“ uvedl.

Do sekt nelze jen tak proniknout

Špičan přednášel o sektách v uplynulém týdnu na konferenci o extremismu v Jihlavě. Podle něj se obecně nedaří obvinit a trestat skutečné pachatele a vůdce náboženských sekt, které si lidi nezřídka zcela podrobí a vymámí z nich majetek.

Jako příklad uvedl Špičan takzvanou kauzu Kuřim. Zde je podezření, že za vším stojí sekta. „Očekával jsem, že se podaří potrestat pravé pachatele a rozplést všechny souvislosti kolem této sekty, v jejímž čele stál Josef Škrla,“ řekl na konferenci Špičan.

Kauzu odstartovala v květnu 2007 náhoda. Jeden z obyvatel Kuřimi se pokoušel spustit elektronickou kameru hlídající jeho novorozené dítě. Naladil však záběry z podobného zařízení v jednom ze sousedních domů, na kterých byl zobrazen na zemi ležící nahý a spoutaný chlapec. Za týrání dítěte bylo potrestáno několik lidí včetně matky Kláry Maurerové.

„Ona z mého pohledu byla obětí toho všeho. Netýrala je, protože je neměla ráda, ale proto, že se o ně bála. Je to nepochopitelné, ale je to tak. Bála se, že jí budou děti odebrány a příkazy dostávala od nějakého doktora,“ podotkl Ivo Špičan.