Michaela Macháčová je i podle svých slov veselá holka, která se ještě před pár lety radovala z toho, že nemusí řešit žádné zdravotní komplikace. Zároveň byla přesvědčená, že ji žádná vážná choroba nikdy nemůže ohrozit. Pak ale přišel osudný den na začátku prázdnin roku 2021 a život jí ukázal, jak krutý umí někdy být. Druhý prázdninový den se šla Míša osprchovat stejně jako jindy a v určitý okamžik se jí otočil život vzhůru nohama. Při sprchování jí totiž přestalo poslouchat tělo, ona upadla a dál už zná vše jen z vyprávění. Musela začít úplně od začátku.

Náhlé krvácení do mozku

Byl druhý prázdninový den roku 2021, když sedmadvacetiletá Míša při klasickém sprchování přestala cítit pravou ruku a začal jí padat i pravý koutek. Najednou si uvědomila, že nemůže ani chodit a dál už si nic nepamatuje. Následoval rychlý převoz do nemocnice, otevření hlavy, vyndání lebeční kosti a nešťastná zpráva rodině: „Zdravotní stav vaší dcery není zatím slučitelný se životem,“ zaznělo z úst lékařů.

Jitka Reineltová se synem Matýskem.
Jsem vděčná, že mi přišel do života, říká máma Matýska se svalovou dystrofií

„Nejdřív bych ráda podotkla, že jsem si nikdy nemyslela, že budu takto sepisovat svůj příběh a žádat o podporu, jelikož jsem si jako každý druhý člověk myslela, že mě se nikdy nic takového stát nemůže,“ říká v úvodu Míša, kterou ohrozilo náhlé krvácení do mozku a, ač nevědomě, v té chvíli bojovala za svůj mladý život.

Co je to mozkové aneurysma 

Aneurysma (výduť) je lokální vyboulení cévy, které vzniká v důsledku oslabení nebo poškození cévní stěny. Může se objevit kdekoliv na těle, ale pokud praskne v cévách zásobujících mozek, dojde ke krvácení do mozku, což může mít podobné příznaky jako cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) a vyžaduje okamžitou léčbu,“ tvrdí Národní zdravotnický informační portál o život ohrožujícím stavu. Většina aneurysmat mozku je až do svého prasknutí bezpříznaková, proto dojde jen výjimečně k jeho včasnému odhalení. Při akutním prasknutí a následném krvácení do mozku je nutná bezodkladná urgentní operace.

Musí začít od nuly

Vzhledem k tomu, že měla Míša dlouhodobě zavedenou žilní výživu a následně i PEG (sonda vedoucí přes břišní stěnu do žaludku, pozn. red.), musela se vše začít učit od začátku, včetně polykání, mluvení, psaní, chození, abecedy, barev i hodin. Cítila se zkrátka jako malé dítě, které teprve se vším začíná.

„Nechci se tu detailně rozepisovat, co vše bylo součástí mojí léčby a čím vším jsem prošla. Bylo to náročné a svým způsobem stále je. Tak nějak ale vím, že se vše děje z nějakého důvodu. Takovou lekci jsem ale nečekala,“ říká Míša.

Optimismus ji žene kupředu

Díky každodenním rehabilitacím, cvičení, ježdění na fyzioterapie, logopedii a rehabilitačním pobytům, které Míša za 2,5 roku absolvovala, došlo k výraznému zlepšení celkového fyzického stavu. Ráda by se ale posunula dál, aby nebyla závislá na své rodině, okolí a mohla třeba jednou normálně pracovat. V tuto chvíli je v péči rodičů, jelikož sama se o sebe postarat nedokáže.

„Jsem na sebe ale pyšná, protože je to celkově opravdu tvrdá práce. Ale byla jsem, a naštěstí stále jsem, veselá holka. Jinak bych to asi nedala. Ono vědět, že tráva je zelená, ale říct to 4x špatně, je opravdu občas na palici,“ říká s humorem sobě vlastním Míša.

Bez léčby se dál nepohne

Aby však mohla udělat výraznější pokrok, rozhodla se Míša podstoupit léčbu kmenovými buňkami, po níž následuje cílená rehabilitace. Tento postup ji může dovést k většímu osamostatnění v životě. V současné době však její měsíční invalidní dávky nedosahují ani 5 tisíc korun a nákladnou léčbu z této částky ani s příspěvkem od rodičů neuhradí.

„Mám jedno velké přání a touto cestou bych vás ráda poprosila, zda mi můžete pomoci jej splnit. Rozhodla jsem se vyzkoušet terapii pomocí kmenových buněk. Kdo mě zná tak ví, že jsem otevřená čemukoliv, co by mě mohlo jakkoli přiblížit k obyčejnému životu. Již nějakou dobu se o to zajímám a po návštěvě kliniky v Brně jsem se rozhodla, že se do toho pustím. Je to ale finančně velmi náročné, proto jdu touto cestou. Moc vám děkuji za jakýkoli drobný příspěvek a sdílení dál,“ říká Míša na svém profilu na sociálních sítích.

V posledních dvou letech Míša značně přehodnotila celý svůj přístup k životu, začala jíst zdravěji, chodit více na procházky, cvičit, docházet na logopedii, malovat, trávit více času s rodinou a nedávno se také stala věřící. Ví ale, že bez aplikace kmenových buněk se nepohne z místa, proto prosí o pomoc lidi ve sbírce na Donio.