„O mléku a mléčných výrobcích lze tedy bez nadsázky mluvit jako o vitamínové bombě, kterou děti potřebují denně na svém jídelníčku,“ uvedl Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Cukrovka. Ilustrační snímek
Diabetiků v Česku přibývá. Situaci jim ztěžuje i současná legislativa

„Jak roste dětské tělo a dětem se zvětšují kosti, tělo potřebuje mnoho vápníku a vitaminu D, který se nachází právě v mléčných výrobcích,“ konstatoval Krejsek. Rodičům proto doporučuje, aby dětem dávali také jogurty, jogurtové nápoje a mléčné zakysané výrobky.

Půl litru denně

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by školní děti měly mléka denně pít půl litru, doporučeno jim je také jíst každý den 200 gramů jogurtu a zhruba 50 gramů tvrdého sýra.

„Studie prokázaly, že výskyt dětské obezity byl podstatně nižší u těch dětí, které konzumovaly dva a více šálků mléka denně než u těch, které konzumovaly mléka málo,“ uvedl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Kvůli podpoře vyšší spotřeby mléka u dětí se již od roku 1999 také Česko zapojuje do programu Mléko do škol. Kromě zlepšení jejich výživy je jeho cílem také výchovné hledisko, tedy snaha, aby si do dalšího života odnášely správné stravovací návyky. V minulém školním roce se v Česku do programu zapojilo 846 tisíc dětí z 3665 základních škol.

Klíště, ochrana, nebezpečí. Ilustrační foto
Počty nakažených klíšťovou encefalitidou stoupají. Proočkovaní už tolik ne

„V sortimentní nabídce jsou konzumní neochucená mléka a další neochucené mléčné výrobky. Ty jsou poskytovány zcela zdarma,“ konstatoval Kopáček. Finanční podporu ale stát školám poskytuje i na některé ochucené mléčné výrobky. Nově jsou do programu zařazeny i výrobky ekologického zemědělství. Naopak za nevhodné pro děti Krejsek označil imitace mléčných nápojů vyráběné z ořechů nebo sóji. Kromě toho, že jim chybí nutriční hodnota, jsou také oproti obyčejnému mléku mnohem dražší.

Zemědělci připomínají výhody chovu mléčného skotu pro životní prostředí. „Místní výrobky jsou pro spotřebitele klíčem k tomu, aby žil ve zdravé krajině,“ uvedl viceprezident Agrární komory Leoš Říha. Pokud zemědělci chovají krávy, mohou do půdy ze získaného hnoje dostat snáze více organické hmoty a snížit tak použití pesticidů. „Krajina je pak nejen úrodnější, ale také dokáže lépe udržet vodu a navíc uživit místní obyvatele, což třeba nějaké mokřady nedokážou,“ dodal Říha.