Před nedávnem vyšla jeho kniha Umění být zdráv. Za vším je jméno MUDR. Jana Vojáčka. Právě s ním jsme si povídali o umění být zdráv, o stravě a také o veganství a vegetariánství, které získávají hodně příznivců.

Pane Vojáčku, Umění být zdráv. To je název vaší knihy. Je těžké se naučit tomuto umění?
Pro někoho ano, pro druhého ne. Záleží, kam v životě směřujeme pozornost. Pokud stále jen mimo sebe, ven, k druhým lidem, k práci, rodině a nezbývá již pozornosti pro sebe a svůj vnitřní svět, pak to může být těžké.

Co nám ve zvládnutí zmíněného umění nejvíce chybí?
Právě ono zpomalení, ztišení, přesměrování pozornosti k sobě, vyjetí ze zajetých kolejí a tím se vydání na cestu uvědomování si důležitých okolností a faktorů, které nás v čase formují. Vnější svět a jeho křik a barvitost a lákavost, s prakticky neomezenou možností k rozptylování tomu brání nejvíce. A často lidé řeknou, že na to prostě nemají čas a prostor. Já na to říkám, buď si nyní uděláte čas na zdraví, nebo později na nemoc.

Očkování přednostních skupin obyvatel proti koronaviru v objektu nemocniční svobodárny v Kolíně.
Vakcína proti covidu má i svá rizika: Víme, kdo by se očkování měl vyhnout

Doba covidová se všemožnými zákazy, které negativně působí na naše zdraví i na naši psychiku, nám v tom pěkně zatápí, že?
Naopak. Dává nám možnost se zaměřit na to podstatné. A to je náš vnitřní svět, naše hodnoty, náš systém víry a přesvědčení, naše návyky. Proto tato doba může být dar transformace, přerodu. Od nevědomí důležitých okolností svého zdraví a života k vědomí, co je a není podstatné a co je potřeba změnit nejprve v sobě, pak navenek.

Říkáte, že pokud chcete člověka opravdu uzdravit, musíte najít příčiny jeho onemocnění, které jsou část ukryty v jeho příběhu. Cítíte, že ochota vašich pacientů nebo lépe řečeno klientů dokázat a pátrat po onom příběhu, onom okamžiku, kde trable patrně začaly, se zvyšuje, nebo se nám ten náš životní příběh nechce moc odkrývat? Nebo cítíte, že bychom raději chtěli jasné řešení – prášky?
Každý žije ve své bublině. I já. Mám však pocit, že moje bublina se zvětšuje a vnímám velký nárůst v touze lidí řešit své zdraví komplexně a více do hloubky. Já nemusím najít příčiny, já jen provázím člověka na cestě uvědomování si kontextu jeho života a zdraví. Co ho v čase formovalo a co ho formuje nyní.

Do zmíněného umění spadá i strava. (Ne)vhodná strava dělá divy, že?
Strava je přísun obrovského množství informací do našeho systému, kterým člověk a jeho tělo a mysl je. Jsme jeden systém, který reaguje na vše, s čím přijde do kontaktu. Jaká je kvalita dané informace ze stravy a jakým způsobem na ni tělo a mysl reaguje, je zcela zásadní pro zdraví a vznik nemocí.

Mnoho lidí se rozhodlo jít cestou vegetariánstí či veganství? Co vy si myslíte o tomto způsobu stravování, o tomto životním směru?
Je to velmi složitá otázka. Protože jsou určitá témata, která jsou zahalena v silném plášti emocí. Tak jako třeba očkování. Kde jsou emoce, tak už není tolik kritického myšlení a rozumu. Každý jsme jiný a i my sami se měníme v čase. To, co mi vyhovovalo ve 20 letech, nemusí vyhovovat ve 40. Je to jiné také často pro muže a ženy. Náš svět se dostal do krize, ekologické, sociální, zdravotní. A snažíme se hledat rychlá, jednoduchá řešení na komplexní problematiku. Proto je dnes velké hnutí například veganů za záchranu planety. Já říkám, že není vždy důležité co, ale jak. A my mnohé jako lidstvo děláme špatně. Velkochovy, ale také plantáže geneticky modifikované sóji tomu jsou důkazem. Nepřímo tím chci odpovědět a zároveň je to na mnoho stran vysvětlení, proč někomu může veganství, či vegetariánství na čas prospět a proč druhému ne.

Veganská čokoldová pěna
Veganský životní styl je filozofie, za kterou se vydává čím dál víc Čechů

Když už se rozhodnu pro jeden či druhý směr, dělám to pro to, abych se cítil a žil lépe. Myslíte si, že v tom hraje větší roli absence některých potravin, nebo spíše psychika, kdy můj mozek vysílá signály, že prostě tak je to pro svět lepší?
Mysl má obrovskou sílu. A často v ní jsou uloženy programy, které nás, naše tělo a tím také signály matou. Já jsem proto, aby nejprve lidé začali poznávat více sami sebe a svoje motivy, více se napojovali na své tělo a pak teprve jsou schopni se více kompetentně rozhodnout, co je pro ně dobré ve stravování. Uvěřit, že maso je špatně, je snadné. Doporučuji vždy bez emocí si udělat svůj průzkum do obou táborů a pak se rozhodnout. Všichni trpíme tím, čemu se říká kognitivní zkreslení, takže si nekriticky sebepotvrzujeme své domněnky.

Rozhodl jsme se být vegetarián, či vegan, vyloučím některé potraviny. Pokud je ale nenahradím adekvátní náhradou, mohu mít problémy, že?
Tělo má své potřeby. Buňky potřebují určité mikro a makroživiny. Lidé mohou být podvyživení na úrovni těchto mikroživin a to jak masožravci, tak vegani, či vegetariáni. Hraje tam opravdu mnoho věcí roli. Zda jím sezónní potraviny, lokální, jaké množství, jaké složení, v jakou denní dobu a také v jakém psychickém rozpoložení. Proto to v žádném případě není o mase a ne mase.

Doporučujete klientům výše zmíněné směry stravování? V jakém případě?
My pracujeme vždy individuálně. Nejprve poznáme daného člověka, získáme všechny potřebné informace a naším cílem je, aby člověk také začal více poznávat sám sebe. Nedáváme jídelníčky, ale učíme principům, které jsou za stravováním.

Pane Vojáčku, co vy, jak se stravujete?
Vědomě a s vděčností.