Žena už do hor odjížděla s pocitem, že má chřipku. Obě její děti byly nemocné, a tak se věnovala hlavně jim. Během jednoho dne se jí udělalo velice špatně a přijeli pro ni záchranáři. „Cítila jsem se hrozně. Měla jsem na těle fialové skvrny, kterým jsem ale nevěnovala pozornost. Nikdy by mě nenapadlo, že mám tak vážnou nemoc," vypráví Brzobohatá.

Po převozu z nemocnice v Hradci Králové skončila v péči brněnských lékařů. Silně krvácela do celého těla. Doktoři se nakonec shodli, že Brzobohatou zachrání jen amputace obou nohou.

Žena ležela v nemocnici pět týdnů v umělém spánku. „Po probuzení mě čekal obrovský šok," vybavuje si.

Psychicky na tom byla špatně. Zdravotníci jí museli odstranit odumřelou kůži z poloviny těla a vyléčit infekce. ,,Lékař mi radil, že se mám chovat jako Jaromír Jágr, který trénoval na ledě, i když všichni jeho spoluhráči už byli v šatně," usmívá se Brzobohatá. Na to prý nikdy v životě nezapomene.

Když po pěti měsících odjela na kolečkovém křesle z nemocnice, byly její největší motivací děti. Nejprve se musela naučit stát na umělých nohou, protože lidé s protézami necítí zem. Nakonec zvládla i schody a dokonce golf. ,,Dnes žiji dobrý a šťastný život," pochvaluje si Brňanka.

Zákeřná nemoc ji inspirovala k založení sdružení No foot no stress. Se svou bývalou fyzioterapeutkou pomáhají lidem s amputovanými končetinami k návratu do normálního života.

LENKA ONDRYSKOVÁ