Máte myšlenky na sebevraždu? Vytočte Linku bezpečí:

| Video: Youtube

„Přišla jsem domů pozdě a máma na mě hrozně řvala. Vždycky je všechno moje vina. Pořád se hádáme. Táta věčně není doma, furt pracuje. Hodně jsem brečela, teď mě strašně bolí hlava, hrozně rychle dýchám, třesou se mi ruce,“ vypráví dívka v modelovém příběhu Linky bezpečí.

„Nevím vůbec, co mám dělat, je toho na mě hrozně moc. Ve škole se taky zhoršuju. Mám strašnou chuť se pořezat. Jednou už jsem se poškrábala kružítkem, na chvíli to pomohlo. Vím, že to není dobrý, ale nevím, co mám dělat,“ dodává dívka.

Co to je sebepoškozování

Sebepoškozování je podle odborníků z Linky bezpečí záměrné ubližování sám sobě. Nejčastěji se jedná o zraňování žiletkou, řezání do rukou a nohou, škrábání kůže do krve, štípání nebo pálení se zapalovačem.

Jde o nezdravý způsob, jak se vyrovnávat s emočními problémy jako jsou úzkost, smutek a deprese, nebo s jinými stresujícími situacemi. Sebepoškozování je návykové a vzniká na něm závislost.

K sebepoškozování tíhnou lidé, když cítí velké napětí, které neumí uvolnit jinak. Nebo naopak necítí vůbec nic a potřebují cítit aspoň něco.

Negativní i pozitivní emoce

„Sebepoškozování je způsob, jakým se nejen dospívající snaží zvládat své pocity, dosáhnout jejich uvolnění nebo kontroly nad nimi,“ vysvětluje lékařka a psychoterapeutka Hana Deáková, působící také na webovém portálu Terapie.

Při sebepoškozování se do krve vyplavují endorfiny, což jsou přírodní narkotika. Právě proto si lidé mají tendenci vytvářet na něm závislost. V tom je sebepoškozování podobné alkoholu nebo jiným návykovým látkám.

close Lékařka a psychoterapeutka Hana Deáková. info Zdroj: Se svolením dr. Deákové zoom_in Lékařka a psychoterapeutka Hana Deáková.

„Sebepoškozování snižuje stres a uvolňuje napětí. Navíc je po něm mysl zaměstnána praktickými kroky jako umýt a ošetřit ránu. Dochází k úlevě, a to je důvod, proč se situace opakuje. Znovu a znovu po ní dítě či dospívající touží,“ říká psychoterapeutka.

Fyzickou bolest lze lépe ovládat

Pro většinu lidí je podle odbornice zásadní, že fyzická bolest přeruší bolest psychickou. A zároveň přináší pocit kontroly nad situací, protože fyzickou bolest lze lépe ovládnout než „bolest duše“.

„Bohužel po této krátkodobé úlevě přichází pocity viny, což znovu zesiluje napětí a úzkost. Opět přicházejí myšlenky na sebepoškození a člověk se ocitá v bludném kruhu,“ popisuje Hana Deáková.

Přestat si působit bolest? To nejde!

Na začátku je třeba porozumět tomu, jaké jsou příčiny a jak konkrétně sebepoškozující chování u daného jedince funguje.

„Je třeba pochopit i to, že někdy má dospívající sebepoškozování jako jedinou strategii k přežití. Představa ukončení této strategie pro něj proto může být i děsivá,“ upozorňuje odbornice. Nabízí následující strategii s tím, že upozorňuje, že terapie sebepoškozování bývá dlouhodobá a náročná.


Nahrává se anketa ...

Jak z bludného kruhu ven

  • Zásadním faktorem je získat poškozujícího se ke spolupráci, pomoci najít mu motivaci řešit situaci jiným způsobem chování než sebepoškozováním a manipulativním chováním.
  • Je nezbytné najít jiné způsoby, jak daný člověk sám může snižovat napětí a zvyšovat odolnost a toleranci konfliktů, kritiky, tíživých situací. V neposlední řadě se učí rozvíjet schopnost reagovat přiměřeně a emoce regulovat.
  • Vhodný je také nácvik komunikačních a vztahových dovedností.
  • Je třeba nejen individuální terapie, ale také práce s rodinou. Je nutné řešit primární rodinné problémy, kvůli kterým toto vzniklo.
  • Někdy je zapotřebí i farmakologická podpora, v krajním případě i hospitalizace dítěte.
  • Linka bezpečí je určena pro děti a studenty do 26 let. Zdarma mohou kdykoliv zavolat na číslo 116 111.

Řezání patří k častým způsobům sebepoškozování:

Akutní první pomoc, když je zle

Konkrétně lze při zvládání nutkání k sebepoškozování doporučit jiné způsoby jednání. Například uvolnit tlak vykřičením do polštáře, zanadáváním si o samotě.

„Velmi zásadní vliv může mít vyhledání někoho, komu se dospívající může svěřit, kdo ho podpoří a motivuje. Ať už je to dospělý z rodiny, ve škole, učitel nebo kamarád; tedy kdokoli, ke komu má dospívající důvěru. Existuje také mnoho odborníků, na které se lze obrátit, jako jsou linky důvěry, krizová centra, školní psycholog a další, “ říká Hana Deáková.

Pomoc často přináší činnosti, které dítě baví. Těmi jsou například cvičení, tanec, hudba, vaření s kamarádkou, pomazlení se se psem, vycházka, kroužky. Vhodné je také drobné odměnění se za úspěch.

Problém je třeba přijmout a nevyčítat

Okolí je třeba vést k poskytování stejné péče dítěti bez ohledu na to, že se sebepoškozuje. Atmosféra respektu, podpory a přijetí jsou dlouhodobé zásadní faktory, které napomáhají vyřešení obtížné situace.

„Jak už jsem zmínila, je vhodná nejen individuální či skupinová terapie sebepoškozujícího se, ale často také rodinná terapie,“ dodává Hana Deáková.

Další rady, jak reagovat, když objevíte, že se vaše dítě sebepoškozuje, najdete v článku Linky bezpečí: Ježiš, ty se řežeš! Než začnete kázat, kousněte se do jazyku.

Proč vůbec sebepoškozování vznikne?

Proč se děti a mladiství sebepoškozují, co u nich tuto poruchu nastartuje a jak mohou rodiče nesprávnou výchovou trápení svých dětí způsobit, si přečtěte ZDE.