Jedenačtyřicetiletý invalidní důchodce byl obžalovaný z podvodu. Podle státní zástupkyně měl prodávat falešný obraz malíře Emila Filly nebo chtěl půjčit čtyři miliony na koupi jiného obrazu stejného malíře, který ale visí v Národní galerii v Praze a koupit nejde.

„Důkazy provedené u soudu jednoznačně neprokázaly, že by se obžalovaný skutků dopustil. Soud se nemůže opírat pouze o pravděpodobnost,“ odůvodňovala soudkyně Dana Kancírová rozhodnutí soudu. Dodala, že u všech tří podvodů, kterých se měl Janulík dopustit, byly důkazy na úrovni tvrzení proti tvrzení.

Bývalému starožitníkovi měl obžalovaný zprostředkovat prodej tří obrazů. Místo slíbených šesti milionů mu údajně zaplatil jen několik záloh. „Všechny své závazky jsem splnil,“ hájil se u soudu Janulík.

Soudkyně v odůvodnění rozsudku uvedla, že starožitníkovo svědectví nebylo jednoznačně důvěryhodné. Nebylo proto možné dokázat, že Janulík nemluví pravdu.

Podobně Kancírová odůvodnila také Janulíkovu nevinu v dalších dvou údajných případech podvodů.

Státní zástupce si ponechal lhůtu pro podání odvolání k vrchnímu soudu. Janulík se stejné možnosti na místě vzdal.

VOJTĚCH KUČERÁK