Podle soudu se provinil ve své současné funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) tím, že odmítl vydat kontrolnímu orgánu sněmovny podklady umožňující audit hospodaření úřadu.

Dohnal podle soudu zneužil pravomoc úřední osoby, verdikt osmi měsíců ve vězení, odložených na zkušební dobu rok a půl, však zatím není pravomocný. Obě strany sporu se okamžitě odvolaly.

Pokud by byl Dohnal uznán vinným i odvolacím pražským městským soudem, po nabytí právní moci rozsudku by ze zákona zanikla jeho funkce prezidenta NKÚ a byl by nezpůsobilý také pro výkon funkce člena kolegia.

„Kdybych byl nyní postaven do stejné situace, postupoval bych naprosto stejně jako v minulosti,“ řekl včera v závěrečné řeči Dohnal. Verdikt soudu však později nijak nekomentoval. Šéf NKÚ dříve uvedl, že by prověrka narušila nezávislost úřadu, který by tak nebyl dostatečně chráněn před politickými vlivy.

Prezidenta NKÚ může podle zákona odvolat prezident republiky, a to na návrh sněmovny. Poslanci však mohou toto odvolání navrhnout jen ze dvou důvodů: pokud by hlava NKÚ nevykonávala svoji funkci déle než půl roku nebo na návrh Kárné komory NKÚ.

„I přesto, že se zatím jedná o nepravomocný rozsudek, podle předsedy vlády je pozice prezidenta NKÚ Dohnala neobhajitelná,“ sdělil mluvčí premiéra Petra Nečase Jan Osúch. Dohnal nechce premiérova slova komentovat.

Dohnal dostal podle obžaloby na konci roku 2010 oznámení o tom, že kontrolní výbor Poslanecké sněmovny zahájil prověrku úřadu. Poslanci ho zároveň požádali o součinnost při auditu a o předložení dokumentů. Dohnal požadavek odmítl, přestože již za stejné jednání dostal dříve padesátitisícovou pokutu. Protože je jako šéf NKÚ zodpovědný za jeho hospodaření, chtěl podle žalobkyně zabránit kontrole a vyhnout se postihu za případné chyby.

Předsedkyně senátu Jana Miklová rozsudek zdůvodnila tím, že prezidentovi NKÚ vyplývá povinnost poskytnout součinnost ze zákona o státní kontrole. Podle ní tedy není pravda, že by neexistoval právní předpis, který by upravoval procesní postup kontroly, jak tvrdili Dohnalovi obhájci Václav Vlk a Jan Lžičař.

Dohnal podle předsedkyně senátu znemožnil kontrolnímu výboru provedení kontroly jak formálně, tak i fakticky. Soud také dospěl k závěru, že jeho jednáním bylo „zásadní měrou poškozeno výlučné právo ČR jako vlastníka majetku svěřeného do užívání NKÚ kontrolovat využívání svěřených prostředků“.

Advokát Václav Vlk stejně jako před soudem i po jednání zopakoval, že se jedná o „politikum“. Prezident NKÚ je podle něj politická funkce a má politickou odpovědnost. „Toto je způsob zasahování trestního práva do politiky a to do demokratického státu nepatří,“ řekl advokát. Podle něj jsou dokumenty NKÚ volně dostupné a spor se týká pouze výkladu zákona. „My jsme před dvěma lety podali civilní žalobu. Kdyby civilní soud rozhodl, vůbec bychom tady dnes nebyli,“ shrnul Vlk s tím, že tato žaloba by prý měla doputovat až k Ústavnímu soudu.

Spor mezi Dohnalem a poslanci začal před dvěma roky. V březnu 2009 přijalo kolegium NKÚ usnesení, podle kterého úřad v předchozím roce nehospodárně vynakládal peníze. V říjnu sestavil sněmovní kontrolní výbor skupinu ke kontrole hospodaření NKÚ za posledních pět let. Dohnal odmítl poskytnout podklady, nedal je ani po dalších výzvách.

Kdo má koho kontrolovat?

Úřad by podle Dohnala neměli kontrolovat poslanci, ale zahraniční účetní dvory. Zákon o NKÚ prý nenastavuje pravidla prověrky, neřeší tedy například podjatost členů kontrolního výboru, jejich pravomoci nakládat s dokumenty nebo případné odvolání proti jejich závěrům. „Bez procesních pravidel je tato kontrola pouze politický akt bez jakékoli relevance,“ uvedl dříve.

Podle šéfa NKÚ byli poslanci, kteří požadovali prověrku, podjatí. Prezident úřadu se s nimi totiž dostal do sporu kvůli obsazování kolegia, které podle něj chtěli ovlivňovat. Dohnal uvedl, že sněmovně již dříve dodal veškeré dokumenty, které podle zákona předložit musel. Advokát Vlk včera znovu uvedl, že jeho klient nechce materiály poslancům dát, protože „je to Nejvyšší kontrolní úřad, a ne Druhý nejvyšší kontrolní úřad“.

Odvolání kromě obhájců podala i státní zástupkyně Jiřina Fronková, protože soud potrestal Dohnala podle mírnějšího ustanovení zákona, než jaký navrhovala. Pokud by odvolací soud uznal Dohnalovu vinu podle obžaloby, hrozil by mu trest od dvou do deseti let.

Obvodní soud pro Prahu 7 již o Dohnalovi jednou rozhodoval. V březnu jej nepravomocně osvobodil v případu, v němž ho žalobci viní z využívání nepřiměřeně luxusních bytů. Pražský městský soud však rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání.