Svět má unikátní místa, kde se lze dožít nadprůměrného věku

Ačkoli to může znít jako sci-fi, pro autora knihy Konec stárnutí: Proč stárneme a proč už nemusíme Davida Sinclaira, profesora genetiky na Harvardově univerzitě, který patří k předním odborníkům v oblasti výzkumu dlouhověkosti, není stárnutí nevyhnutelnou součástí života. Podle něj neexistuje žádný fyzikální zákon, který by říkal, že nemůžeme žít mnohem déle. Existují savci, kteří se dožívají více než dvou set let. I někteří lidé žijí přes sto let a není důvod, proč by jich nemohlo být více.

„Jsem přesvědčen, že stáří je nemoc. Jsem přesvědčen, že je léčitelná. Jsem přesvědčen, že ji můžeme vyléčit již za našeho života. A tím se podle mě zásadně mění vše, co víme o lidském zdraví,“ píše ve své úspěšné knize. Stárnutí je podle něj „chorobným procesem s širokým spektrem patologických důsledků“. Z tohoto pohledu nemusejí být srdeční onemocnění, rakovina, Alzheimerova choroba ani další potíže související se stářím nutně nemocemi samy o sobě; spíše je lze považovat za symptomy něčeho většího. Jak tedy tuto „nemoc“ léčit?

Postěte se

Je únavné neustále číst o různých dietách, díky kterým budete zdraví, nicméně nikdo nepopře fakt, že strava hraje v našem životě zásadní roli. Pokud jde o dlouhověkost, klíčové je „jíst méně“. David Sinclair zdůrazňuje, že pokud by měl po pětadvaceti letech výzkumu stárnutí doporučit jedinou věc, díky které budete dlouhodobě zdravější a zvýšíte si šanci na delší život, je to omezení jídla. „Geny dlouhověkosti se aktivují půstem,“ tvrdí Sinclair. Většina dospělých podle něj jí příliš jídla, navíc příliš často. Kalorická restrikce stimuluje řadu obranných buněčných procesů. Není tím myšleno, že musíte nechat neustále žaludek kručet hlady, ale není od věci řídit se například českým příslovím „jez do polosyta, pij do polopita“.

Lékař z IKEM vysvětlil, co spustí peklo v žaludku i střevech

Existují různé druhy půstu, například přerušovaný půst, kdy konzumujete normální porce jídla, ale s pravidelnými delšími přestávkami bez jídla. Půst našemu tělu umožní zažít stav nedostatku a vyburcovat se k aktivitě, kterou v našem světe hojnosti jinak nemá šanci projevit.

Důležité také je, co budete jíst a pít. Mezi klíčové body řadí profesor jíst méně masa, zařadit více rostlinné stravy a snížit spotřebu cukru. Také červené víno obsahující antioxidant resveratrol má příznivé účinky na organismus. Vedle těchto známějších metod, jak žít zdravěji a déle, zmiňuje například lék metformin, který se využívá při léčbě cukrovky 2. typu, ale je rovněž spojován s nižším rizikem srdečních chorob, rakoviny či Alzeimerovy choroby. Dalším pozoruhodným prostředkem je doplněk stravy NMN, nikotinamid mononukleotid, který je považován za elixír mládí.

Jedná se o molekulu, která zvyšuje hladinu NAD (látky zvané nikotinamidadenindinukleotid) ve všech buňkách těla. Právě úbytek NAD a s ním spojené snížení aktivity sirtuinů (enzymy, které odstraňují z organismu odpadní látky) je považován za hlavní důvod, proč naše tělo ve stáří onemocní snadněji než v mládí.

Cvičte a nebojte se zimy

Bez pohybu to taky nepůjde. A čím intenzivnější bude, tím lepší. „Fyzické cvičení ve své podstatě vystavuje tělo stresu. Zvyšuje hladiny NAD, čímž se aktivuje síť přežití, vystupňuje se produkce energie a ve svalech začnou růst nové vlásečnice, aby mohly přivádět více kyslíku,“ vysvětluje v knize Sinclair. Nejvíce zdraví prospěšných látek se vyplavuje během vysoce intenzivního intervalového tréninku, kdy máte výrazně vyšší frekvenci tepu i dýchání. Pokud během cvičení nedokáže říct víc než pár slov bez pauzy na vydýchání, jste na dobré cestě.

Jak zachránit srdce? Stačí šest tisíc kroků denně, vypočítala studie

Další možností, jak aktivovat geny dlouhověkosti, je vystavit tělo chladu. Zima totiž přivádí k aktivitě sirtuiny, díky čemuž se aktivuje ochranný hnědý tuk na zádech a ramenou. Harvardský profesor podotýká, že stačí v zimě vyrazit do města v tričku a tvorbu hnědé tukové tkáně vyburcujete na maximum. Dobré je také spát v noci s otevřeným oknem, případně se přikrýt jen tenkou dekou.

Modré zóny dlouhověkosti

Na Zemi existuje minimálně pět míst, jejichž obyvatelé se dožívají nadprůměrně vysokého věku a jsou stále vitální, zdraví a soběstační. Zde se můžeme inspirovat. Jedná se třeba o řecký ostrov Ikaria, kde žije nejvíce obyvatel nad 90 let, kteří mají o 50 % nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Dále sem patří italská Sardinie, kde žije desetkrát více stoletých lidí než v celé západní Evropě, Loma Linda v Kalifornii, japonský ostrov Okinawa, kterému se přezdívá „ostrov nesmrtelných“ a poloostrov Nicoya v Kostarice. Vědci nedávno zjistili, že genetika ovlivňuje dlouhověkost pouze z 10–25 procent. To znamená, že ze 75–90 procent můžete svoji délku života a jeho kvalitu ovlivnit životním stylem. V České republice je současná naděje na dožití u mužů 78 let, u žen 84 let, ovšem zůstává otázkou, v jakém zdravotním stavu.

Češi neumí rozpoznat příznaky mrtvice. Přitom jde o minuty, varuje lékař

Co dělají lidé žijící v modrých zónách jinak? Důležitým bodem je pro ně strava, která se skládá zejména ze zeleniny, luštěnin, ořechů, celozrnných výrobků a omezuje maso, mléko a cukr. Nicméně to není to jediné. Dalším společným jmenovatelem je omezení kalorií a půst, které zmiňoval už David Sinclair jako jeden z bodů pro dlouhověkost. Odříkání jídla je typické právě pro obyvatele ostrova Ikaria, kteří patří mezi řecké ortodoxní křesťany a pravidelné půsty jsou součástí jejich života. Lidé žijící v modrých zónách také nachodí spoustu kilometrů, pohyb je pro ně naprosto přirozený.

Také relax pro ně není sprosté slovo, ale každodenní realita. Na Sardinii mají pravidelnou poobědovou siestu, v Japonsku uctívají předky, v Řecku se zase modlí. Neztrácejí ze zřetele ani smysl života, a i když je jim devadesát let, stále mají ráno důvod, proč vstát z postele a na něco se těšit. Podstatnou roli hraje i širší rodina a komunita celkově, v těchto oblastech samota nemá své místo.

Středomořská strava

Roky je středomořská strava označována za jednu z nejzdravějších. Vědci, kteří se v posledních letech zabývají tím, jak střevní mikrobiom ovlivňuje naše zdraví a jaká strava je pro nás z tohoto pohledu nejvhodnější, v roce 2019 zveřejnili studii zkoumající nejčastější formy způsobů stravování a jejich pozitivní či negativní vliv na mikrobiom. Úplně nejlépe dopadla středomořská strava, hned v závěsu se nachází vegetariánská až veganská.

Středomořská strava, jak už bylo zmíněno u modrých zón, je založená na vysoké spotřebě olivového oleje, luštěnin, ovoce, zeleniny a ryb. V omezeném množství si obyvatelé Středomoří dopřejí maso, mléčné výrobky a víno. Většina civilizačních chorob jako cukrovka, nádory či obezita je spojována s chronickým zánětem a změnami ve střevní mikrobiotě. Negativně ji ovlivňuje hlavně vysoký příjem živočišných bílkovin, nasycených tuků, cukru a soli. Ty stimulují růst patogenních bakterií na úkor těch prospěšných, což dále vede k potenciálním změnám střevní bariéry a nemocem. Na druhou stranu spotřeba komplexních polysacharidů, omega-3 mastných kyselin a rostlinných bílkovin může množství prospěšných bakterií zvýšit.