Je to koníček, který vás naprosto pohltí. Odkrýváte dějiny své rodiny hluboko do minulosti, před očima vám ožívají lidské osudy staré stovky let. Monika Maule z Kožichovic u Třebíče už deset let hledá v nejrůznějších matrikách své předky. Ke svému překvapení zjistila, že jeden z jejích předků byl zchudlý šlechtic – a že tento šlechtic je i předkem herce Miroslava Donutila. „Jednalo se o mé předky z tátovy strany. Tato větev v rodokmenu sahá zhruba do roku 1420. Jde o zchudlý šlechtický rod Vidláků ze Svatoslavi. Ten se objevil i v rodokmenu Miroslava Donutila, když v televizi hledali jeho předky,“ ukazuje mladá žena na zvláštní výstupek ve svém „rodinném stromu“.

Běžný člověk se při vytváření rodokmenů dostane zhruba do poloviny 17. století. Tehdy se začaly vytvářet matriky. Její šlechtický původ a zároveň příbuzenství se známým hercem už byla práce pro odborníka na genealogii. „Zpracoval to historik Ivo Sperát. Čerpal ze zápisů o poddaných a daních. Z matrik to nebylo možné,“ dodává Maule.

Většinu svých předků mohou ale lidé hledat sami. Navíc pohodlně z domova. Matriční knihy jsou totiž zdigitalizované na internetu. „Já se tomu začala věnovat na mateřské. Nejprve pomalu, neuměla jsem číst staré písmo. Proto jsem oslovila kamarádku, která studovala historii. Následně jsem na internetu začala navštěvovat fóra, kde si lidé navzájem radí. Postupně jsem se naučila sama číst kurent, švabach, latinsky a německy. Spíš je to ale tak, že neumím přečíst slovo od slova, ale odvozovat podle toho, co hledám,“ vzpomíná na své začátky Maule.

Oprava kašny v Želetavě.
VIDEO: Kašna v Želetavě prokoukne, zlaté rybky se mají vrátit

Postupně sestavila rodokmen svých dětí. Zahrnuje tedy nejen její, ale také manželovy předky. „Nyní je tam 1098 osob a 1128 rámečků. Asi třicet osob je v něm tedy dvakrát, prolínají se. Třeba jsem zjistila, že s manželem máme společného předka. Nějakého Michala Paláta, který žil v 17. století ve Valči. Mezi mojí babičkou a mým dědečkem se rodokmeny také třikrát propletly. Nebo jsem také objevila, že kdesi v minulosti si strýc vzal vlastní neteř,“ usmívá se zajímavým příbuzenským vztahům.

Jedné příhodě se zasmála i s kamarádkou, které sestavovala rodokmen. „Zjistila jsem, že jsme příbuzné. V rodině byly tři dcery. Z jedné vychází větev mé babičky, z druhé vychází větev kamarádčiny babičky. A aby toho nebylo málo, tak z třetí dcery vychází větev mého dědy. Ono je to tak, že lidé na okrese mají většinou nějaké propojení, byť vzdálené,“ dodává Maule.

Podle ní práce na rodokmenu nikdy neskončí. „Vždy se dá vrátit k něčemu, co se prve najít nepodařilo. Mezitím člověk třeba mohl nabýt další zkušenosti, mohly se otevřít i další archivy,“ vysvětluje a zároveň doporučuje, ať si lidé zkusí vyhledat své předky sami.

Šeredová Denisa, 8.7.2022, Onšovice, 3200 g, 47 cm
Podívejte se na miminka narozená na Vysočině v 28. týdnu roku 2022

Není to prý až tak složité. Stačí znát data narození prarodičů či praprarodičů a pak sednout k počítači. Možná se pak dozví leccos zajímavého. Jako třeba v případě jejího dědečka z matčiny strany. „Pocházel ze Slovenska. Až úplně z východu, od nynějších polských hranic. Lidé tam byli chudí, a často odsud proto jezdili do Ameriky. Tam si vydělali v dolech a pak se vrátili zpátky. Mně se u jednoho z těch příbuzných podařilo vyhledat, jakou tam plul lodí. Existují totiž záznamy pasažérů. Objevila jsem i fotku té lodi,“ vypráví amatérská genealožka.

A přidává ještě jednu vtipnou příhodu. „Po mateřské jsem byla na pracovním pohovoru. Pán na pohovoru se mě ptal, jaké mám koníčky. Řekla jsme mu, že dělám rodokmeny. Následně jsem na to místo nastoupila a ten pán mi začal dělat šéfa. A hned na druhé poradě mě poprosil, abych se mu také podívala na rodokmen. Tam to ale byl oříšek. Musela jsem projít snad půl republiky. Ti jeho předci byli fakt úplně všude,“ směje se Monika Maule.